Kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání je v současnosti jedním z klíčových témat, která řeší nejen školy a zřizovatelé, ale také obce v celé republice. Od září 2026 bude jejich novou povinností zajistit místa v předškolním vzdělávání i pro děti od dvou let. Jak tuto změnu uchopit systémově, legislativně správně a přitom efektivně? Právě tomu se věnovala odborná konference „Dětské skupiny při mateřských školách – záruka kvality pro obce i rodiče“, kterou Střední článek podpory uspořádal 24. června 2025 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Konferenci zahájil ministr školství Mikuláš Bek. Ve svém vystoupení zdůraznil význam rozšiřování předškolní péče a označil dětské skupiny při mateřských školách za cestu, jak zvýšit dostupnost služeb tam, kde chybí kapacity. Během jednotlivých bloků zazněly příklady dobré praxe, sdílení zkušeností z terénu i konkrétní doporučení, jak tuto formu péče zavést či rozvíjet v praxi.
Na konferenci následně navázala také reportáž České televize, která téma zpracovala ve zpravodajství ČT24. Reflektovala nejen legislativní změny, ale i potřeby obcí a možnosti, které nový systém přináší. Dětské skupiny při mateřských školách vnímá jako praktický a legislativně podložený model, který obcím pomůže plnit novou povinnost kvalitně a včas.
Reportáž České televize je dostupná zde:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/predskolni-vzdelavani-jako-dulezity-pilir-obce-se-chystaji-na-novou-povinnost-362882
Více informací, včetně záznamu jednotlivých bloků konference, najdete na stránce:
https://old-edu.gov.cz/konference-detske-skupiny-pri-materskych-skolach-zaruka-kvality-pro-obce-i-rodice/
V rozhovoru s novou ředitelkou ZŠ T. G. Masaryka v Rajhradu jsme se dozvěděli o její rychlé cestě k vedení školy po nečekané události, která změnila směr její kariéry. Škola, kterou nyní vede, je známá svým moderním vybavením a péčí o prostředí. Spolupráce se středním článkem jí poskytla potřebnou podporu při řešení administrativních i pedagogických výzev, a to zejména v oblastech jako je personalistika, sestavování rozpočtu, výkaznictví či inkluze. Ředitelka oceňuje tento systém podpory, který jí pomohl cítit se méně izolovaná v nové roli, a zároveň ale uznává, že každý ředitel může vnímat střední článek jinak a potřebovat jinou formu či míru podpory. Při vedení školy klade důraz na otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru mezi školou a rodiči.
Ředitelkou naší školy budu 1. září přesně jeden rok. Vlastně tomu nepředcházela žádná velká příprava, ba naopak, vše bylo nečekané a rychlé. V květnu minulého školního roku totiž naprosto nečekaně pan ředitel zemřel. Byl velmi oblíbený a vedl naši školu už několik let. Pod jeho vedením prošla škola rekonstrukcí, modernizací počítačových učeben, ve všech kmenových třídách byly pořízeny interaktivní tabule. Nastavená laťka byla tedy poměrně vysoko. V červenci se konal konkurz, rozhodla jsem se to zkusit a nakonec, byť to nebylo úplně přímočaré, jsem se stala ředitelkou já.
Naše škola - ZŠ T. G. Masaryka Rajhrad patří mezi školy úplné a má přibližně 600 žáků. Školu navštěvují žáci nejen z Rajhradu, ale od šesté třídy se k nim přidávají i žáci z okolních obcí, kde jsou pouze školy s prvním stupněm. Areál školy je bohatý na zeleň, což umožňuje žákům v rámci pracovních činností poznávat, kolik práce stojí za udržováním upraveného prostředí.
