Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) se staly nezbytným krokem v reakci na dynamicky se rozvíjející společnost. Technologie, globalizace i proměny trhu práce zásadně ovlivňují, co by žáci měli umět a jaké kompetence budou potřebovat pro život ve 21. století. Proto revize RVP klade důraz mimo jiné na rozvoj klíčových kompetencí, kritické myšlení nebo individualizaci výuky. Implementaci změn podporují cílené investice a metodická pomoc školám financovaná z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace.
Od roku 2020 vstoupilo české školství do nové fáze kurikulární reformy, která reaguje na dynamické změny ve společnosti i na proměňující se potřeby trhu práce. Významným hybatelem těchto změn bylo také období pandemie COVID-19, jež ukázalo, jak zásadní je kvalitní digitální infrastruktura ve školách a pedagogové disponující potřebnými digitálními kompetencemi.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) definuje konkrétní opatření v těchto oblastech ve strategických dokumentech, například Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+, Digital Education Action Plan (2021–2027) nebo v pilířiDigitálního Česka – Digitální vzdělávání.
Opatřeními ministra školství, mládeže a tělovýchovy byla v roce 2020 zavedena pro základní vzdělávání, respektive v roce 2021 pro gymnázia/dvojjazyčná gymnázia/gymnázia se sportovní přípravou nová vzdělávací oblast Informatika a nová klíčová kompetence – digitální. Cílem změny bylo začlenění digitální kompetence do všech vzdělávacích oblastí a inovace stávajícího pojetí výuky informatiky ve školách.
Do vzdělávacích cílů bylo nově zahrnuto: pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života.
Opatřeními ministra školství, mládeže a tělovýchovy byla v roce 2020 pro základní vzdělávání a v roce 2021 pro gymnázia, dvojjazyčná gymnázia a gymnázia se sportovní přípravou zavedena nová vzdělávací oblast Informatika a také nová klíčová kompetence – digitální. Harmonogram povinné implementace a zahájení výuky podle školního vzdělávacího plánu (ŠVP) upraveného v souladu s příslušným opatřením byl postupný (podrobněji viz níže). Cílem této změny bylo začlenit digitální kompetenci do všech vzdělávacích oblastí a inovovat dosavadní pojetí výuky informatiky na školách.
Do vzdělávacích cílů bylo nově zavedeno větší úsilí pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, učení, ve volném čase i při jejich zapojení do společnosti a občanského života.
Nově vzniklá vzdělávací oblast Informatika nahradila předešlou vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT). Informatika se nyní zaměřuje na rozvoj informatického myšlení a porozumění základním principům digitálních technologií. Tento obor zahrnuje čtyři vzdělávací oblasti:
Tyto oblasti nahrazují dřívější zaměření, které se soustředilo především na základní práci s počítačem a internetem. Nové kurikulární pojetí směřuje k tomu, aby žáci rozuměli digitálním technologiím v širších souvislostech a nebyli limitováni pouze základními úkony.
Harmonogram povinné implementace a zahájení výuky podle školního vzdělávacího plánu (ŠVP) upraveného v souladu s příslušným opatřením:
Základní školy:
• Všechny ročníky 1. stupně povinně nejpozději od 1. 9. 2023
• Všechny ročníky 2. stupně povinně nejpozději od 1. 9. 2024
Gymnázia / Dvojjazyčná gymnázia / Gymnázia se sportovní přípravou:
• Všechny ročníky nižších stupňů víceletých G nejpozději od 1. 9. 2025
• Všechny ročníky vyšších stupňů G nejpozději od 1. 9. 2025
Na tzv. malou (ICT) revizi RVP navazuje tzv. velká revize RVP. V oblasti digitalizace ve vzdělávání posiluje rozvoj digitálních dovedností a inovativních metod, které podporují individualizaci výuky. Zároveň klade důraz na kybernetickou bezpečnost, smysluplné a bezpečné využívání umělé inteligence a mediální vzdělávání, včetně kritické práce s informacemi a odolnosti vůči dezinformacím.
Klíčovým nástrojem pro úspěšné zavedení tohoto nového RVP jsou dobrovolné pilotáže modelových ŠVP od 1. září 2025, realizované s metodickou podporou Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR). Změny v rámci předškolního a základního vzdělávání se zavádějí postupně podle schváleného harmonogramu až do roku 2031. Výuka podle nových ŠVP je nejprve dobrovolná, později povinná. Povinná implementace revidovaného RVP bude například pro 1. a 6. ročník základních škol zahájena v září 2027.
Zavádění digitálních technologií do výuky a metodická podpora škol probíhá mimo jiné z finančních prostředků Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, s cílem připravit žáky na život v digitální společnosti.
Přímé finanční intervence tvořily v letech 2020–2024 pro školy důležitý zdroj podpory. Poskytnuté finanční prostředky byly v jednotlivých letech využívány na různé účely – na podporu distanční výuky (2020), na prevenci digitální propasti (opakovaně v letech 2022–2024) a na vybavení digitálními učebními pomůckami (jednorázově v letech 2022 nebo 2023). MŠMT na digitalizaci ve vzdělávání investovalo do mateřských, základních a středních škol z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, částku přibližně 4,2 mld. Kč.
Nepřímá finanční intervence je školám poskytována do konce tohoto kalendářního roku prostřednictvím dvou projektů, které na základě výzev MŠMT realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR). Projekt NPO 3.1 DIGI (rozpočet 385 mil. Kč) podporuje rozvoj digitálního vzdělávání na školách a zaměřuje se na komplexní metodickou podporu škol a pedagogických pracovníků podle revidovaných rámcových vzdělávacích programů (např. vzdělávací kurzy, webináře či konzultace IT Guru). Projekt NPO 3.1 – AIDIG (rozpočet 44 mil. Kč) se soustředí na rozvoj digitálních kompetencí pedagogů v souladu s evropským rámcem DigCompEdu, a to včetně témat umělé inteligence, kyberbezpečnosti a mediální gramotnosti.
Infografika Souhrn čerpání finančních prostředků v rámci NPO je k dispozici na adrese: https://old-edu.gov.cz/digitalizujeme/souhrn-npo.
Infografika Přehled inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace včetně harmonogramu jejich zavádění je k dispozici na adrese: https://old-edu.gov.cz/digitalizujeme/inovace-npo.
Metodickou podporu k zavádění revizí rámcových vzdělávacích programů nabízí NPI ČR, dostupná je na webech https://mojeedu.npi.cz/ a https://prohlednout.rvp.cz/. S dotazy týkajícími se financování z Národního plánu obnovy je možné se obracet na MŠMT prostřednictvím e-mailu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo HelpDesk IS-NPO.
 |
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
 |
Mgr. Gabriela Libová (Gabriela.Libova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Veronika Fořtová (Veronika.Fortova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Digitální vyloučení ve vzdělávání představuje významné riziko, které může negativně ovlivnit šance na kvalitní vzdělání, sociální začlenění i budoucí uplatnění na trhu práce. Nejde přitom jen o nedostatek technického vybavení či připojení k internetu, ale také o omezené příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí u žáků, studentů i pedagogů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto k řešení digitálního vyloučení a prevenci digitální propasti přistupuje koncepčně a systematicky, aby všichni disponovali stejnými podmínkami ve vzdělávacím procesu a byli připraveni na život v době digitálních technologií.
Digitální vyloučení nespočívá pouze v nedostatku technického vybavení, ale také v omezeném přístupu k bezpečné digitální infrastruktuře a v nedostatečných dovednostech potřebných pro její bezpečné a efektivní využívání.
Mezi hlavní koncepční cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) patří ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ podpora rovného přístupu ke vzdělávání, dostupnost digitálních nástrojů a prevence digitálního vyloučení. V případě vzdělávání můžeme rozlišit dvě kategorie žáků, kterých se digitální vyloučení může týkat.
Rozdíly v přístupu k digitálním technologiím, rozdílné úrovně digitálních kompetencí žáků a vnější vlivy jako například kvalita internetového připojení způsobují tzv. digitální propast. Její dopady ve vzdělávání mohou negativně ovlivnit například začlenění žáka do kolektivu, kvalitu jeho vzdělávání a následně tedy i uplatnění na pracovním trhu.
Podle výzkumu Česko.Digital z roku 2023 žije v České republice přibližně jeden milion osob v digitálním vyloučení a dalších sedmset tisíc je digitálně ohrožených.
Ve školním prostředí jsou digitálním vyloučením nejvíce ohroženi žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí, tedy ti, kteří vyrůstají v rodinách s nízkými příjmy. Vedle nich je riziko i u žáků z oblastí, kde chybí potřebná infrastruktura, kvalitní školní vybavení nebo příležitosti k rozvoji digitálních kompetencí. Tito žáci nemusí být nutně sociálně a ekonomicky znevýhodnění, ale jejich geografické nebo systémové podmínky jim brání v plnohodnotném zapojení do digitálního vzdělávání. To se projevuje zejména v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji. Potvrzují to i závěry 5. odborného panelu IPs DATA MŠMT: Digitální vzdělávání v datech.
Další rizikovou skupinu tvoří žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, například se zdravotním omezením, jazykovou či kulturní bariérou. Žáci se zdravotním postižením mohou mít potíže s ovládáním běžných digitálních zařízení, pokud nejsou vybavena technologiemi, jako jsou například čtečky obrazovky, hlasové ovládání nebo speciální vstupní zařízení. Bez těchto pomůcek je pro ně přístup k digitálnímu obsahu omezený nebo zcela nemožný. Pro cizince nebo děti z vícejazyčného prostředí může být problém samotné porozumění instrukcím pro ovládání digitálních nástrojů nebo komunikace v online prostředí. Kulturní bariéry se mohou projevovat také odlišným přístupem k technologiím v rodině, nízkou mírou důvěry k digitálnímu vzdělávání nebo jiným očekáváním ohledně role školy a učitele.
Digitálnímu ohrožení ovšem nejsou vystaveni pouze žáci, ale také pedagogové. Digitální kompetence pedagogů přitom hrají zásadní roli v rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí dětí a žáků. Ze šetření České školní inspekce (ČŠI) vyplývá, že menší část učitelů se stále potýká s nejistotou při práci s technologiemi, což se odráží v jejich rezervovaném postoji k jejich využívání ve výuce, a i v menší ochotě zapojit se do profesního rozvoje (Tématická zpráva: Digitální kompetence a informatické myšlení žáků ZŠ a SŠ, str. 30 až 35).
Dopady digitálního vyloučení
Digitální vyloučení ve školách se nejčastěji projevuje v podobě nedostatku potřebného vybavení, nestabilním internetovým připojením, nízkou úrovní digitálních kompetencí u žáků i učitelů nebo omezeným začleňováním digitálních technologií do výuky.
Nedostatek digitálních technologií v domácím prostředí a nízká úroveň digitálních kompetencí mohou výrazně ovlivnit psychickou pohodu i vzdělávací výsledky žáků. Žáci, kteří nemají doma přístup k počítači, tabletu nebo chytrému telefonu, často ztrácejí kontakt s výukou (mj. například při zpracování domácích úkolů nebo školních projektů), což se může projevit zhoršením školních výsledků, sníženou motivací, pocitem frustrace nebo vyčleněním z kolektivu.
