Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo 12. prosince na konferenci v Praze aktuální stav naplňování Strategie 2030+ a další priority rezortu vycházející z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027. Oživení do diskuze přinesl také pohled mladé generace.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek v úvodu konference zdůraznil význam naplňování cílů Strategie 2030+ a v této souvislosti uvedl: „Za aktuálně nejdůležitější a nejbližší úkol z pohledu vzdělávání a ministerstva školství považuji přijetí revidovaného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Předpokládáme jeho schválení do konce tohoto roku. Poté už chceme rozběhnout fázi pokusného ověřování, která je u takto důležitého dokumentu nezbytná a musí přinést zpětnou vazbu pro možné korekce.“ Za další klíčové agendy, kterými se bude MŠMT v následujícím roce zabývat, pak označil úpravu modelu financování regionálního školství a dokončení inovace oborové soustavy.
Konference vhodně vystihla, kterým oblastem vzdělávací politiky věnoval rezort v tomto roce pozornost a jsou důležité i pro další období.
Celý záznam z konference můžete zhlédnout zde: YouTube MŠMT-Konference 2024.
Zároveň přidáváme (se svolením prezentujících) také všechny prezentace, které na konferenci byly představeny: Strategie 2030+ v datech, Vzdělávání pro všechny, Aktivní a pohodová škola, Jak učit moderně.
Jednotlivá témata vždy na úvod představili dva odborníci z ministerstva, do jejichž kompetence daná oblast patří. Expertní názor nebo názor z praxe poté zprostředkovali dva specialisté z akademické sféry či organizací, které se vzděláváním v ČR dlouhodobě zabývají. A třetí, odlišný úhel pohledu poskytli mladí lidé ze středních i vysokých škol a mládežnických organizací a iniciativ. Každý z bloků zakončila diskuze všech jmenovaných doplněná o dotazy od odborné i laické veřejnosti. Konferenci připravilo Oddělení strategií Sekce vzdělávaní a mládeže, které má implementaci Strategie 2030+ v gesci. Jeho vedoucí, Ludmila Třeštíková, se spolu s kolegyní Monikou Měšťanovou, vedoucí Oddělní odborného a dalšího vzdělávání, ujala i moderátorské role.
Strategické dokumenty MŠMT, Strategie 2030+ i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027 vycházejí ze zásady evidence-based, tedy vzdělávací politiky vytvářené na základě analýz, výzkumů a dalších koncepcí. První blok konference byl proto zaměřený na Strategii 2030+ v datech. Panelisté Václav Jelen a Daniela Swart z MŠMT v něm mimo jiné popsali, co obsahuje tzv. monitorovací rámec vzdělávací soustavy. Tento soubor indikátorů zachycuje klíčové oblasti obsažené ve Strategii 2030+ a MŠMT slouží jako základní nástroj pro zpětnou vazbu k plnění strategických cílů a implementaci opatření. Samozřejmostí je jeho průběžná aktualizace. Debata se přitom vedla se stakeholdery Silvií Pýchovou z Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Ninou Fabšíkovou z PAQ Research nejen o tom, jaká data má ministerstvo sbírat, ale především jak je vyhodnocovat a jaká opatření na základě nich dále formulovat. V rámci tohoto bloku byla také představena příprava registru žáků a registru pedagogů. Se studentskými hlasy do diskuze vstoupili Jan Gondek z Fakulty sociálních věd UK a Jakub Šťástník z Pedagogické fakulty UK.
Přetrvávající nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání v Česku předurčily téma druhého bloku. Vzdělávání pro všechny bylo věnované inkluzi, práci s heterogenními kolektivy a podpoře škol a pedagogů. Jako zcela zásadní se ukázala potřeba systémového nastavení podpůrných pedagogických pozic v základních školách, zejména školního psychologa a speciálního pedagoga. Jak popsali Jaromír Beran a Jan Mušuta ze Sekce vzdělávání a mládeže, požadavek ministerstvo propsalo s účinností od 1. 1. 2026 do novely školského zákona, jež už čeká na projednání poslanci a senátory. Nutné je v této souvislosti zmínit i zakotvení možnosti indexace financování škol s náročnějšími podmínkami pro vzdělávání, které ministerstvo také do novely připravilo. V bloku se hosté Tomáš Habart ze společnosti Člověk v tísni a Karin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze dotkli i práce neziskových organizací a na příkladech dobré praxe ukázali, jak lze sociálně znevýhodněným žákům pomáhat. Studenti křesťanského lycea Elijáš Anežka Herdová a Tadeáš Píš poté informovali o výsledcích ankety mezi studenty pedagogiky a o příkladech inspirativní praxe pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
Třetí blok Aktivní a pohodová škola otevřel témata jako well-being žáků, pohybové aktivity a jejich vliv na duševní zdraví a obecně angažovaný přístup k životu. MŠMT už přijalo Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních pro období 2024-2028 a chystá i jeho implementační část. Další aktivity nastínili státní tajemník Ondřej Andrys a zmocněnec MŠMT pro well-being Ferdinand Hrdlička. Jak sdělila odborná hostka Dana Pražáková, tématem se také zabývá Česká školní inspekce, která vydala metodické doporučení na podporu pohybových aktivit dětí a žáků Aktivní škola. Další zajímavá zjištění ČŠI prezentovala z analyticko-metodického materiálu Školy, do kterých se žáci těší. A další neméně zajímavé metodiky a podpůrné materiály pro školy a pedagogy doporučila Lenka Felcmanová z odborné společnosti Society for all (SOFA). Zita Krotká a Jana Kovářová pak za mladou generaci nabídly nejen inspirativní pohled k zamyšlení, ale také možnost spolupráce s Republikovým fórem parlamentů dětí a mládeže, které umí přenést důležité informace k mladým lidem do všech krajů.
