Na této stránce naleznete přehled materiálů a metodických doporučení podporujících implementaci Kariérového rámce absolventů a absolventek učitelství pro začínající, provázející a uvádějící učitele a učitelky a vedení škol.
Začínající učitelé
Jako začínající označujeme všechny učitele a učitelky zaměstnané ve škole na učitelské pozici do maximálně 2 let. Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů je unikátním šetřením na populaci absolventů/ek učitelství a začínajících učitelů/ek v ČR. Zaměřuje se primárně na to, jak respondenti/ky hodnotí své kompetence v kompetenčních oblastech definovaných v Kompetenčním rámci absolventa a absolventky učitelství.
Od 1. 1. 2024 došlo v rámci regionálního školství (MŠ, ZŠ a SŠ) k zakotvení pozice provázejícího učitele. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění praxí a propojení přípravy budoucích učitelů a samotných škol. Systém podpory provázejících učitelů a pedagogických praxí je nyní pilotován v rámci pokusného ověřování. Od roku 2026 bude financován na základě zvláštního normativu zakotveného ve školském zákoně.
Studium pro provázející učitele: Zkušenosti z pokusného ověřování
Jak využíváme KRAAU při provázení studentů a studentek učitelství na praxi
Aktualizace_Vyhlaseni_PO_dodatek_c_1.pdf (od školního roku 2024/25 je možné do pokusného ověřování zahrnout rovněž pedagogickou praxi účastníků studia pedagogiky k získání kvalifikace učitele 2. st. ZŠ a SŠ, tzv. DPS.)
MŠMT vyhlašuje pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Toto pokusné ověřování má cíl realizovat, ověřit a vyhodnotit podporu provázejících učitelů, kteří vedou studenty učitelství na pedagogických praxích. Bude probíhat v letech 2023–2025 a přihlašovat se do něj mohou MŠ, ZŠ a SŠ zřizované obcí či krajem, které mají sjednanou spolupráci na zajišťování pedagogických praxí s některou z fakult připravujících učitele, případně s vyšší odbornou školou nebo střední pedagogickou školou připravující učitele a učitelky mateřských škol. V rámci pokusného ověřování získají provázející učitelé vzdělávání, metodickou podporu a finanční ohodnocení za svou činnost.
Rok v ředitelně – poskytuje podporu v oblasti administrativní a manažerské práce, která je nezbytnou součástí každodenního chodu školy. Od plánování rozpočtu přes řízení personálu až po zajištění bezpečného a podnětného prostředí pro žáky.
Na této stránce naleznete informace o jednotlivých etapách reformy přípravy a podpory učitelů a učitelek. 1. etapa reformy (2021-2024) je shrnutím dosavadních kroků. 2. etapa reformy (2025-2028) popisuje současné a budoucí kroky.
1. etapa reformy (2021-2024)
Úvodní informace
Jako ministerstvo usilujeme o rozvoj vzdělávání a směřujeme přitom ke dvěma dlouhodobým cílům, které jsme zakotvili do Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život.
Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů.
V naplňování těchto cílů hrají přední roli učitelky a učitelé. Panuje přitom odborná shoda, že klíčovým faktorem pro kvalitu jejich práce, a tím i pro dosažení uvedených cílů, je jejich pregraduální příprava. Má-li se školní vzdělávání v České republice proměnit uvedeným způsobem, potom považujeme za nezbytné, aby podobnou proměnou prošla též příprava učitelů na fakultách vzdělávajících učitele.
Naše ministerstvo doposud ponechávalo tuto náročnou výzvu především na vysokých školách. Nyní jsme se rozhodli vytyčit jasné zadání, jaké učitele potřebujeme pro české školství připravovat a pro toto zadání vytvořit příhodné podmínky a připravit a uskutečnit reformu přípravy učitelů v ČR.
S tímto záměrem jsme se v uplynulém roce obrátili na představitele fakult vzdělávajících učitele i na širší odbornou obec a na základě mnoha jednání a práce mnohých z Vás jsme společně domluvili cíle a připravili koncepci reformy, k jejíž realizaci jsme se jako ministerstvo i jako fakulty veřejně zavázali memorandem, které 29. září 2021 podepsal ministr školství s děkany fakult vzdělávajících učitele.