Z výzkumu organizace PAQ Research vyplývá, že kombinace všech uvedených faktorů nejenže snižuje úspěšnost vzdělávacího procesu u těchto žáků, ale může mít i dlouhodobé dopady na jejich budoucí uplatnění na trhu práce.
Rizika digitálního vyloučení, a tzv. digitální propasti, se naplno projevily zejména v průběhu pandemie COVID-19. MŠMT na vzniklou situaci reagovalo poskytnutím finanční podpory školám z Národního plánu obnovy, z komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. V roce 2020 se jednalo především o nákup techniky k realizaci distanční výuky.
V letech 2022–2024 následovala opakovaná finanční intervence Prevence digitální propasti (PDP), zaměřená na podporu znevýhodněných žáků základních a středních škol a konzervatoří, kteří neměli k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení potřebné k výuce. Školy, i s pomocí inspirativních příkladů z praxe, vytvářely nebo doplňovaly v průběhu těchto let školní mobiliář, z nichž si žáci mohou i nyní krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčovat potřebná digitální zařízení. Školy mohly z obdržených finančních prostředků na prevenci digitální propasti pořizovat základní mobilní digitální zařízení, například notebook, chromebook, tablet nebo chytrý telefon, a to včetně příslušenství k těmto zařízením (sluchátka, mikrofony, webkamery, klávesnice, obaly na zařízení apod.). S ohledem na probíhající revizi kurikula bylo v roce 2024 možné také zakoupit k nově pořízeným digitálním zařízením výukový software podporující práci s umělou inteligencí.
Finanční podpora se týkala také žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro něž mohly podpořené školy zakoupit například software pro rozpoznávání hlasu, zvětšovací zařízení, čtečky textu, nebo výukové programy pro žáky s autismem, poruchami učení nebo ADHD.
Z obdržených finančních prostředků určených na prevenci digitální propasti pořídily školy více než 70 000 kusů základních mobilních digitálních zařízení, která jsou k dispozici žákům také nyní po skončení finančních intervencí. Znevýhodnění žáci si mohou ze školního mobiliáře krátkodobě nebo dlouhodobě zapůjčit potřebné digitální zařízení pro danou vyučovací hodinu, školní den, pololetí či školní rok. Zápůjčky je možné realizovat pro vyučování přímo ve škole, pro distanční výuku nebo domácí přípravu. Vždy záleží na způsobu systému zapůjčování na jednotlivých školách. Školy jsou povinny vést evidenci zápůjček, zároveň se doporučuje (zejména u dlouhodobých zápůjček) uzavřít se zákonnými zástupci žáka smlouvu o výpůjčce.
Kromě finančních prostředků na prevenci digitální propasti obdržely školy v letech 2022 nebo 2023 jednorázově finanční prostředky na pořízení digitálních učebních pomůcek (DUP) k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Podpora se týkala především základních a středních škol a konzervatoří, v roce 2022 byly však podpořeny i mateřské školy, které mohly zakoupit například i tzv. unplugged aktivity, tedy nedigitální učební pomůcky, jež ovšem přispívají k rozvoji informatického myšlení dětí. Základní a střední školy a konzervatoře mohly z těchto prostředků zakoupit například 3D tiskárny a 3D pera, zařízení pro využití rozšířené nebo virtuální reality, badatelskou techniku, vč. čidel a mikroskopů, geolokační techniku, robotické a programovatelné učební pomůcky (roboty, mikropočítače, robotické stavebnice) nebo snímací zařízení (skenery, fotoaparáty, kamery apod.).
České školství prochází v současné době zásadní proměnou obsahu vzdělávání. Jedním z hlavních směrů tzv. revize rámcových vzdělávacích programů (RVP)je posílení digitální gramotnosti – nejen jako samostatné oblasti, ale také jako průřezového tématu promítajícího se do výuky napříč všemi předměty.
Vedle využívání digitálních učebních pomůcek je klíčové rozvíjet u žáků digitální kompetence, tedy schopnost používat technologie bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě. Tyto dovednosti jim umožní lépe se orientovat v digitálním prostředí, chápat, jak technologie ovlivňují každodenní život a smysluplně je využívat při učení, práci i komunikaci. Neméně důležité je také informatické myšlení, tedy systematický přístup k problémům, hledání efektivních řešení prostřednictvím logiky a postupného rozboru situace.
Nově proto vzniká vzdělávací oblast Informatika, která nahrazuje dosavadní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie. Součástí nové vzdělávací oblasti Informatika jsou aktuální témata jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, digitální wellbeing nebo mediální výchova a dezinformace. Digitální technologie se tak stávají přirozenou součástí nejen výuky informatiky, ale i dalších vzdělávacích oborů. Cílem je, aby žáci dokázali technologie nejen ovládat, ale také jim porozuměli v širších technických, společenských i etických souvislostech.
S efektivním zvládnutím digitalizace ve vzdělávání pomáhá školám Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), aktuálně zejména prostřednictvím dvou projektů – NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG. Projekty jsou realizovány na základě výzev MŠMT a financovány jsou z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Metodická podpora probíhá od roku 2022, resp. 2024, a bude poskytována do konce roku 2025.
Cílem projektu NPO 3.1 DIGI je poskytnout školám a pedagogickým pracovníkům komplexní podporu v oblasti digitálního vzdělávání v kontextu revize RVP. Školám jsou zdarma nabízeny například vzdělávací webináře, workshopy a kurzy, nebo metodické materiály. V rámci tohoto projektu funguje také síť konzultantů, tzv. IT Guru, kteří zdarma pomáhají školám s výběrem vhodných technologií, nastavením a správou digitální infrastruktury. Často využívanou službou je tzv. IT audit. Roli IT Guru doplňuje tzv. krajský ICT metodik (KIM), který se zaměřuje na metodickou podporu učitelů při začleňování digitálních nástrojů do výuky.
Projekt NPO 3.1 - AIDIG se zaměřuje na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského kompetenčního rámce DigCompEdu i s ohledem na aktuální digitální trendy (AI ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing a digitální pedagogický leadership). Projekt zahrnuje tři hlavní aktivity: zajistit komplexní metodickou podporu podle poslední verze evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu) pro účely dalšího vzdělávání pedagogů, zajištění podpory pedagogů (MŠ, ZŠ, SŠ) v dalších tématech souvisejících s masivním rozvojem digitálních technologií, a poskytování podpory pedagogům předškolního vzdělávání. Jedním z dosavadních výstupů tohoto projektu je tzv. DigCompEdu kuchařka.
Vedle technického vybavení škol a posilování digitálních kompetencí žáků i učitelů hraje důležitou roli v prevenci digitálního vyloučení bezpečná digitální infrastruktura. Pro její zajištění vydalo MŠMT ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a dalšími partnery v roce 2022 metodický dokument, tzv. Standard konektivity škol, který stanovil technické požadavky na vnitřní i vnější školní síťovou infrastrukturu. Společně se Standardem konektivity škol byly vydány doprovodné metodické dokumenty: Průvodce ke Standardu konektivity škol, Prokázání a kontrola naplnění Standardu konektivity škol a dokument Bezpečná digitální infrastruktura školy.
K prevenci digitálního ohrožení či vyloučení přispívají školní knihovny. Tyto školní prostory se stále častěji stávají místem, kde znevýhodnění žáci bez dostatečného přístupu k digitálním technologiím nacházejí konkrétní pomoc a podporu. Část škol provozuje také školní kluby, kde mají žáci bezplatný přístup k technice, digitálním zdrojům a cíleným aktivitám. Stejně jako ve školní knihovně zde mohou vyhledávat informace na internetu, zpracovávat školní projekty či domácí úkoly na sdílených počítačích a zároveň rozvíjet své digitální dovednosti. Jako doplňkové řešení slouží i tzv. digikoutky – přístupná zařízení umístěná ve školních družinách nebo na chodbách školy, která mohou žáci využít pro vlastní potřebu, například ke kontrole rozvrhu a hodnocení, k získání učebních materiálů nebo informací o školních akcích.
Se stále rostoucím využíváním digitálních technologií, které mají nyní žáci a studenti ve školách k dispozici, je však velmi důležité upozornit na rizika, která s sebou digitální prostředí přináší. Užitečné odkazy pro bezpečné chování žáků na internetu naleznou učitelé i rodiče v Katalogu kyberprevence, který nabízí více než 140 programů pro žáky, desítky metodik pro učitele i rodiče a praktické návody, jak předcházet rizikovému chování v online prostředí. Katalog kyberprevence je jedním z projektůDigiKoalice, společné platformy MŠMT a NPI ČR, která se zaměřuje na rozvoj digitálních dovedností ve vzdělávání.
Školy mohou rovněž využít bezplatný online kurz Dávej Kyber!, který připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s MŠMT. Nabízí praktické vzdělávání v oblasti digitální bezpečnosti pro učitele i žáky, mj. v tématech věnujících se kyberšikaně, bezpečnému užívání internetu, sociálním sítím a nebezpečným výzvám. Vzhledem k rychlému vývoji technologií a moderních trendů se kurz právě aktualizuje a nově bude zahrnovat například i témata spojená s umělou inteligencí a dezinformacemi.
Závěr: Digitální rovnost jako základ kvalitního vzdělávání
V dnešním světě je přístup k digitálním technologiím a bezpečné a efektivní zacházení s nimi klíčovým předpokladem nejen kvalitního vzdělávání, ale i budoucího uplatnění na trhu práce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto prostřednictvím finančních intervencí z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, vybavilo v uplynulých pěti letech školy potřebnou technikou a vzdělávací obsah se přizpůsobuje potřebám 21. století.
Stát pomáhá nejenom žákům a studentům, ale také pedagogům. Cílem je překonat technologické, socio-ekonomické a kompetenční bariéry a zajistit rovný přístup ke vzdělávání. Žáci a rodiče se mohou například obrátit na školu s dotazem, zda právě jejich škola disponuje technikou určenou k zapůjčování znevýhodněným žákům, kteří nemají k dispozici vlastní digitální zařízení. Vedení škol a pedagogové mohou využít do konce tohoto roku bezplatných konzultačních a vzdělávacích aktivit Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) v rámci projektu NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG.
Více informací naleznete na webu edu.gov.cz/digitalizujeme nebo mojeedu.npi.cz.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz.
|
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Digitalizace ve vzdělávání a modernizace vzdělávacího obsahu patří mezi klíčové směry současných změn ve školství. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto poskytuje školám komplexní metodickou podporu prostřednictvím projektů NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG, financovaných z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Rozsáhlá bezplatná nabídka kurzů, webinářů, workshopů a konzultací bude realizována do konce roku 2025. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) doporučuje školám, aby tuto možnost využily ke zkvalitnění výuky a dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků.
V souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prochází české školství postupnou proměnou vzdělávacího obsahu. V rámci tzv. malé revize (ICT revize) byla zavedena nová klíčová kompetence – digitální, a vznikla také nová vzdělávací oblast Informatika, která nahradila dosavadní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT). Informatika se nyní zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení žáků a porozumění základním principům digitálních technologií, jako je práce s daty, modelování, algoritmizace, programování či práce s informačními systémy.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, poskytlo školám finanční podporu na realizaci změn spojených s ICT revizí. Finanční prostředky byly určeny na podporu distančního vzdělávání, vybavení žáků digitálními učebními pomůckami a prevenci digitální propasti. V letech 2020 a 2022–2024 bylo mezi mateřské, základní a střední školy rozděleno celkem 4,2 miliardy Kč.
Cílenou metodickou podporu při zavádění změn spojených s ICT revizí a při začleňování digitálních technologií do výuky zajišťuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) prostřednictvím projektů NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG. Oba projekty jsou rovněž financovány z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a nabízejí školám široké spektrum aktivit – od kurzů, webinářů a workshopů až po individuální konzultace. Metodická podpora probíhá od roku 2022, resp. 2024, a bude poskytována do konce roku 2025.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) od 1. ledna 2022 projekt NPO 3.1 DIGI, financovaný z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Cílem projektu je podpořit rozvoj digitálního vzdělávání prostřednictvím komplexní metodické pomoci vedením škol, ICT koordinátorům, školním koordinátorům školního vzdělávacího programu (ŠVP), učitelům i dalším pedagogickým pracovníkům, a usnadnit jim porozumění probíhajícím změnám ve vzdělávacím obsahu. Celková alokace projektu činí 385 milionů Kč.
Aktivita 1: Vzdělávání a podpora škol – poskytování bezplatné přímé i nepřímé metodické podpory základním a středním školám formou vzdělávacích programů (např. dlouhé a krátké kurzy, webináře, semináře, Lektoři pro sborovny (KYBER-SBOROVNY či DIGI-SBOROVNY), DIGI ZOOM, DIGIPLOVÁRNY).
Aktivita 2: Metodická podpora IT Guru – poskytování bezplatné individuální pomoci od IT konzultantů základním a středním školám s nákupem digitálních technologií pro výuku podle nově revidovaných rámcových vzdělávacích programů (RVP). IT Guru rovněž pomáhají s nastavením efektivní IT správy a zabezpečením vnitřní sítě školy, včetně provedení auditu digitální infrastruktury školy (tzv. IT audit) v souladu se Standardem konektivity škol, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v roce 2022.
Aktivita 3: Digitální ekosystém pro školy – propojení stávajících systémů a webových stránek se vzdělávacím obsahem, který realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), aby vedení škol a pedagogičtí pracovníci mohli získat informace a podpůrné materiály na jednotné platformě.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) od 1. ledna 2024 také projekt NPO 3.1 – AIDIG, financovaný z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Projekt vychází z evropského rámce digitálních kompetencí pedagogických pracovníků DigCompEdu a jeho cílem je připravit vedení škol i pedagogické pracovníky mateřských, základních a středních škol na výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií, včetně nástrojů generativní umělé inteligence, a to v souladu s probíhajícími změnami ve vzdělávacím obsahu. Celková alokace projektu činí 44 milionů Kč.
Aktivita 1 – zajištění komplexní metodické podpory pro další vzdělávání pedagogických pracovníků podle nejnovější verze evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).
Aktivita 2 – zaměření na rozvoj kompetencí pedagogů mateřských, základních a středních škol v oblastech souvisejících s rozvojem digitálních technologií – například využití umělé inteligence ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing či digitální pedagogický leadership.
Aktivita 3 – poskytování podpory pedagogům předškolního vzdělávání (mateřské školy byly v roce 2022 podpořeny z projektu NPO 3.1 DIGI, kdy si mohly pořídit digitální učební pomůcky a tzv. unplugged aktivity pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence dětí, další podpora jim však z tohoto projektu poskytnuta nebyla).
Dosavadní výstupy projektu NPO 3.1 – AIDIG zahrnují například „DigCompEdu kuchařku“ a definici digitálního wellbeingu. V současnosti Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) dokončuje koncepci digitálního wellbeingu.
Projekty NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 – AIDIG, které realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR), významně pomáhají k rozvoji digitálního vzdělávání. Školám je poskytována metodická podpora k rozvoji digitálních kompetencí, včetně odborného vedení a cíleného vzdělávání. Veškeré aktivity z obou projektů jsou školám k dispozici do konce roku 2025 - realizovaná metodická podpora a výstupy z projektů budou dostupné i později na webových stránkách Národního pedagogického institutu (NPI ČR).
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/.
|
Mgr. David Chvátal (David.Chvatal@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Jaroslava Nováková, MBA (Jaroslava.Novakova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Mgr. Miluše Rolincová (Miluse.Rolincova@msmt.gov.cz) ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Národní plán obnovy, komponenta 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, představuje významný impuls pro modernizaci českého školství. Od roku 2020 byly z této komponenty školy finančně podpořeny při nákupu digitálních učebních pomůcek a v prevenci digitální propasti u znevýhodněných žáků. V souvislosti s revizemi rámcových vzdělávacích programů hraje důležitou roli také poskytovaná metodická podpora školám, kterou mohou bezplatně využít.
V roce 2025 je zřejmé, že většina cílů Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, byla naplněna – školy jsou lépe vybavené, výuka více odpovídá potřebám a požadavkům 21. století. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), oddělení podpory digitálního vzdělávání, proto připravilo soubor infografik, které přehledně informují o plnění dílčích aktivit této komponenty, a to i v kontextu modernizace vzdělávacího obsahu, k němuž na školách postupně dochází:
Komponenta 3. 1 (Národního plánu obnovy) je tvořena rozsáhlým programem finanční podpory, který lze rozdělit do dvou skupin.
Přímé finanční intervence (viz str. 1) představovaly pro školy v období 2020–2024 významnou finanční podporu. V jednotlivých letech byly finanční prostředky využity na různé účely – na podporu distanční výuky (2020), na prevenci digitální propasti (opakovaně v letech 2022–2024) a na vybavení digitálními učebními pomůckami (jednorázově v letech 2022 nebo 2023). Finanční prostředky v celkové výši 4,2 mld. Kč byly školám rozdělovány:
Infografika Souhrn čerpání finančních prostředků v rámci NPO je k dispozici na adrese: https://old-edu.gov.cz/digitalizujeme/souhrn-npo.
Nepřímá finanční intervence (viz str. 2) stále probíhá prostřednictvím dvou projektů, které na základě výzev vyhlášených MŠMT realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR). Projekt NPO 3.1 DIGI (rozpočet 385 mil. Kč) přispívá k rozvoji digitálního vzdělávání na školách v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a zaměřuje se na zajištění komplexní metodické podpory školám a pedagogickým pracovníkům v souladu s revidovanými rámcovými vzdělávacími programy (např. vzdělávací kurzy, webináře, konzultace IT Guru). Projekt NPO 3.1 – AIDIG (rozpočet 44 mil. Kč) cílí na rozvoj digitálních kompetencí pedagogů podle evropského rámce DigCompEdu, včetně témat umělé inteligence, kyberbezpečnosti nebo mediální gramotnosti.
Zavádění digitálních technologií do českého vzdělávacího systému probíhá mj. z finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1, s cílem připravit žáky na život v digitální společnosti. Reforma kurikula přinesla novou vzdělávací oblast Informatika a klíčovou kompetenci digitální, která je nyní začleněna napříč všemi vzdělávacími oblastmi (viz str. 1). Výuka se proto nyní zaměřuje nejen na technické dovednosti, ale také na schopnost bezpečně, kriticky a efektivně využívat digitální technologie v každodenním životě.
Tzv. malá revize RVP (ICT revize) zavedla Informatiku jako samostatnou vzdělávací oblast a nahradila původní vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (ICT). Nové pojetí Informatiky se primárně soustředí na rozvoj informatického myšlení, práci s daty, algoritmizaci a porozumění digitálním technologiím. V navazující tzv. velké revizi RVP v rámci předškolního a základního vzdělávání se rozšiřuje vzdělávání v digitálních tématech napříč všemi předměty – například o umělou inteligenci, mediální gramotnost, kyberbezpečnost, dezinformace nebo digitální wellbeing. Tyto změny se promítají do konkrétních očekávaných výstupů učení (OVU) v rámci RVP, které jsou propojeny s jednotlivými vzdělávacími oblastmi (viz str. 2).
Infografika Přehled inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace včetně harmonogramu jejich zavádění je k dispozici na adrese: https://old-edu.gov.cz/digitalizujeme/inovace-npo.
Změny v rámci předškolního a základního vzdělávání se zavádějí postupně podle harmonogramu až do roku 2031 (viz str. 2). Výuka podle nových školních vzdělávacích programů (ŠVP) je nejprve dobrovolná, později povinná – nejprve na prvním stupni základních škol, následně i na druhém stupni a na víceletých gymnáziích. Proces zahrnuje pilotní ověřování, vyhodnocení a finální implementaci, přičemž důraz je kladen na podporu škol a učitelů v každé fázi.
Další informace ke komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace NPO byly prezentovány na V. odborném panelu projektu IPs DATA, který byl zaměřen na téma digitálního vzdělávání. Diskuse se účastnili odborníci z oblasti školské statistiky, digitalizace ve vzdělávání a nechyběli ani zástupci žáků.
Metodickou podporu k zavádění revizí rámcových vzdělávacích programů nabízí NPI ČR, dostupná je na webech https://mojeedu.npi.cz/ a https://prohlednout.rvp.cz/. S dotazy týkajícími se financování z Národního plánu obnovy je možné se obracet na MŠMT prostřednictvím e-mailu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo HelpDesk IS-NPO.
 |
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Stanislav Hejna (stanislav.hejna@msmt.gov.cz) vrchní ministerský rada oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Národní pedagogický institut ČR realizuje od ledna 2024 v rámci Národního plánu obnovy projekt NPO 3.1 – AIDIG, jehož cílem je rozvoj digitálních kompetencí učitelů všech stupňů škol. Projekt staví na evropském kompetenčním rámci DigCompEdu a reaguje na výzvy spojené s nástupem generativní umělé inteligence, kyberbezpečností či mediální gramotností. Učitelům nabízí cílené vzdělávací programy a metodickou podporu, které jim pomohou lépe připravit žáky na digitální budoucnost.
Propojení umělé inteligence (AI) a revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) představuje zásadní krok směrem k modernizaci českého školství. Zatímco AI přináší pro pedagogy nové možnosti personalizovaného učení a možnost rychlejšího zvládnutí rutinních povinností, revize RVP vytvářejí prostor pro začlenění těchto technologií do výuky systémově a smysluplně. Obě oblasti se tak vzájemně doplňují – AI může pomoci naplnit cíle nových kurikulárních dokumentů, které kladou důraz na rozvoj digitálních kompetencí, kritického myšlení a schopnosti pracovat s informacemi.