Pokud se ptáte na změny, musím říct, že mým cílem nebylo začít věci měnit, protože škola již fungovala velmi dobře. Chtěla jsem pokračovat v nastaveném směru, který udal předchozí pan ředitel. Nicméně, jedna novinka, na kterou jsme pyšní, se nám minulý školní rok podařila. Uspořádali jsme charitativní vánoční jarmark, jehož účast nás příjemně překvapila. Žáci ze všech tříd se aktivně zapojili, vystupovali, prodávali své výrobky a pochutiny, nebo vedli dílničky pro malé návštěvníky. Oceňuji také myšlenku otevřené školy, především pro rodiče. Věřím, že vzájemné poznávání napomáhá lepší spolupráci při výchovně-vzdělávacím procesu dětí. Je důležité, aby mezi rodiči a školou panovala vzájemná důvěra.
Administrativu, která je spojená s mou novou rolí, stále ještě poznávám. Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi, jak doma, tak ve škole, takže na to nejsem sama. Kdybych měla vybrat jednu oblast své práce, kterou považuji za nejnáročnější, bylo by to velmi těžké. Původně jsem si myslela, že nejnáročnější bude právě administrativa, ale teď mi přijde, že "vést" lidi je minimálně stejně tak náročné.
Původně jsem měla ze středního článku obavy, přemýšlela jsem, co to vlastně bude a jak to bude fungovat. Možná tam byla i trocha nedůvěry, protože jsem si říkala, že zadarmo přece nic nefunguje. Byla jsem však mile překvapená. Pravidelně jsem se, a později i mí zástupci, setkávala s krajským vedoucím týmuJihomoravského kraje. Postupně jsme probírali různá témata a věci tak, jak přicházely. Mezi jednotlivými setkáními jsme si já a mí zástupci zapisovali věci, ve kterých jsme potřebovali mít jasněji, nebo problémy, které nás trápily a chtěli jsme je posunout dál. Při setkáních jsme pak tyto oblasti probírali a případně se domluvili, že se k nim na příští schůzce ještě vrátíme. Tento přístup nám pomohl lépe se zorientovat v problematice a najít efektivní řešení. Spolupráce zahrnovala oblasti jako uzavírání pracovních smluv, sestavování rozpočtu, odesílání výkazů, otázky inkluze, směrnic a PHmaxu. Vyzkoušela jsem také podporu prostřednictvím emailové adresy stredniclanek@msmt.cz, a vždy jsem obdržela rychlou odpověď.
Myslím si, že systém této podpory je dobrý. Zároveň ale chápu, že každý jsme jiný a někteří moji kolegové, ředitelé, by možná takovou podporu vnímali jako nepříjemný dohled. Já, jakožto "ředitelováním nepolíbená," jsem byla za tento systém vděčná. Přišlo mi fajn, že když jsem měla v nějaké problematice nejasnosti nebo upevňující otázky, bylo povzbudivé slyšet, že se s těmito otázkami setkávají i jiní ředitelé. Dodalo mi to pocit, že nejsem sama a že je v pořádku mít otázky a hledat odpovědi.
Děkujeme za rozhovor.
Příběh ředitele Základní a Mateřské školy v Benešově nad Ploučnicí
Pan ředitel Jakub Zelený vede Základní školu a Mateřskou školu v Benešově nad Ploučnicí. Je to spádová škola, která má celkem 3 pracoviště. Na čem si v téhle škole zakládají? Na dobrých mezilidských vztazích. Snaží se vytvářet bezpečné a příjemné prostředí nejen pro žáky, ale také pro své pedagogické pracovníky a všechny další zaměstnance organizace. Velký důraz se klade na otevřenou a pozitivní komunikaci a na práci v týmech.
V současné době se také již druhým rokem soustředíme na implementaci systému PBIS zaměřeného na podporu pozitivního chování dětí a žáků. Snažíme se, aby naši absolventi byli nejen dobře připraveni na další stupeň vzdělávání, ale také vybaveni potřebnými dovednostmi pro život v moderní společnosti 21. století,“ říká o své škole Jakub Zelený.
Moje cesta do školství nebyla úplně přímočará. Původně jsem začal studovat učitelství dějepisu a zeměpisu pro druhý stupeň na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ale poměrně brzo jsem zjistil, že se studium liší od mých očekávání. Velký důraz se kladl především na matematické znalosti a další předměty, které mi nebyly blízké, což pro mě bylo náročné.