Cíle reformy
Domluvili jsme se, že cílem reformy je proměnit přípravu učitelů a učitelek v ČR tak, abychom každý rok připravovali dostatek nových učitelů připravených pomáhat všem svým žákům naplno se rozvíjet, tedy učitele schopné přispívat k naplňování uvedených cílů Strategie 2030+. Pro společnou představu, jaké učitele chceme, jsme přitom vytyčili rámcový kompetenční profil, k němuž má veškerá příprava učitelů v ČR od nynějška směřovat.
Proměna přípravy učitelů je běh na dlouhou trať, v přijaté koncepci jsme si proto vytyčili 6 konkrétních cílů a okruhů změn do roku 2024:
Zavedeme do systému kompetenční profil a vyhodnocování absolventů podle něj.
Proměníme pedagogické praxe a úžeji se školní praxí provážeme celé fakulty.
Otevřeme systém inovacím a novým cestám přípravy učitelů a budeme je podporovat.
Společně se zasadíme o větší internacionalizaci a otevřenost inspiraci ze zahraničí.
Podpoříme zvyšování atraktivity učitelského studia pro kvalitní uchazeče.
Rozvineme oborové didaktiky.
Ve všech těchto oblastech jsou stanoveny přesné cíle a především oboustranné závazky a odpovědnosti ministerstva i fakult.
Co říkají o reformě zástupci fakult
"Reformě přeji, ať se jí podaří podpořit vzdělávací model budoucích učitelů zohledňující jedinečnost a diverzitu žáků, různorodost aktivních výukových metod a občansky, společensky zodpovědný bohatý školní život." — doc. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D. Vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na Technické univerzitě v Liberci
"Cíle vzdělávání se za posledních 50 let výrazně proměnily, musí tomu odpovídat i příprava učitelů."
— prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. profesor Filozofické fakulty Univerzity Pardubice
"Vždycky mi vadila kritika pedagogických fakult bez znalosti podmínek, ve kterých pracují a "dobré rady" jak by se měly zlepšit. Obvykle vytržené z kontextu a bez porozumění toho, co všechno přípravu učitelů ovlivňuje a jaké možnosti ke změně fakulty mají. Když jsme psali podklady pro hlavní směry Strategie 2030, uvědomovali jsme si , že přípravné vzdělávání učitelů potřebuje změnu - částečně změnu obsahu, ale také větší respekt a více podpory a pozornosti ze strany MŠMT i mateřských univerzit. Že fakulty potřebují mít možnost více upravit své studijní programy tak, aby z nich vycházeli sebevědomí a do školy natěšení absolventi. A že k tomu fakulty potřebují jasné vymezení jejich mise a priorit a také i materiální a personální podmínky. Navržená reforma jde jednoznačně tímto směrem, popisuje hlavní kroky, které potřebujeme udělat. Reformu jako celek považuji za dobře promyšlenou, s rozumnými počtem dosažitelných cílů do r. 2024 a jasně popsanými kroky, jak jich dosáhnout. Ano, reforma směřuje k jednoznačnějšímu profesnímu zacílení přípravy, což přináší nesporné výhody i určitá rizika. Ale myslím, že pokud budeme skutečně společně usilovat o vybudování kultury v soustavného zvyšování kvality přípravy učitelů, není nutné se obávat omezení akademické důkladnosti učitelské přípravy."
— prof. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc. Proděkanka pro vědu, tvůrčí činnost a koncepci doktorských studií na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Jak probíhal participativní proces reformy přípravy budoucích učitelů?
Chceme, aby příprava českých učitelů byla na úrovni nejlepších evropských zemí
Snažíme se vycházet z dat a ze zkušeností ze zahraničí. Analyzovali jsme všechna dostupná data o kvalitě přípravy učitelů a absolventech. Prozkoumali jsme vzdělávací systémy 12 (nejen) evropských zemí a chceme, aby byl systém pregraduální přípravy v České republice na stejné úrovni jako ve Finsku, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.
Reformu připravujeme spolu s děkany fakult připravující učitele, klíčovými stakeholdery a s respektovanými odborníky
Na přípravě reformy participovali děkani fakult připravující učitele a klíčoví steakholdeři tak, abychom reformu připravili společně. První setkání s touto participativní skupinou proběhlo již v únoru a březnu, další následovalo v červnu 2021.
Paralelně jsme ustanovili pracovní skupinu, kterou tvoří akademici a odborníci na vzdělávání v České republice. Tato pracovní skupina se po každém setkání participativní skupiny věnovala věcnému domýšlení návrhů a nalezení možných řešení témat, o kterých nepanuje shoda.