V souvislosti s tzv. malou revizí RVP došlo k zavedení nové klíčové digitální kompetence a k novému pojetí vzdělávací oblasti (oboru) Informatika. Na tyto změny nyní navazuje tzv. velká revize RVP pro předškolní (PV) a základní vzdělávání (ZV), která mimo jiné klade důraz na systematičtější integraci klíčové digitální kompetence napříč všemi vzdělávacími oblastmi a taktéž i do průřezových témat.
RVP ZV se na problematiku umělé inteligence zaměřuje ve vzdělávacích oblastech a průřezových tématech, například:
K dosažení stanovených cílů a očekávaných výsledků učení v rámci RVP ZV je taktéž zapotřebí průběžně vzdělávat a metodicky podporovat učitele i vedení škol. Právě digitální kompetence učitelů jsou stěžejním předpokladem pro jejich kvalitní plnění. Nejenom z tohoto důvodu byla zahájena realizace projektu NPO 3.1 – AIDIG.
Na základě výzvy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) realizuje Národní pedagogický institut (NPI ČR) v období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2026 projekt NPO 3.1 – AIDIG, financovaný z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Projekt se opírá o evropský rámec digitálních kompetencí pedagogických pracovníků DigCompEdu a je zaměřen na témata AI ve výuce, kyberbezpečnost, mediální výchova a dezinformace, digitální wellbeing a digitální pedagogický leadership. Cílem je podpořit rozvoj digitálních kompetencí učitelů na všech stupních škol a taktéž efektivní využívání digitálních technologií ve výuce.
V návaznosti na projekt NPO 3.1 – AIDIG byla MŠMT vyhlášena další výzva za účelem bezplatné přípravy vzdělávacích aktivit (kurzů) a jejich následné poskytnutí pedagogickým pracovníkům k rozvoji jejich digitálních kompetencí dle evropského rámce DigCompEdu v souladu s metodickou podporou poskytovanou NPI ČR. Oprávněnými žadateli byly příspěvkové organizace územních samosprávných celků zřízené za účelem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Lektoři těchto kurzů mají k dispozici od NPI ČR metodickou podporu, a především nově zpracované výukové materiály, které vznikly díky finančním prostředkům z projektu NPO 3.1 – AIDIG, např. DigCompEdu kuchařka. Aktuální nabídka kurzů je dostupná v části Digitalizace vzdělávání na mojeedu.npi.cz.
Cílem projektu NPO 3.1 – AIDIG je přispět k rozvoji digitálního vzdělávání na školách v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ zajištěním komplexní podpory pedagogických pracovníků. Školám jsou bezplatně nabízeny webináře a školení, včetně workshopů (AI-sborovny a KYBER-sborovny). Kompletní nabídka vzdělávacích kurzů a metodických materiálů je dostupná na mojeedu.npi.cz.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Gabriela Libová (Gabriela.Libova@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Školy mají povinnost odevzdat formulář závěrečné zprávy nejpozději do pátku 28. 2. 2025 prostřednictvím systému IS-NPO. Při vyplňování mohou využívat metodickou podporu dostupnou na Jednotném metodickém portálu MŠMT. Je důležité dbát nejenom na splnění stanoveného účelu, a tím je pořízení mobilních digitálních zařízení a jejich zápůjčka znevýhodněným žákům, ale i na správné vykazování počtu kusů zařízení a příslušenství pořízených z finančních prostředků komponenty 3.1 Národního plánu obnovy.
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci účelu prevence digitální propasti, odevzdávají formulář závěrečné zprávy o využití těchto finančních prostředků (ÚZ 33088) prostřednictvím systému IS-NPO nejpozději do pátku 28. 2. 2025. Tato povinnost pro školy vyplývá ze způsobu poskytnutí uvedených prostředků, a to v souladu s § 161 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (viz Věstník MŠMT 02/2024; s. 235–237).
Školy mohou využívat při vyplňování formuláře komplexní metodickou podporu na Jednotném metodickém portálu MŠMT edu.gov.cz/digitalizujeme:
Taktéž je možné přímo kontaktovat metodickou podporu MŠMT na adrese digitalizujeme@msmt.gov.cz, případně svůj dotaz vložit do HelpDesku NPI ČR (zejména pro technické potíže se systémem IS-NPO).
Ve dnech 25. a 26. 2. 2025 byly pro školy, které do této doby stále neodevzdaly formulář závěrečné zprávy, uspořádány ve spolupráci se Středním článkem podpory MŠMT online konzultace pro zdárné vyplnění závěrečného vyúčtování. Školy tudíž měly prostor pro položení libovolných otázek, na které přímo odpovídala Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání MŠMT.
Ve dvou, více než hodinových setkáních, se školy nejčastěji dotazovaly na správné vykazování počtu kusů digitálních technologií pořízených z těchto prostředků, a to zejména v případě jejich spolufinancování z jiných zdrojů, dále na správný výpočet celkové výše DPH, která se ve formuláři taktéž vykazuje. Dotazy byly také směřovány na způsobilost výdajů neboli splnění účelu tzn. „co lze v rámci prevence digitální propasti zakoupit“, či formu povinné evidence zápůjček, kterou škola musí v rámci dodržení účelu neustále vést (viz Příručka prevence digitální propasti).
Pokud máte stále nejasnosti, které byste potřebovali zkonzultovat, neváhejte se obrátit na zástupce MŠMT (kontakty).
Ve formuláři závěrečné zprávy vykazují školy pouze počet pořízených mobilních digitálních zařízení, která jsou plně hrazena z prostředků NPO na účel prevence digitální propasti za rok 2024. Neuvádí se tedy kusy zařízení a příslušenství, které byly spolufinancovány z jiných zdrojů, případně již zakoupeny v předchozích letech (pouze se vykazuje cena za jejich pořízení z finančních prostředků NPO). Počty kusů mobilních digitálních zařízení jsou důležitým indikátorem pro doložení splnění milníku č. 173 (viz příloha Prováděcího rozhodnutí Rady EU 2023/0343). Česká republika se tímto milníkem zavázala vybavit tuzemské školy alespoň 70 tisíci mobilními digitálními zařízeními pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti tak, aby minimálně 80 % škol mělo zřízeno tzv. fond mobilních digitálních zařízení (mobiliář), ze kterého jsou žákům tato zařízení krátkodobě nebo dlohodobě zapůjčována pro běžnou výuku nebo výuku realizovanou distančním způsobem.
Zdrojem finančních prostředků je Next GenerationEU – finanční fond Evropské unie. V letošním roce bude ČR žádat EU o jejich proplacení za období 2022–2024. V rámci této žádosti však není DPH způsobilým výdajem, tudíž náklady na DPH jsou hrazeny výhradně ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby školy ve formuláři závěrečné zprávy pečlivě svoje reálné výdaje rozdělily na částku bez DPH a samotnou DPH, která je vypočtena na základě přiložených účetních dokladů z částky, která byla čerpána výhradně z NPO, tzn. do výpočtu se nezahrnují prostředky využitelné z jiných finančních zdrojů školy (např. ONIV).
Dále připomínáme v souvislosti s nálezem auditu Evropské komise za rok 2020 o povinnosti dodržovat pravidla pro povinnou publicitu Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, a to souhrnně za roky 2022–2024. Pokud škola čerpala finanční podporu z programu NextGenerationEU i v předchozích letech, je nezbytné publicitu dodržovat taktéž zpětně. Délka povinné publicity je stanovena obdobím pro čerpání finanční prostředků z EU a následným pětiletým obdobím, tzn. do konce roku 2031.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
|
Zdeněk Pucholt (zdenek.pucholt@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitálního vzdělávání, odbor předškolního a základního vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR |
Školy při využívání digitálních technologií řeší mnoho témat pro efektivní a bezpečné využívání digitálních technologií ve vzdělávání a kladou si řadu otázek např. Jak udržet rovnováhu mezi online a offline světem? Jak se chránit před digitálními hrozbami? Co se skrývá pod slovním spojením “digitální wellbeing” a jak souvisí s kyberbezpečností? Je řada aktivit a akcí, které probíhají k těmto tématům právě v tomto měsíci a jednou z nich je např. Den bezpečnějšího internetu, který si 11. února připomínáme celosvětově. Pojďme si přiblížit v souvislostech tato témata v rámci implementace revidovaného kurikula a finanční intervence do škol z Národní plánu obnovy, komponenty 3.1.
Digitální technologie se stávají běžnou součástí školního prostředí v rámci inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace a souvisí se změnami v rámcových vzdělávacích programech. Aby implementace změn byla úspěšná, poskytlo školám Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finanční prostředky na pořízení digitálních technologií pro žáky a zároveň podpořilo opakovanou finanční intervencí také prevenci digitální propasti z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1. Současně je školám poskytována zdarma metodická podpora zejména za strany Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) ve své projektové činnosti na základě výzev MŠMT. V současné době jsou realizovány projekty NPO 3.1 DIGI a NPO 3.1 - AIDIG, ten druhý je nový a zaměřuje se na rozvoj digitálních kompetencí podle evropského rámce DigCompEdu a soustředí se na aktuální témata jako jsou digitální wellbeing a kyberbezpečnost, dezinformace a mediální gramotnost, bezpečné a efektivní využívání umělé inteligence ve výuce apod. V rámci těchto projektů jsou školám poskytovány vzdělávací aktivity zdarma pro rozvoj digitálních kompetencí učitelů. Nabídka kurzů a školení pro učitele ze strany NPI ČR je dostupná v přehledném katalogu služeb a produktů na mojeedu.npi.cz. Na stránkách NPI ČR jsou např. praktické tipy pro udržení digitálního wellbeingu, ale i KYBcast, který je věnován nejen učitelům a ředitelům, ale i rodičům a jejich dětem.
V digitálním prostoru je zapotřebí dodržovat také zásady kyberbezpečnosti a zajímavé tipy jsou zveřejněny na stránkách edu.gov.cz/digitalizujeme/kyberprevence, kde jsou inspirativní např. katalog kyberprevence, který vznikl ve spolupráci s Digikoalicí a kurz Dávej kyber pro učitele a pro práci ve třídě ve spolupráci s NÚKIB.
Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahajuje měsíc únor akcí Týden pro wellbeing ve škole 2025, které se zúčastní stovka organizací a institucí od 4. do 11. února. Podrobně se o jednotlivých plánovaných aktivitách dozvíte v tiskové zprávě. Týden bude zahájen k tématu digitální wellbeing 4. února v Brně na odborné konferenci s podtitulem “Jak na učení a život v digitální éře”. Pozornost bude soustředěna na duševní pohodu dětí i dospělých, představeny budou příklady dobré praxe ve školním prostředí, ale také bude vysvětlen samotný pojem wellbeing. Rozšířená definice wellbeingu - Partnerství 2030 pomáhá porozumět digitálnímu wellbeingu, který je nejčastěji označován jako stav, kdy jedinec využívá digitální technologie způsobem, který podporuje jeho fyzické, psychické a sociální zdraví (Ucitel21). Ministerstvo vnitra publikovalo několik videí v rámci Prevence v kyber, a to i k vysvětlení pojmu digitální wellbeing, který chápe jako zdravé a vyvážené užívání digitálních technologií a online komunikace a spojuje je se zdravým životním stylem a návyky.