Ke konci prvního ročníku jsem se proto rozhodl pro změnu oboru a přešel jsem na kulturně-historickou regionalistiku se zaměřením na archivnictví. Ještě před ukončením bakalářského studia jsem začal pracovat v muzeu.
Přestože práce v muzeu byla propojena s mou vášní pro historii, brzy jsem si uvědomil, že finanční ohodnocení v těchto institucích není ideální. Chyběl mi také větší kontakt s lidmi. Pracovat v muzeu mě bavilo a mělo své kouzlo, ale potřeboval jsem něco víc. V té době přišla nabídka učit na škole, kde jsem sám studoval. Rozhodl jsem se tuto příležitost vyzkoušet a byl jsem nadšený.
V roce 2012 jsem začal učit. Zpočátku jsem měl pár hodin dějepisu, chemii, tělocvik a informatiku, dokonce i pracovní činnosti. Měl jsem na starosti asi sedm různých předmětů, což bylo náročné, ale postupně jsem se více zaměřil na dějepis.
Po šesti letech se stávající paní ředitelka rozhodla odejít do důchodu. Využil jsem příležitosti a přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele školy. Vyšlo to.
Proč jsem si zvolil právě školství? Moje volba nebyla úplně náhodná. V naší rodině se o školství hodně diskutovalo a několik členů rodiny v tomto oboru pracovalo. Nebylo to tedy pro mě úplně neznámé prostředí a přirozeně jsem k němu tíhnul. I v rodině mé manželky bylo školství důležitým tématem, což můj přechod k tomuto povolání ještě usnadnilo.
Tímto způsobem jsem se ocitl ve školství a našel zde své místo. Stále věřím, že člověk by měl ve svém životě vyzkoušet více věcí a otevřít se novým příležitostem.
Střední článek znám už z dob jeho „rozjedu“ na Semilsku a Svitavsku. Dozvěděl jsem se o něm prostřednictvím Facebooku.
Když jsem potřeboval poradit, obracel jsem se na střední článek právě přes sociální síť. Podporu jsem tedy získával už v době jeho pilotáže, kdy ještě nepůsobil v jednotlivých krajích jako dnes.
O středním článku jsem se dovídal také z jiných zdrojů, například ze seminářů, školení nebo z ředitelské skupiny „Ředitel základky“ na Facebooku.
Tato skupina je pro nás, ředitele, velmi užitečná, protože nám umožňuje sdílet důležité informace a zkušenosti. Právě díky této komunitě a podpoře jsem mohl lépe pochopit a využívat výhody, které střední článek přináší.
Účastním se různých akcí. Vybírám si především ty, které mě nejvíce zaujmou. Zvláště si cením pravidelných infoservisů, které nabízejí zajímavá témata. Tento formát mi umožňuje získávat nové informace a inspiraci, aniž bych musel opouštět své pracovní prostředí. Vyhovuje mi také kratší časové rozpětí, kdy ve dvaceti minutách získám přehled o všem podstatném.
Tým středního článku mě navštívil nedávno. Bavili jsme se o tom, co jako škola a já jako ředitel potřebujeme. Mluvili jsme také o vizi Středního článku podpory v našem regionu. Myslím, že každé území má jiné potřeby a je dobré, že se o to někdo zajímá. Individuální přístup ke školám je velmi důležitý a hodně pomáhá ředitelům s orientací v konkrétním terénu.
S koordinátorkou týmu za Ústecký kraj, paní Pavlou Pospíšilovou, jsme v pravidelném telefonickém kontaktu, věřím, že se brzo potkáme také osobně.
Doporučil i doporučuji. Když s řediteli konzultujeme záležitosti, ve kterých nemáme jasné stanovisko nebo pohled, nebo se nemůžeme opřít o legislativní předpisy, vždy je směruji na Střední článek podpory a na paní Pospíšilovou, která mi vždycky pomůže, ať už písemně nebo telefonicky.