Výsledkem tohoto procesu participace důležitých aktérů českého vzdělávacího systému na proměně pregraduální přípravy bylo předložení návrhu nové koncepce pregraduální přípravy vedení MŠMT v létě 2021.
FAQ – otázky a odpovědi k reformě budoucích učitelů
1. Jaká je hlavní myšlenka reformy?
Cílem reformy je proměna vzdělání učitelů tak, aby odpovídalo cílům Strategie 2030+: to znamená, že v centru všeho konání začínajících učitelů musí být všechny děti ve třídě. Začínající učitelé musí umět rozvíjet kritické myšlení všech dětí, motivovat každé dítě k učení a rozvíjet jeho schopnost spolupráce. Každý začínající učitel by měl neustále reflektovat, co a jak dělá, aby se sám učil a zlepšoval.
V následujících letech se chceme zaměřit především na zkvalitnění praxí, na vytvoření podmínek pro kvalitní přípravu učitelů a na rozvoj systému kontinuálního zlepšování přípravy učitelů, postaveného na sdílené vizi – kompetenčním profilu absolventa – a pravidelném vyhodnocování toho, jak se nám ji daří naplňovat.
2. Proč se do reformy pouštíme právě nyní?
Věříme tomu, že příprava učitelů je klíčová pro naplnění cílů Strategie 2030+ a reforma je proto jedním z prvních kroků její implementace.
Usilujeme o vhodné nastavení financování přípravy učitelů, včetně přípravy nových výzev ESIF.
Aktuální pandemie, která způsobila uzavření škol, navíc opětovně poukázala na důležitost učitelů pro naši společnost.
3. Jaké posuny očekáváme za pět let od letošního roku?
Chceme, aby všichni vzdělavatelé budoucích učitelů pravidelně reflektovali a hodnotili svou práci a věděli, jaké kroky mají podniknout k tomu, aby připravovali učitele, kteří budou hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+, a aby pro to měli dostatečné podmínky.
Chceme, aby se zvýšilo provázání studia s praxí: aby praxe vedli nejlepší učitelé na klinických školách, kteří dostávají výcvik a podporu od fakulty a ti naopak obohacují její výuku a život.
Chceme, aby se fakulty inspirovaly vzájemně sdílením dobré praxe a zkušenostmi ze zahraničí.
Chceme, aby se výrazně, až o polovinu, zvýšil podíl začínajících učitelů, kteří zvládají rozvíjet kritické myšlení žáků a motivovat všechny žáky k učení.
4. Budou nutné reakreditace studijních programů?
Ne, reakreditace není nutná.Fakulty mají nově akreditované a inovované programy, kterým věří.
K reakreditaci by mělo docházet tehdy, pokud fakulta sama dospěje k názoru, že stávající akreditace nepřipravují dostatečně dobře absolventy k tomu, aby se stali hlavními hybateli proměny vzdělávání podle Strategie 2030+.
Chceme však zároveň podpořit vznik nových inovací prostřednictvím zavedení zcela nových akreditací, například akreditací podle oblastí RVP nebo s vyšším podílem praxe.
5. Co to bude znamenat pro jednotlivé vyučující na pedagogických fakultách?
Vzdělavatelé budoucích učitelů jsou pro reformu klíčoví: změna by měla začít právě u nich. Reforma není o akreditačních spisech a formálních pravidlech. Za mnohem důležitější považujeme, aby vyučující na fakultách uměli dobře reflektovat, jak se jim daří přispívat k tomu, aby budoucí učitelé uměli plně rozvíjet potenciál všech svých žáků.. Za klíčovou považujeme také vlastní ochotu kontinuálně se vzdělávat a učit se skrze sdílení s dalšími odborníky z jejich oblasti.
Zástupci děkanů všech českých fakult připravujících učitele dnes spolu s ministrem školství Robertem Plagou podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR. Jeho cílem je proměna vzdělávání budoucích učitelů tak,...
Rádi bychom se s vámi touto formou podělili o novinky z právě probíhajících procesů týkajících se reformy pregraduálního vzdělávání učitelů. Přikládáme také několik inspirativních podnětů o přípravě učitelů ze zahraničí – konkrétně z Kanady a z Rakouska.
Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství (KRAAU)
Vznik a smysl KRAAU
KRAAU vznikl jako jeden z výsledků spolupráce fakult připravujících učitele s MŠMT v říjnu 2023. Popisuje profesní kompetence, jimiž má být vybaven každý absolvent a každá absolventka vzdělávacího programu vedoucího ke kvalifikaci učitele.