Pro žáky, učitele a rodiče je důležité, aby si uvědomovali, jak technologie ovlivňují jejich každodenní život a jak mohou minimalizovat negativní dopady. S tím souvisí zejména bezpečné užívání digitálních technologií. Zvyšování povědomí o bezpečnosti na internetu a podpoře odpovědného a bezpečného chování online se každoročně oslavuje v mnoha zemích Evropy a postupně na všech kontinentech v rámci Dne bezpečnějšího internetu, který připadá na úterý 11. února. V České republice vyzvalo Ministerstvo vnitra a sdružení CZ.NIC k zapojení do Dne bezpečnějšího internetu již dne 10. února na tiskové konferenci, na kterou bude navazovat odpolední odborný panel, na kterém MŠMT představí metodiky ke Standardu konektivity škol a zaměří se na ty části, které se týkají bezpečnosti a kyberprevence. Odborný program v rámci kampaně Dne bezpečnějšího internetu 2025 je veden pod heslem: SPOLEČNĚ PRO LEPŠÍ INTERNET a nosným tématem pro letošní rok je téma bezpečné digitální stopy. Odborný program bude možné sledovat i online na kanále Ministerstva vnitra.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.gov.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Miluše Rolincová (miluse.rolincova@msmt.gov.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Týden pro wellbeing ve škole: Program akcí pro veřejnost
Letos již naposledy probíhá opakovaná finanční intervence Prevence digitální propasti tzv. DIGIPROPAST z Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace z programu Next Generation EU. Školy jsou povinny vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků využitých na DIGIPROPAST nejpozději do 15. 2. 2025 (soukromé a církevní školy) a do 28. 2. 2025 (školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí). Získané finanční prostředky bylo možné použít na náklady od 1. 1. 2024 – 31. 12. 2024 na pořízení mobilních digitálních technologií. Dle potřeby a vlastního uvážení je školy prokazatelně zapůjčují žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že je nemají pro sebe k dispozici pro běžnou výuku a výuku distančním způsobem.
Z důvodu dodržení všech povinných náležitostí, je zapotřebí vyplnit formulář závěrečného vyúčtování za rok 2024, který bude školám zpřístupněn od 20. 12. 2024 na adrese https://is-npo.msmt.cz/, a který je strukturován obdobně jako v předešlém roce.
Letošní novinkou při vykazování je povinností v souhrnu částku rozdělit na využité finanční prostředky bez DPH a s DPH. Zároveň přibyla položka pro vykazování softwaru, který bylo možné v tomto roce zakoupit k nově pořízeným mobilním digitálním zařízením pro vzdělávací účely. Přitom nelze pořídit software pouze samostatně, ale výhradně s novým mobilním digitálním zařízením, které je žákovi zapůjčováno.
V případě nejasností při vyplňování formuláře doporučujeme prostudovat Metodickou podporu 3 ke splnění podmínek, kritérií a účelu DIGIPROPASTI v rámci komponenty 3.1 z NPO v roce 2024 https://www.edu.cz/digitalizujeme/soubory-digitalizace/metodicka-podpora-3-npo/, popř. použít tutoriál, kde jsou na jednotlivých snímcích v prezentaci uvedeny informace a vysvětlivky, jak formulář vyplnit. Tutoriál je k dispozici v systému IS-NPO v úvodu projektové žádosti – DIGIPROPAST.
Závěrečné vyúčtování musí být pro soukromé a církevní školy uzavřeno do 15. 2. 2025, veřejné školy mají stanoven termín nejpozději do 28. 2. 2025.
Shrnující informace k vyúčtování, se všemi potřebnými odkazy, byly rovněž zaslány zapojeným školám prostřednictvím datové schránky.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.gov.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Gabriela Libová (Gabriela.Libova@msmt.cz) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Pokud se zajímáte o digitální technologie nebo byste chtěli digitální vzdělávání ve škole posunout na vyšší úroveň, pak je pro vás Roadshow pro školy 2024 výbornou příležitostí. Máte jedinečnou šanci získat nejnovější tipy a rady pro moderní výuku a zároveň sdílet s dalšími účastníky své nápady a příklady dobré praxe.
Ve dnech 30. 9. – 21. 10. 2024 se postupně po celém území České republiky uskuteční, pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Roadshow pro školy 2024. Cílem akce je poskytnout ředitelům škol, učitelům, ICT koordinátorům a dalším zájemcům nejnovější informace týkající se nejenom moderních technologií ve vzdělávání – umělé inteligence, 3D tisku, robotiky aj. Během 13 setkání napříč Českem účastníky čekají nejenom dopolední semináře, ale také pestrá směs odpoledních workshopů.
Součástí programu bude shrnutí aktualit ze strany MŠMT a Národního pedagogického institutu ČR o právě probíhající finanční intervenci z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace – Prevenci digitální propasti. Tato opakovaná finanční intervence z NPO umožňuje podpořeným školám pořízení základních mobilních digitálních zařízení určených k zápůjčce pro znevýhodněné žáky, kteří jsou ohroženi tzv. digitální propastí. Školy s využitím těchto prostředků mohou budovat mobiliáře s notebooky, tablety a chytrými telefony, které žákům usnadňují každodenní práci ve školním prostředí. Novinkou letošního roku je možnost pořízení výukového software k nově zakoupeným zařízením z účelu Prevence digitální propasti. Nejenom o tom bude účastníky informovat Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitální vzdělávání MŠMT (prezentace).
Nezapomeňte se včas registrovat - Registrační formulář
Termíny a místa konání:
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Gabriela Libová (Gabriela.Libova@msmt.cz) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Publikováno na: msmt.cz, x.com a facebooku.
DigiKoalice, společná platforma Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) a dalších zapojených organizací, propojuje svět škol a ICT v digitálním vzdělávání se zaměřením na rozvoj digitálních dovedností dětí i dospělých. Díky této spolupráci vznikl například i Katalog kyberprevence, který sestává z programů a metodik pro žáky, pedagogické pracovníky, rodiče a další zájemce.
S využitím finančních prostředků z Národního plánu obnovy byly školy v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace vybaveny pokročilými digitálními učebními pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků napříč vzdělávacími oblastmi. V této souvislosti je proto zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost kyberprevenci a kyberbezpečnosti, jako nedílné součásti užívání těchto technologií v praxi.
Katalog kyberprevence vznikl v rámci poradní skupiny DigiKoalice a vychází z výsledků rozsáhlého dvoukolového dotazníkového šetření mezi odborníky a organizacemi, zabývajícími se kyberbezpečností a kyberprevencí. Je dvakrát ročně aktualizován a rozšiřován, aby poskytoval aktuální poznatky a informace z oblasti prevence kybernetických hrozeb. Jeho cílem je nabídnout maximum kvalitních výstupů na jednom místě pro plánování a implementaci školních a volnočasových aktivit.
Součástí katalogu je nyní bezmála 142 programů pro žáky zaměřených na sociální sítě, problematiku porušování autorských práv, hoaxy, právními důsledky nevhodného chování na internetu – grooming, sexting, kybergrooming apod. O důsledcích kyberšikany pojednávají například filmy a seriály inspirované skutečnými případy – #martyisdead a #annaismissing, které jsou dostupné ke zhlédnutí v metodické sekci i na webu DigiKoaliace.
Pro pedagogy, rodiče i veřejnost nabízí katalog tři desítky vzdělávacích programů, které poskytují rady a informace potřebné k podpoře bezpečného chování dětí v online prostředí. Policie ČR například připravila v rámci projektu Bezpečně v kyberprostoru názorné ukázky, jak zabezpečit počítač proti útokům hackerů. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) umožňuje využít kurz Základy kybernetické bezpečnosti “DÁVEJ KYBER!” pro učitele.
Katalog rovněž přináší 62 metodik a materiálů určených pro pedagogy a školní metodiky prevence. Tyto zdroje poskytují informace a návody pro implementaci preventivních aktivit. Formou interaktivních komiksů Digitální stopa: Příběh Svůďáka nebo Digitální stopa: Příběh Báry, jejichž autorem je NÚKIB, se žáci seznámí s tím, jak může vypadat komunikace s on-line predátorem.
Katalog kyberprevence také obsahuje Čtrnáct bodů efektivní kyberprevence, které představují základní principy a doporučení pro prevenci kybernetických hrozeb. Jeho obsah poukazuje na neustálé sledování nových trendů a hrozeb v kyberprostoru, využívání odborných konzultací a spolupráci s organizacemi zaměřenými na kybernetickou bezpečnost, používání technických nástrojů a softwaru pro ochranu před kybernetickými hrozbami a otevřenou a transparentní komunikaci mezi školou, žáky a rodiči.
NPI ČR v oblasti kyberprevence poskytuje i další metodickou podporu a studijní materiály. Pod záštitou NÚKIB vydává NPI ČR pravidelně podcast KYBcast, v němž nejenom lidem z praxe, ale i učitelům, žákům a jejich rodičům odborníci na toto téma předávají informace zaměřené na kyberbezpečnost. Kyberprevenci a kyberbezpečnosti pak jsou věnovány i vzdělávací programy, jejich aktualizovanou nabídku naleznete na webových stránkách NPI ČR.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Miluše Rolincová (miluse.rolincova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Stanislav Hejna (stanislav.hejna@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR) zahájil od srpna 2024 novou sérii vzdělávacích programů pro učitele základních a středních škol, které se zaměřují na systematickou podporu škol v oblasti umělé inteligence (AI) a poskytují řadu příležitostí k diskuzi, zpětné vazbě a sdílení zkušeností mezi pedagogy.
Účastníci budou mít možnost se naučit, jak efektivně využívat AI jako nástroj pro tvorbu atraktivních a inovativních výukových materiálů. Vzdělávací programy taktéž nabízí praktické příklady a ukázky pro implementace AI přímo ve výuce.
Příklady nabízených vzdělávacích programů v oblasti AI:
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Jaroslava Nováková (jaroslava.novakova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Nyní už víte, na jaké oblasti byste se měli zaměřit a co ve škole nepodcenit. Jaké kroky jsou potřeba následně provést? Třetí ze série článků „Jak na školní infrastrukturu?“ poskytne konkrétní rady, jak digitální infrastrukturu vylepšit a doporučí, na koho se můžete v případě dotazů obrátit.
Na úvod připomínáme tyto metodiky ze stránky https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol/ (viz článek Kde začít), které se tématu školní digitální infrastruktury věnují:
Výše uvedené materiály vysvětlují, jak má bezpečná a funkční digitální infrastruktura školy v 21. století vypadat.