Doposud jsme věci konzultovali většinou mezi sebou, ale je dobré mít také pohled přímo z ministerstva.
Střední článek proto doporučuji vždy. Rozšiřujeme tak síť, která přispívá k jeho funkci.
Děkujeme za rozhovor.
Řízení 11 sloučených mateřských škol může být náročným úkolem, ale z pohledu ředitelky Vladimíry Priputenové to přináší i mnoho výhod. Sloučení do jednoho právního subjektu přineslo strategický rozvojový plán a zvýšení kvality předškolního vzdělávání v Trutnově.
Ve sloučeném právním subjektu pracuji od jeho založení v roce 2003. Zpočátku jako zástupkyně ředitelky na čtyřtřídní MŠ a od roku 2014 jako ředitelka. Když původní paní ředitelka odcházela do důchodu, nikomu z nás se do konkurzu nechtělo. Nakonec jsem našla odvahu a přihlásila se. Práce učitelky mě naplňovala, s dětmi mi bylo moc dobře a najednou jsem se z učitelky musela přeměnit na manažerku. Řízení tak velkého právního subjektu je hlavně o managementu. Naštěstí jsem rok před konkurzem dokončila studium školského managementu, který mi velmi pomohl v začátcích řízení MŠ a vlastně z něj čerpám dodnes. Jako učitelka MŠ jsem neměla moc velké povědomí z oblasti ekonomie, práva, strategického řízení. Jako absolventka školského managementu ano.
Začátky byly velmi těžké, ale našla jsem si svůj styl řízení. Mám kolektiv 11 zástupkyň, na které deleguji část řízení. Každá má na starosti svou MŠ. Nastavila jsem funkční vnitřní komunikační systém v prostředí Google, který mi řízení velmi usnadňuje. Máme digitální správu školy, i ta mi velmi pomáhá.
Možná se to může někomu zdát nevýhodné, že jsou všechny MŠ ve městě sloučené do jednoho právního subjektu, ale my v tom vidíme už jen výhody. Máme vytvořený strategický rozvojový plán, díky kterému se neustále posouváme dopředu. Na základě vytyčených cílů připravujeme spolu se zástupkyněmi vzdělávání pedagogů a zvyšujeme tak kvalitu předškolního vzdělávání v Trutnově. Jsme metodickým centrem Začít spolu a nabízíme sdílení vlastních zkušeností ostatním mateřinkám. Máme propracované inkluzivní vzdělávání, pomáháme dětem nejen ve 4 třídách zřízených dle § 16 odst. 9, ale ročně okolo 20 dětí integrujeme do běžných tříd. Intenzivně se ale věnujeme i odvrácené straně inkluze, to znamená, že podporujeme i děti nadané. Jsme zapojeni do sítě škol na podporu nadání. A je toho daleko více, co nám spojený právní subjekt umožňuje realizovat v otázkách edukace.
Pro řízení sloučeného právního subjektu je velmi důležité ekonomické oddělení, které u nás tvoří silný tým tří účetních. Bez nich by tato mateřská škola nemohla fungovat.
Jako ředitelka velké příspěvkové organizace s počtem necelých 900 předškolních dětí a 145 zaměstnanců se musím hodně věnovat především legislativě. Musím sledovat veškeré změny, které následně na poradách předávám svým zástupkyním. Dělám jim takový legislativní servis včetně vnitřních předpisů a ony se o to více mohou věnovat edukaci. To se pak odráží právě na kvalitě vzdělávání.
O záměru zřízení Středního článku podpory jsem se dozvěděla z edu.cz a byla jsem tehdy zvědavá, jak bude metodická podpora probíhat. Přivítala jsem myšlenku propojení škol a zřizovatelů s MŠMT. Byla mezi námi dlouhá cesta plná překážek.
A v září 2023 mě navštívila vedoucí oddělení regionální podpory Královehradeckého kraje Mgr. Michaela Trejtnarová, která mě přišla osobně Střední článek podpory představit a seznámit s cíli a klíčovými aktivitami projektu. Od té doby se na ni obracím.