Je společnou vizí pro zkvalitňování přípravy učitelů v ČR. Slouží jako formativní nástroj, který popisuje klíčové profesní kompetence absolventa učitelství a poskytuje společný jazyk pro vysoké školy, školní praxi i další aktéry. Umožňuje spolupráci a vzájemné porozumění mezi vzdělavateli učitelů, provázejícími a uvádějícími učiteli i začínajícími pedagogy v adaptačním období. Podporuje profesní růst a vytváření společné kultury kvality napříč institucemi.
Jak MŠMT podporuje jeho implementaci na vysokých školách?
Průvodce implementací KRAAU
Průvodce implementací KRAAU je metodická podpora určená všem, kdo se podílejí na přípravě a rozvoji učitelů a učitelek – od VŠ a fakult připravujících učitele přes provázející a uvádějící učitele až po vedení škol a pedagogy v regionálním školství. Vychází z metodického doporučení MŠMT a pomáhá uvádět KRAAU do každodenní praxe.
Jak využíváme KRAAU při provázení studentů a studentek učitelství na praxi
Příprava akreditační žádosti programů Studia pro provázející učitele
Studium pro provázející učitele: Zkušenosti z pokusného ověřování
Právě připravujeme
Chcete se zapojit?
Zajímá vás využití průvodce při přípravě a rozvoji budoucích učitelů a učitelek? Máte nápad, co by v lekcích nemělo chybět? Nabízíte příklad dobré praxe nebo máte zájem o spolupráci?
Jednotlivé oborově specifické kompetenční rámce (OSKR) tvoří přílohy KRAAU. Konkretizují oblast 1 KRAAU (Vyučované obory a jejich zprostředkování žákům a žákyním) a pro ostatní oblasti KRAAU uvádějí příklady toho, jak jsou jednotlivé kompetence naplňovány ve výuce konkrétního oboru/předmětu. Každý rámec vznikl jako výstup projektu z výzvy OP JAK na některé z vysokých škol připravujících učitele a učitelky. Na tvorbě se podílely tvůrčí týmy oborových expertů, vysokoškolských vzdělavatelů, provázejících učitelů i studentů učitelství z celé ČR. MŠMT tvorbu OSKR v letech 2023–2025 koordinovalo a pravidelně organizovalo setkání garantů tvorby OSKR. Finální verze OSKR, které získaly potvrzení MŠMT o souladu s obecným KRAAU, jsou zde zveřejněny k oficiálnímu využití.
Kdo se hlásí do studia pedagogiky pro učitele/ky 2. stupně ZŠ a učitele/ky SŠ?
V souvislosti s proměnou kvalifikačního studia pedagogiky MŠMT ve spolupráci s poskytovateli těchto studií zjišťuje, jak studium vnímají jeho účastníci a účastnice. Šetření se zaměřuje na jejich motivaci a na sebehodnocení ve vybraných učitelských kompetencích, a to na začátku a na konci studia.
Národní šetření učitelských kompetencí začínajících učitelek a učitelů
MŠMT s fakultami připravujícími učitele každý rok vyhodnocuje pomocí dotazníkového šetření, do jaké míry se daří připravovat studenty učitelství v souladu s KRAAU. Fakulty připravující učitele i ministerstvo tak získávají důležitou zpětnou vazbu.
Národní konference k přípravě učitelů a učitelek je každoroční setkání, které propojuje akademickou obec, státní správu, školy a další partnery usilující o rozvoj kvalitní přípravy učitelů a učitelek v ČR. MŠMT ji pořádá jako otevřený a partnerský prostor pro sdílení inspirace, dat, zkušeností, nástrojů podpory i vizí dalšího směřování. Cílem konference je posilovat kulturu spolupráce a profesního učení všech, kdo se na přípravě budoucích učitelů a učitelek podílejí, a podporovat společné hledání cest, jak v reformě přípravy učitelů a učitelek nejlépe pokračovat. Každý ročník nabízí tematicky strukturovaný program zaměřený na implementaci KRAAU, který sleduje vývoj reformy od systémové úrovně přes vysokoškolskou přípravu až po praxi ve školách. Diskuse, panelové vstupy a příklady z praxe propojují pohledy akademiků, výzkumníků, vedení fakult, učitelů i studentů učitelství.
V případě zájmu nám můžete zadat Váš váš e-mail a jakmile naše novinky spustíme budeme Vás informovat na Váš email. Odběr novinek samozřejmě můžete kdykoliv později odhlásit.