V posledním tematickém bloku s názvem Jak učit moderně nebylo možné pominout to nejdůležitější – revize rámcových vzdělávacích programů pro základní a předškolní vzdělávání, které MŠMT právě vydává. Po téměř 20 letech jimi mění pojetí vzdělávacího kurikula s cílem budovat a rozvíjet u dětí a žáků klíčové kompetence a základní gramotnosti. Smyslem změny obsahu a rozsahu učiva, jak podotkl Jan Jiterský a Michal Černý, kteří mají v resortu tuto oblast na starosti, je podpořit schopnost žáků k hlubšímu porozumění problémům v širších souvislostech a k aplikaci získaných znalostí v reálných situacích. Tyto úpravy vycházejí z potřeby reagovat na současný rychle se měnící svět a jsou jednou z priorit Strategie 2030+. Pohled doplnili o praktické poznatky také Matěj Bulant z Národního pedagogického institutu ČR a Petra Keprtová ze Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV). Zajímavé bylo v závěru slyšet názor mladých, jaké učivo v současné škole považují oni sami za důležité a jaké naopak za zbytečné. Volání po změnách ve vzdělávání tlumočili studenti z iniciativy Based Tereza Dejmková a Oldřich Neumann. Argumentovali jednak výsledky vlastního šetření, jednak daty z výzkumu mládežnické organizace Nekrachni a agentury STEM s názvem Jak se učíme my.
Není překvapením, že pro mladé lidi je dnes důležité učit se ve škole hlavně praktické věci pro život a bezpečnou orientaci v současném světě, což se MŠMT snaží reflektovat. Úkolem ministerstva pro další období bude zavedení revidovaných rámcových vzdělávacích programů do praxe a revize dalších – pro základní umělecké a střední vzdělávání.
Dne 12. prosince 2024 se uskuteční další výroční konference s názvem „Strategie 2030+“, kterou každoročně pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem této akce je představit aktuální stav implementace Strategie 2030+ a prezentovat stěžejní témata, jež jsou obsažena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR do roku 2027. Konferenci úvodním slovem zahájí ministr školství Mikuláš Bek a budou jí provázet Ti, kteří mají Strategii i Dlouhodobý záměr České republiky na starosti.
Těšit se můžete na čtyři tematické bloky:
Témata vždy krátce představí a záměry MŠMT vysvětlí lidé, do jejichž kompetence aktivity právě v těchto oblastech na ministerstvu patří. Názory na jednotlivá témata si vyslechnete ale také od představitelů akademické sféry nebo zástupců nejrůznějších organizací, které se vzděláváním v ČR dlouhodobě zabývají. A doufáme, že zpestření do našich uvažování poté vnesou i mladí lidé z mládežnických organizací nebo odborných škol, jejichž pohled na zmíněná témata Vám nově také nabídneme.
Programem a diskuzemi provedou moderátorky:
Konference proběhne ON-LINE na YouTube MŠMT.
Sledujte a sdílejte prosím i událost na Facebooku.
9:00 – 9:15 Zahájení ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Mikulášem Bekem+
9:15 – 10:45 Strategie 2030 v datech
Monitorovací rámec, sledovaná data MŠMT, silné a slabé stránky a příležitosti vzdělávací soustavy z pohledu dat, indikátorová soustava, hodnocení vzdělávacího systému
Přestávka na kávu
11:15 – 12:45 Vzdělávání pro všechny
Práce s heterogenním kolektivem, s neurodivergentními studenty, s nadanými, snižování nerovností ve vzdělávacím systému
Přestávka na oběd
13:45 – 15:15 Aktivní a pohodová škola
Well-being a duševní zdraví ve školách a školských zařízení, podpora pohybových aktivit, angažovanost dětí a mládeže
Přestávka na kávu
15:45 – 17:15 Jak učit moderně
Vzdělávání v MŠ a ZŠ a jeho zaměření na klíčové kompetence, modernizace forem, revize RVP
17:15 Závěrečné slovo
V rámci implementace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ připravuje MŠMT spolu s partnery do konce roku 2024 ještě několik konferencí a workshopů.
Více informací je zveřejněno na webu MŠMT a partnerů. Kontaktní e-mail: edu2030@msmt.cz.