Tuto formu metodické podpory jsem s povděkem přivítala. Ačkoliv nejsem začínající ředitel, tak ale s turbulentními legislativními změnami neustále hledám odpovědi na různé otázky. Ze strany ministerstva mi pokaždé přišla odpověď ve formě citace zákona. Ano, vím, ve kterém zákoně to najdu, ale někdy je těžké citaci porozumět. Nebo je potřeba se jenom ujistit, že rozhoduji správně v souladu se zákonem. Tudíž mi taková odpověď moc nepomohla. Zároveň ale chápu, že ministerstvo nemá kapacitu na poskytování metodické podpory.
Ale Střední článek podpory mi na mé otázky dá srozumitelné odpovědi. To je pro mou práci smysluplné, to mi pomáhá řešit mé problémy. V tom spatřuji metodickou podporu. Mám se na koho obrátit, a dostane se mi pomoci.
Individuální podpora splnila moje očekávání. Na Střední článek podpory jsem se obrátila již několikrát a vždy mi s řešením konkrétních situací okamžitě pomohl. Mgr. Trejtnarová na dotazy reaguje hned, co je potřeba, ověří u právníků a jejich stanovisko mi přetlumočí.
Využívám konzultací přes telefon nebo komunikujeme prostřednictvím emailu. Komunikace s ní je vstřícná a erudovaná. Nabízí i možnost osobního setkání, což určitě rádi využijí právě začínající ředitelé.
Kromě individuální podpory oceňuji rovněž infoservisy Středního článku podpory, který nás ředitele upozorňuje na veškeré změny ve školství. Výhodou je, že lze videozáznam pustit kdykoliv.
Z mého pohledu je podpora dostatečná. Pro mě je nejdůležitější právě ta individuální podpora a tu mi už druhým rokem Střední článek poskytuje.
Zároveň využívám záznamy z infoservisů, které nám ředitelům poskytují přehled o všech legislativních změnách ve školství. Sleduji i odborné panely, které mají konkrétní téma. A v neposlední řadě využívám i vydané metodiky, které souvisí s předškolním vzdělávání.
Děkujeme za rozhovor.
Velké, nebo malé školy… ve městech, i na venkově. Co o Středním článku podpory říkají ředitelé různých škol? Zeptali jsme se paní ředitelky ZŠ Vítějeves v Pardubickém kraji.
Paní ředitelka Magdalena Lidmilová druhým rokem vede Základní školu Vítějeves, zároveň zde učí fyziku a angličtinu. Jedná se o menší školu, zato s velkou historií. První žáci se tu vzdělávali už koncem 18. století. Škola se nachází v malebné obci Vítějeves v Pardubickém kraji, první stupeň je organizovaný jako malotřídní, druhý stupeň pak již probíhá v samostatných ročnících. Rodinné prostředí a menší počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup pedagogů při výuce.
Na zdejší základní škole jsem do té doby učila. Paní ředitelka, která tu působila přede mnou, vedla školu šestadvacet let, byly jsme dlouhodobý, stmelený kolektiv. Musím přiznat, že když nám svůj odchod oznámila, zalesklo se mnoho slz. Pokud bych si měla představit ideální ředitelku, pak je to právě ona. Moje volba ucházet se o tuto pozici byla vlastně takovým kolektivním rozhodnutím 😊. Ale přiznávám, že jsem neměla naprosto žádné zkušenosti s vedením, ty jsem musela postupem času nasbírat.
Mám štěstí, že mi bývalá paní ředitelka stále pomáhá, ve škole doposud pracuje na malý úvazek. Jsou ale záležitosti, se kterými mi poradit nemůže, protože, a asi to všichni víme, školství je v neustálém pohybu. Hodně věcí se mění, i těch provozních, přibývají nové, například týkající se digitalizace, výkaznictví a dalšího. Zároveň jsem sama cítila, že nastala doba, kdy si to musím řešit sama a jinak. Pak je člověk pochopitelně rád za podporu. Střední článek mi v tomto ohledu poskytl velké „útočiště“.