Bez zhodnocení vaší výchozí pozice je obtížné usilovat o změny nebo si připravit plán. V případě zlepšení digitální infrastruktury školy tomu není jinak. V současné době, díky Národnímu plánu obnovy, funguje síť IT guru, kteří Vám rádi pomohou a zdarma prověří stav digitální infrastruktury školy.
Na IT guru se můžete jednoduše obrátit třemi způsoby:
Ve sjednaný termín dorazí IT guru do vaší školy. Je vhodné, aby byla ve škole v tento den přítomna osoba zodpovědná za IT (ICT koordinátor, IT správce nebo externí správce). Následně se vás IT guru zeptá na několik otázek z aplikace IT Audit, která byla vytvořena na základě Standardu konektivity škol. Odpovědi budou zapsány do aplikace a ta obratem vyhodnotí, zda Standard konektivity škol naplňujete.
Výstup z aplikace je předán škole společně s doporučeními, jak dále postupovat nebo s čím se obrátit na zřizovatele. Příklad auditní zprávy je k dispozici zde: https://revize.edu.cz/files/auditni-zprava-2023-online.pdf.
Po čase doporučujeme návštěvu IT guru zopakovat s cílem zhodnotit implementované změny.
Více informací naleznete na https://www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru/ a na https://revize.edu.cz/it-guru.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027 nově školám doporučuje zpracovávat tzv. Digitální strategii školy (str. 32), a to zejména s ohledem na rozvíjení a obnovu digitální infrastruktury, zajištění kybernetické bezpečnosti a vzdělávání zaměstnanců školy.
Mnoho škol již kvůli lepšímu plánování svou digitální strategii má, neboť se s ní pojí nespočet benefitů. Toto tvrzení je podloženo také na základě Závěrečné zprávy výzkumu Technologické agentury ČR: „vyšší míra plánování obvykle pojila s nižšími částkami vynaloženými na obnovu ICT ve školách jak v posledních letech, tak i očekávaných pro nejbližší léta“.1
Digitální strategie školy hraje klíčovou roli v rozvoji digitální infrastruktury tím, že poskytuje jasný rámec a směřování pro implementaci digitálních technologií ve vzdělávání. Konkrétnější cíle a priority, které jsou definovány v digitální strategii, umožňují školám lépe porozumět svým potřebám a zdrojům, a tím lépe plánovat a řídit rozvoj digitální infrastruktury.
Díky strategii můžete identifikovat potřeby v oblasti hardwaru, softwaru a digitálních nástrojů pro podporu vzdělávání, což následně umožní lépe alokovat své finanční prostředky.
Jak zdůrazňuje IT guru Petr Polívka, plánování v oblasti IT ve škole je nezbytné z několika důvodů: „Plánování IT ve škole je nutnost především kvůli způsobu financování, kdy většina IT vybavení pochází z dotací s často specifickými požadavky na účel využití.“ Tedy není vždy možné z dotace zakoupit jakékoliv vybavení nebo síťový prvek, který vám chybí, ale je nutné dodržet účel čerpání prostředků. Proto je pro školy výhodné nákupy plánovat a dle stanovených účelů postupně pořizovat potřebné vybavení. Dále IT guru poukazuje na nutnost zajistit kapacitní připravenost síťové infrastruktury, zvláště při použití mobilních učeben, tabletů a BYOD zařízení žáků, aby nedocházelo k přetížení síťových prvků. Kromě toho zdůrazňuje, že plánování nákupu zařízení by mělo zahrnovat snahu o co nejjednodušší správu pomocí specializovaného softwaru a využití slev pro školy.
Digitální strategie školy je klíčový nástroj pro plánování, řízení a optimalizaci rozvoje digitální infrastruktury. Jak s tvorbou digitální strategie začít, probereme v jednom z dalších článků této série.
Máme-li plán, který chceme zrealizovat, potřebujeme finanční zdroje a partnery, kteří nám mohou s implementací strategie pomoci.
Hlavním partnerem pro školy, při realizaci projektů na zlepšení digitální infrastruktury, by měl být zřizovatel. Jak uvádí Závěrečná zpráva výzkumu Technologické agentury ČR, přístup zřizovatelů ke školám se napříč Českem liší. Například v polovině dotazovaných škol zřizovatel přímo finančně ani jinak nepodporuje připojení k internetu ve své škole. Naproti tomu v jiných školách poskytuje zřizovatel technickou pomoc či speciální finanční příspěvek.2 Obdobná situace je i v případě zapojení zřizovatele do zajištění správy digitálních technologií – od nulového zapojení po stoprocentní zajištění veškeré IT správy od městské společnosti (případ města Plzně, viz rozhovor zde).
S kompletní digitální strategií doporučujeme nejdříve navštívit vašeho zřizovatele a navzájem si ujasnit, jaké možnosti podpory jsou z jeho strany k dispozici.
Finance na realizaci konkrétního projektu můžete nalézt i v evropských zdrojích, a to především v operačním programu IROP (https://irop.gov.cz/, vyfiltrované otevřené výzvy zde). Obecné informace o investicích do vzdělávací infrastruktury jsou k dispozici na https://irop.gov.cz/cs/irop-2021-2027/temata/vzdelavaci-infrastruktura.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
 |
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ve druhém článku ze série „Jak na školní infrastrukturu?“ se zaměříme na konkrétní oblasti ze Standardu konektivity škol a na Průvodce ke Standardu konektivity škol. Cílem článku je představit témata, která jsou pro funkční a bezpečnou digitální infrastrukturu klíčová.
Standard konektivity škol napoví, na co se ve školní digitální infrastruktuře zaměřit a Průvodce ke standardu konektivity jednotlivá témata podrobněji vysvětlí. Níže naleznete výčet oblastí s detailnějším popisem a tipy, čemu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.
Nároky na připojení v posledních letech nebývale rostou. Jedním z požadavků poslední doby je přesun celé výuky nebo její části do virtuálního prostředí. K zamyšlení proto patří nejen současná rychlost a kvalita připojení školy, ale také budoucnost rychlosti ve střednědobém horizontu.
Standard konektivity v parametru 1.2.1 stanoví šířku pásma (bandwidth) odpovídající 0,25 Mbps/žák nebo 0,5 Mbps/koncové uživatelské zařízení. Např. pokud má škola 100 žáků a 40 koncových uživatelských zařízení, šířka pásma musí být buď 25 Mb/s (dle počtu žáků) nebo 20 Mb/s dle počtu koncových zařízení. V obou případech však platí, že šířka pásma neomezuje provoz zařízení ani uživatele. Nároky na připojení se u každé školy budou lišit, proto doporučujeme plánovat a postupně směřovat ke kapacitě konektivity školy 1 Gb/s.
Pozor! Poskytovatel internetového připojení by měl být schopen zajistit kontaktní bod pro komunikaci, trvalý monitoring dostupnosti konektivity, realizovat blokování nežádoucí komunikace zahlcující nebo jinak omezující konektivitu a systémy školy na straně poskytovatele na základě požadavku školy (parametr 1.2.9). Veškerý software a firmware by měl být pravidelně aktualizován.
Koncová zařízení a síťové prvky se dostávají do kontaktu s vnější sítí – internetem, a právě odtud hrozí naprostá většina rizik. Firewall je virtuální ochrannou zdí školy před vnějším světem.
Je tedy nutné jej pořídit a správně nastavit tak, aby:
Dle Standardu konektivity musí být firewall pravidelně/automaticky rekonfigurován na základě zaznamenaných útoků.
Pozor! Bez správně nastaveného firewallu se žádná školní digitální infrastruktura neobejde, proto tento prvek určitě není dobré podcenit.
Veřejná IP adresa školy slouží k jednoznačné identifikaci lokální sítě školy v rámci internetu, pro školu je důležitá z těchto důvodů:
Dle Standardu konektivity je veřejná IPv4 adresa nutná (parametr 1.2.2), adresa IPv6 je doporučená.
Pozor! Veřejnou IPv4 adresu by měl zajistit váš poskytovatel připojení.
Nepřetržité připojení školy k internetu má za následek její vystavení nehostinnému prostředí a rychle se vyvíjejícím hrozbám. Zaměstnanci a žáci mohou navíc svými činy, ať už úmyslně nebo neúmyslně, interní síť ohrozit, proto je zabezpečení jednou z klíčových činností k ochraně dat organizace. Pro bližší informace k tematice doporučujeme pročíst materiál Bezpečná digitální infrastruktura školy.
Standard konektivity v této oblasti stanoví několik technických parametrů srozumitelných zejména pro techniky. Pro ředitele a zřizovatele je však důležité ptát se svých IT správců nebo techniků na tyto dotazy:
Pozor! Způsob zajištění digitální infrastruktury je popsán ve Standardu konektivity v parametrech 1.2.3, 1.2.4, 1.2.6 a 1.2.7. Můžete se obrátit i na IT guru, kteří vám s touto oblastí pomohou.
První z otázek, na kterou bychom měli najít odpověď, je, zda potřebujeme centrální řízení účtů. Tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v jednom z dalších článků. Pro začátek se stačí zamyslet na tím, jakým způsobem ve škole zajišťujeme aktualizaci, zabezpečení a funkčnost každého koncového zařízení ve škole. Zaberou tyto úkony celý den nebo máme hotovo na jedno kliknutí? Mezi další otázky, které bychom si mohli položit, patří:
Pozor! V případě, že je odpověď na některou z výše uvedených otázek „NE“, je třeba začít správu koncových zařízení řešit (podrobněji k tématu viz Průvodce ke Standardu konektivity škol str.11-15).
Ve školním prostředí pracujeme často s citlivými daty, při jejichž zneužití hrozí až fatální následky a nemalé náklady na nápravu situace. Podobnou hrozbou je ztráta těchto dat, a proto je potřeba je vždy zálohovat. Doporučuje se aplikovat pravidlo 3 – 2 – 1 (vytvoření nejméně tří kopií dat – uložení kopie na nejméně dva typy médií – udržování alespoň jedné kopie zálohy mimo pracoviště).
Při práci s daty také musíme dodržovat platné zákony a nařízení, zejména týkající se ochrany osobních údajů nebo vnitřní předpisy. Více informací k této problematice najdete v publikaci Bezpečná digitální infrastruktura školy.
Dle Standardu konektivity je třeba pořídit systémy zálohování a obnovy dat serverové infrastruktury na externí uložiště (NAS) stejně jako systémy pro antivirovou ochranu počítačových systémů a antispamovou ochranu poštovních serverů.
Zabezpečení koncových zařízení uživatelů je pouze jedna stránka věci. Tato zařízení se musí bezpečně připojovat do sítě tak, aby byla funkční a využitelná během výuky i mimo ni.
Standard konektivity stanoví několik parametrů v této oblasti týkající se minimální konektivity serverů a koncových uživatelských zařízení nebo kabeláže a rozvodů. V případě realizace projektu doporučujeme tyto parametry předat dodavateli.
V současnosti se většina zařízení připojuje k síti bezdrátově pomocí Wi-Fi. Připojování školních nebo vlastních přenosných zařízení (BYOD) je stále častější. K bezdrátové síti Wi-Fi se často mohou připojovat učitelé, žáci i hosté. U všech skupin existuje riziko poškození celé sítě (například zavlečením viru), ať už úmyslně nebo neúmyslně. Zároveň musí být Wi-Fi síť spolehlivá, aby se mohl internet využívat pro dosažení vzdělávacích cílů.
Pozastavíme se zde nad několika minimálními požadavky, které by měly splňovat Wi-Fi sítě všech škol.
Pozor! Je třeba ověřit, zda tyto parametry vaše škola splňuje, v opačném případě totiž hrozí vážná bezpečnostní rizika:
Standard konektivity zde počítá s profesionálním návrhem topologie Wi-Fi sítě na škole. Seznam parametrů v této oblasti tedy můžete předat svému dodavateli.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Moderní vzdělávací prostředí vyžaduje nejen kvalitní výuku a pedagogické přístupy, ale také dobře navrženou a spolehlivou školní infrastrukturu pro podporu digitálních technologií. Jak má ale tato moderní školní infrastruktura vypadat? Jak vše zajistit, když máme ve škole tolik povinností a starostí? Jak plánovat, abychom se vyhnuli případným problémům v budoucnosti? Školní digitální infrastruktura je komplexní téma, kterému se ředitel, zřizovatel školy ani ICT koordinátor nevyhne. První ze série článků „Jak na školní infrastrukturu?“ vám vysvětlí základy a poradí vám, čím začít, na co si dávat pozor a v neposlední řadě, kdo vám může poradit.
Co si prostudovat?
V roce 2022 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Standard konektivity škol. Dokument definoval základní technická kritéria cílového stavu školní síťové infrastruktury, tedy jak má moderní školní digitální infrastruktura v 21. století vypadat. Jedná se o krátký dokument plný technických parametrů. Nevěšte tedy hlavu, pokud všem termínům v dokumentu nerozumíte, důležité je vědět, že tento materiál existuje, a pokud se chystáte na zlepšení digitální infrastruktury své školy, předejte materiál technikovi a zeptejte se ho, zda vaše škola splňuje alespoň povinné parametry podle tohoto Standardu konektivity škol. Pokud ano, můžete se zamyslet, jaké doporučené parametry byste ve středně či dlouhodobém horizontu na své škole uvítali. Plány doporučujeme zanést do digitální strategie školy. V opačném případě doporučujeme na zajištění alespoň povinných parametrů plynoucích ze Standardu konektivity škol začít pracovat.
Tip: Obrátíte-li se na IT guru, pomohou vám zdarma odhalit, zda parametry Standardu konektivity vaše škola splňuje.
Doporučujeme prostudovat související tři metodické dokumenty, které Standard konektivity škol doplňují. Dokumenty není nutné studovat do detailu, stačí vědět, co obsahují a v případě potřeby pročíst pasáže, které jsou pro vaše potřeby aktuální.
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele.
Tento dokument je určen pro všechny školy/příjemce, kteří mají prokázat naplnění parametrů uvedených ve Standardu konektivity škol.
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky.
Často se na nás obracíte s dotazem, zda jsou Standard konektivity a výše uvedené metodiky závazné a zda to znamená další požadavky na vás. Standard konektivity má povinnost splňovat projekt financovaný z výzev IROP, jehož cílem je „Zkvalitnění vnitřní konektivity školy, zabezpečení připojení k internetu“ např. 37. výzva IROP – Základní školy – SC 4.1 (ITI) https://irop.gov.cz/cs/vyzvy-2021-2027/vyzvy/37vyzvairop, viz Specifická pravidla výzvy https://irop.gov.cz/getmedia/d81c9304-8bba-4b17-944b-411b8f283dbf/37-vyzva-ZS-ITI-specificka-pravidla.pdf.aspx?ext=.pdf.
V ostatních případech splňování parametrů Standardu konektivity není povinné. Přesto doporučujeme, abyste jeho naplňování zařadili do digitální strategie své školy. V případě, že chystáte projekt na zlepšení školní infrastruktury financovaný rovněž z IROP, doporučujeme Standard konektivity škol dodržet.
Jak začít a kdo mi poradí?
Pokud začínáte od nuly a nevíte, kudy kam, určitě jako první krok doporučujeme provést audit digitální infrastruktury. Inspirací vám může být rozhovor s paní ředitelkou a paní zástupkyní ředitelky ze ZŠ a MŠ JUDr. Josefa Mareše ve Znojmě, které o důležitosti externího auditu hovoří (viz https://www.edu.cz/digitalizujeme/it-sprava/rozhovor-s-evou-hubatkovou-a-martinou-stefanovicovou-reditelkou-a-zastupkyni-reditelky-zs-a-ms-judr-josefa-marese-ve-znojme-kde-je-it-sprava-resena-externi-placenou-sluzbou/).
V současné době díky Národnímu plánu obnovy funguje síť IT guru. Jedná se o odborníky v oblasti IT, kteří Vám rádi pomohou a zdarma prověří stav digitální infrastruktury vaší školy. Kromě konzultací mohou zdarma provést výše zmíněný audit, který je na parametrech Standardu konektivity škol založen. Vzor výsledku auditu digitální infrastruktury je k dispozici zde: https://revize.edu.cz/files/auditni-zprava-2023-online.pdf, obecné informace o IT guru naleznete na https://www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru/. Spolupráce s IT guru pomůže nastartovat či vylepšit vaše strategické plánování v oblasti správy a rozvoje digitální infrastruktury školy.
Máte-li další dotazy ke Standardu konektivity nebo výše uvedeným metodikám, můžete se obrátit na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Mezi další užitečné zdroje informací patří:
Edukační videa BEZIT: https://www.edu.cz/digitalizujeme/bezpecna-skolni-ict-infrastruktura/
KYBcast NPI ČR: https://kybcast.transistor.fm/episodes
Metodické materiály a inspirativní rozhovory k IT správě ve škole: https://www.edu.cz/digitalizujeme/it-sprava/
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) Oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám od roku 2020 finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Finanční intervence souvisí se změnami a revizemi vzdělávacího kurikula v návaznosti na podporu digitálního vzdělávání a smysluplného zapojování digitálních technologií do výuky.
V roce 2020 bylo možné poprvé čerpat finanční prostředky z NPO na nákup digitálních učebních pomůcek k realizaci distanční on-line výuky, resp. později byly tyto finanční prostředky zařazeny do NPO komponenty 3.1, proto ve Věstníku 06/2020 a 07/2020 v podmínkách, v účelu a v kritériích ještě nebyla o tomto zdroji finančních prostředků zmínka. Teprve od roku 2022 byly upřesněny podmínky ve Věstníku tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o zdroj finančních prostředků z programu Next Generation EU, a tudíž je zapotřebí splnit např. povinnou publicitu a evidovat některé údaje tak, aby je bylo možné reportovat EU. Školy byly o této skutečnosti informovány zpětně a povinností každé takto podpořené školy je, aby informovala veřejnost o tom, že škola čerpala nebo nadále čerpá finanční prostředky z tohoto zdroje. Tato povinná publicita trvá do roku 2031 tzn. 5 let od ukončení finanční intervence komponenty 3.1 v roce 2026.
Vzory povinné publicity včetně souhrnu plnění všech cílů jsou k dispozici na webových stránkách na edu.cz/digitalizujeme v části metodické podpory nebo přímo v odkazu NPO a školám byly tyto vzory poslány do datových schránek i v tomto roce v březnu 2024.
V letech 2022–2023 bylo možné čerpat jednorázovou finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí, díky které se na českých školách podařilo digitalizovat výuku napříč vyučovacími předměty a realizovat tak inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Změny, které nastaly v souvislosti s Rámcovými vzdělávacími programy, přinášejí do škol nové možnosti využívat digitální kompetence ve všech vzdělávacích oblastech. Prostřednictvím této finanční podpory se podařilo digitalizovat například výuku přírodních věd, oblast robotiky, fyziky a dalších vzdělávacích oblastí. V chemii například žáci používají digitální sondy, mikroskopy a teploměry, které přenášejí a měří hodnoty přímo v počítači, seznamují se s pohybovými čidly a digitálním spektrofotometrem, který umožňuje měřit spektrum světla či elektromagnetického záření mimo viditelnou oblast. Ve výtvarné výchově si děti zase například prostřednictvím digitálního šicího stroje dokáží vyrobit vlastní výšivky nebo pomocí digitálního řezacího plotru je vyřezávají. Hlavním záměrem finanční podpory bylo umožnit školám nakoupit pokročilé digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Příklady dobré praxe přímo ze škol byly sdíleny na edu.cz/digitalizujeme v inspiromatu pro pokročilé digitální učební pomůcky žáků a v inspirativních videích např. pro nejmenší děti a žáky MŠ nebo pro základní školy s využitím robotických pomůcek a pro žáky středních škol jsou velmi pestré další pokročilé digitální učební pomůcky pro žáky ZŠ a SŠ s využitím badatelské techniky.
Některé školy tuto finanční intervenci na pokročilé digitální učební pomůcky mohly čerpat již v roce 2022, pokud deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu Základního vzdělávání již v roce 2022 nebo ji už zahájily. Jednalo se o základní školy a nižší stupeň osmiletého gymnázia a zařazeny byly také všechny mateřské školy. Ostatní základní a střední školy tyto finanční prostředky obdržely automaticky v roce 2023.
Tato finanční intervence z NPO na nákup pokročilých digitálních učebních pomůcek však v roce 2023 skončila a je na školách, aby pokračovaly v nákupech digitálních učebních pomůcek pro své žáky z ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu (ONIV) a udržovaly tak vybavení žáků digitálními učebními pomůckami stále aktuální a odpovídající trendům moderní doby.
V průběhu let 2022-2024 probíhá opakovaná finanční intervence, která je zaměřená na prevenci digitální propasti. Pozornost je v této intervenci soustředěná na žáky, kteří jsou znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku nebo pro výuku distančním způsobem. Smyslem této intervence je, aby za tři roky jejího trvání školy vytvořily tzv. mobiliář těchto mobilních digitálních zařízení a zapůjčovaly je nebo byly připraveny je zapůjčovat potřebným žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že tato zařízení nemají pro sebe k dispozici. To znamená, že škola je povinna evidovat počty zápůjček a je na jejím rozhodnutí a zhodnocení potřeb žáků, zda jsou realizovány zápůjčky krátkodobé nebo dlouhodobé, v rámci zápůjček ve škole, pro domácí přípravu nebo v rámci kiosku, který je zřízen ve škole tak, aby jej mohli žáci dle svých potřeb využít o přestávkách či volných hodinách nebo po vyučování apod. Podmínky, účel a kritéria byla stanovena v tomto roce ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a ve Výzvě pro soukromé a církevní školy a v předchozích letech ve Věstníku č. 02/2023 a 01/2022.