Střední článek jsem poznala ještě v době jeho pilotáže od mé předchůdkyně, která tuto spolupráci považovala za výbornou. Ukázala mi, jak fungují infoservisy. Tyto online konzultace pro mě byly a stále jsou praktickým pomocníkem. Váš kolega, regionální metodik Pavel Dvořáček, byl už u mého konkurzu na ředitele, a když jsem jím prošla, byl mi nápomocen, nabízel mi podporu a směroval mě v tom, co je třeba dělat. Takže jsem vlastně hned od začátku měla za sebou někoho, na koho jsem se mohla spolehnout.
Vedle zmíněných infoservisů jsem hodně čerpala také z webinářů zaměřených na právní aspekty ve školství, například ke školské legislativě, správnímu řízení atd. Na nich se poměrně složité téma probíralo jednoduchou formou, navíc s možností konzultací. Jsem za takovou pomoc ráda, zároveň mám z této opory dobrý pocit. Je důležité vědět, že se mám na koho obrátit. Na pozici ředitelky jsem si občas připadala jako hozená do vody. Zkušenosti s vedením žádné, přesto byly každodenně zapotřebí. A ředitel má hodně příležitostí udělat chyby, alespoň mi to tak připadá. Musela jsem se naučit spoustu věcí, které jsem dřív nepotřebovala.
Podnětné pro mě byly také akce pro začínající ředitele tady na Svitavsku. Vybavuji si asi čtyři setkání, kde se nás v jedné mateřské škole sešlo několik nových ředitelek. Vždy se probíralo nějaké konkrétní téma, třeba výkazy, financování nebo zaměstnanecká problematika. Pro mě to bylo velice přínosné a zároveň to byla taková akce, kde se člověk nemusí vlastně ani ptát, všechno podstatné se dozvíte, a ještě dostanete odpovědi na něco, co Vás zrovna ani nenapadlo. Současně si uvědomíte, že i jiní jsou na tom podobně, taky něco nevědí nebo v tom nemají jasno.
Probíhající spolupráce se středním článkem mi velmi vyhovuje, a to ze dvou důvodů. Zaprvé je to lidský rozměr. Funguje tady napojení na konkrétní osoby, paní Hanu Fučíkovou a pana Pavla Dvořáčka, že se nebojím zvednout telefon a zavolat, když potřebuji nebo mám před sebou řešení něčeho důležitého. Hned mi poradí, nebo slíbí, že informaci zjistí a dají vědět, případně mě někam nasměrují. Jejich odpověď mi přijde taková přirozená, nic „strojeného“. Tím druhým důvodem jsou samotné informace, které dostávám. Nemusím nic složitě hledat ani si ověřovat.
Přiznám se, že úplně nevím, jestli bych měla nějaký nápad, protože mi připadá, že nabízená podpora ze strany středního článku je poměrně hodně široká. Alespoň já sama mám z čeho vybírat: kombinace individuální podpory a poskytování ověřených informací. Určitě je dobré mít více možností. Telefon využijete pro rychlý, konkrétní dotaz k něčemu, co Vám třeba nezapadá do určitých pravidel a potřebujete poradit. Jindy Vám stačí e-mail, díky kterému se můžete s někým poradit, abyste měli jistotu, že se nerozhodujete špatně.
Pravidelné webináře a infoservis považuji za výbornou podporu. Pořád jsou nějaké novinky. Řekla bych, že za dobu, co působím jako ředitelka, neustále přichází něco nového, což je dost náročné, proto si to bez informační podpory ani nedovedu představit.
Určitě bych uvítala další webináře zaměřené na právní otázky. Myslím, že by se právní povědomí hodilo i běžnému učiteli. Jedná se o oblast, o které by bylo záhodno vědět víc, protože se v ní většinou jako učitelé málo orientujeme. Pokud by tedy Střední článek podpory něco k tomuto tématu plánoval, určitě se ráda zúčastním.
Děkujeme za rozhovor.