Významným rozdílem v čerpání finančních prostředků v rámci prevence digitální propasti v průběhu let 2022-2024 je, že v tomto roce školy mohou čerpat finanční prostředky nejen na nákup mobilních digitálních zařízení pro zápůjčku žákům v rámci prevence digitální propasti, ale mohou spolu s těmito zařízeními pořídit také software pro vzdělávání. Podrobněji jsme o tom psali v předchozím článku k prevenci digitální propasti.
V současné době se realizuje výzva na implementaci rámce DigCompEdu. Tato výzva a její realizace by měla zajistit metodickou podporu pro rozvoj digitálních kompetencí pedagogů podle evropského rámce. Mělo by tak vzniknout v průběhu dvou let několik aktivit napomáhajících k rozvoji digitálních kompetencí učitelů. Například by měly vzniknout metodické materiály, které budou moci využívat vzdělávací instituce ke vzdělávání pedagogů. Součástí materiálů bude i návaznost na evaluační systém Učitel21. V rámci další aktivity by se metodické materiály a kurzy měly zaměřit na nástroje generativní umělé inteligence (AI) a další témata spojená s dynamickým rozvojem digitální technologií např. dezinformace, finanční a mediální gramotnost, kyberbezpečnost. Aktivity jsou zaměřeny nejen na přípravu kurzů a metodických materiálů pro pedagogy základních a středních škol, ale také pro předškolní vzdělávání a rozvoj digitálních kompetencí pedagogů se zaměřením na to, jak správně pracovat s pomůckami určenými k rozvoji digitálních kompetencí a informatického myšlení předškolních dětí.
Shrnutí o naplňování cílů NPO komponenty 3.1
Naplňování cílů stanovených pro úspěšnou realizaci inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace je dlouhodobým procesem, který vede ke zlepšení podmínek vzdělávání. K tomu přispívají nové školní vzdělávací programy, které školy postupně aktualizovaly podle revizí vzdělávacího kurikula. Dále pak jednorázová finanční intervence z NPO komponenty 3.1 v letech 2022-2023 na nákup pokročilých digitálních učebních pomůcek měla školám pomoci nastartovat a realizovat rozvoj klíčové digitální kompetence žáků ve všech vzdělávacích oblastech. A zároveň probíhající opakovaná finanční intervence v letech 2022-2024, která se zaměřuje na prevenci digitální propasti a navazuje tak na rok 2020, kdy byly zápůjčky zařízení potřebným žákům nezbytností, aby bylo možné realizovat distanční on-line výuku. Tato opakovaná finanční intervence má zajistit, že téměř na každé škole je zřízen tzv. mobiliář, ze kterého zapůjčují mobilní digitální zařízení těm žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že je nemají pro sebe k dispozici v rámci distanční výuky nebo běžné výuky či domácí přípravy.
Metodická podpora je dostupná na webu edu.cz/digitalizujeme. Případné dotazy můžete pokládat prostřednictvím formuláře is-npo.msmt.cz/napoveda/zeptejte-se, zasílat na e-mail digitalizujeme@msmt.cz anebo se telefonicky obrátit se žádostí o konzultaci na Oddělení podpory digitálního vzdělávání (MŠMT).
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci opakované finanční intervence poskytuje v roce 2024 školám finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, na pořízení mobilních digitálních technologií a zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Cílem finanční podpory je umožnit přístup k digitálním zařízením a tím i rovný přístup ke vzdělávání při využívání vlastních mobilních digitálních zařízení v běžné výuce nebo ve výuce distančním způsobem.
Finanční prostředky jsou školy oprávněny použít na pořízení mobilních digitálních zařízení, zejména na notebooky, chromebooky, tablety, chytré telefony apod., které podle potřeb a vlastního uvážení zapůjčují žákům, kteří nemají k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení pro běžnou, případně výuku distančním způsobem. Finanční prostředky nelze zásadně použít například na nákup 3D tiskáren, interaktivních tabulí, laminovacích strojů atd., kde je obtížně představitelné, jakým způsobem příjemci prostředků tato digitální zařízení žákům zapůjčují v rámci prevence digitální propasti. Škola eviduje počet mobilních digitálních zařízení připravených k zapůjčení žákům a dokáže popsat naplnění účelu poskytnutých finančních prostředků podle stanovených podmínek ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a dle Výzvy pro soukromé a církevní školy.
Z účelu prevence digitální propasti je v letošním roce také možné zakoupit software (operační systém nebo výukový software) k nově pořízeným digitálním zařízením, a to jako součást pořízené mobilní digitální technologie. Z uvedeného vyplývá, že nelze pořídit pouze software, ale vždy také i hardware (např. notebooky, chromebooky, tablety, chytré telefony), určený k zápůjčce žákům. Je na rozhodnutí ředitele školy a jeho zhodnocení potřeb, jakým způsobem budou zápůjčky realizovány např. krátkodobě nebo dlouhodobě, v rámci zápůjček ve škole nebo i pro domácí přípravu nebo v rámci kiosku, který je zřízen ve škole tak, aby jej mohli žáci dle svých potřeb využít o přestávkách či volných hodinách či po vyučování apod. Příklady inspirativní praxe ze škol jsou uvedeny na edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti.
V roce 2024 mohou školy využívat pouze tento účel finanční intervence, která je opakovaná a tímto rokem končí. Předpokladem je, že za tři roky jejího trvání se školy vybaví tzv. mobiliářem těchto mobilních digitálních zařízení a jsou připraveny je zapůjčovat potřebným žákům, kteří jsou znevýhodněni tím, že tato zařízení nemají pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy, v běžné výuce nebo ve výuce distančním způsobem. Předchozí finanční intervence na pokročilé digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků byla čerpána v letech 2022-2023, tudíž v tomto roce nelze využít finanční prostředky na tento účel.
Metodická podpora je dostupná na webu edu.cz/digitalizujeme. Konkrétní podpora ke splnění účelu prevence digitální propasti je k dispozici na webu edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti. Případné dotazy můžete pokládat prostřednictvím formuláře is-npo.msmt.cz/napoveda/zeptejte-se, zasílat na e-mail digitalizujeme@msmt.cz anebo se telefonicky obrátit se žádostí o konzultaci na Oddělení podpory digitálního vzdělávání (MŠMT).
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Finanční intervence z Národního plánu obnovy na Prevenci digitální propasti pokračuje i letos. Zapojeny jsou jak školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem, kterým byly prostředky přiděleny automaticky na základě ad hoc normativu, tak školy soukromé a církevní, které si musely o příspěvek zažádat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám nejen finanční prostředky, ale zároveň nabízí komplexní metodickou podporu na edu.cz/digitalizujeme v části Prevence digitální propasti a nově také v průběhu měsíce května ve spolupráci se Středním článkem podpory MŠMT.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navazuje v této finanční intervenci na rok 2022, kdy školy obdržely finanční prostředky plošně, pokud ve výpočtu, který zohledňuje prostředí školy pro prevenci digitální propasti, získaly minimálně 5 tisíc Kč a v roce 2023 pak byla tato částka doplňována stejně jako v tomto roce 2024 tak, aby byly rozděleny další finanční prostředky pro dosud nepodpořené žáky v rámci prevence digitální propasti.
Pokud je Vaše škola v roce 2024 zapojena do Prevence digitální propasti, ale není Vám cokoliv jasné, co se týče stanoveného účelu, uznatelných nákladů, podmínek čerpání, či povinné publicity aj., pak si pro Vás MŠMT připravilo hned několik forem metodické podpory, kterou lze využít. Stávající metodická podpora probíhá zejména na edu.cz/digitalizujeme publikováním metodických příruček, sdílením inspirativních videí přímo ze škol, odpovídáním na dotazy na Helpdesk a na digitalizujeme@msmt.cz a zveřejňováním odpovědí na nejčastější dotazy v části Metodické podpory. Dále prezentováním tématu prevence digitální propasti školám na vzdělávacích akcích, na konferencích a webinářích ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR, který zároveň využívá tzv. IT guru pro technickou podporu školám. Nově přidává Oddělení podpory digitální vzdělávání na ministerstvu školství metodickou podporu ve spolupráci se Středním článkem podpory. Tato podpora bude realizována v průběhu měsíce května a následně intenzivně každým dnem do téměř konce května budou probíhat dílčí online setkání s řediteli škol, kterým se budou věnovat zástupci za MŠMT a odpovídat na dotazy.
Dne 6. 5. 2024 od 16 hodin můžete zhlédnout záznam Infoservisu, kde je hostem vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT paní doktorka Anna Stočesová Martinková, která shrne informace o realizaci Národního plánu obnovy v komponentě 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Zaměří se také na aktuální čerpání finančních prostředků na prevenci digitální propasti v roce 2024 a tomuto tématu bude věnovat největší pozornost. Sdělí, na co dbát při plnění stanovených podmínek, účelu a kritérií, jaké údaje budou vyžadovány o čerpání finančních prostředků v rámci povinného sběru dat na počátku roku 2025. K dispozici je rovněž prezentace zde.
Následně budou probíhat každý den (kromě pátků) online setkání s řediteli škol podle regionů od 7. 5. do 29. 5. 2024 vždy od 15 h do 16 h, které organizuje Střední článek podpory MŠMT.Na těchto setkáních bude Anna Stočesová Martinková z MŠMT odpovídat ředitelům a zástupcům škol na jejich otázky k Prevenci digitální propasti v roce 2024 a představí kontaktní osoby z Oddělení podpory digitálního vzdělávání, které se jim budou věnovat v další metodické podpoř, a to zejména nabídkou individuálních telefonických konzultací.
Školy jsou průběžně informovány o dílcích online setkání s řediteli škol formou pozvánek ze strany Středního článku podpory podle jednotlivých krajů.
Rozpis online setkání s řediteli a zástupci škol:
| 7. 5. | Ústecký kraj |
| 9. 5. | Zlínský kraj |
| 13. 5. | Praha |
| 14. 5. | Jihomoravský kraj |
| 15. 5. | Královehradecký kraj |
| 16. 5. | Plzeňský kraj |
| 20. 5. | Karlovarský a Liberecký kraj |
| 21. 5. | Středočeský kraj |
| 22. 5. | Kraj Vysočina |
| 23. 5. | Jihočeský kraj |
| 27. 5. | Olomoucký kraj |
| 28. 5. | Pardubický kraj |
| 29. 5. | Moravskoslezský kraj |
Hlavním tématem online setkání budou odpovědi na Vaše otázky a rady k dodržení stanovených podmínek účelu a kritérií podle Věstníku MŠMT 02/2024 (více na edu.cz/digitalizujeme). Vycházet se bude také z kontrolních zjištění z již proběhlých kontrol EU. Setkáte se se zástupci hodnotitelů čerpání finančních prostředků z NPO (zástupci MŠMT z Oddělení podpory digitálního vzdělávání), se kterými můžete i později navázat kontakt a žádat o individuální metodickou podporu.
Budeme rádi, pokud se na online setkání připojíte a společně Vaše otázky, podněty a připomínky prodiskutujeme.
Své případné dotazy můžete také zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje školám finanční prostředky z Národního plánu obnovy (NPO) v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Tato finanční intervence souvisí se změnami a revizemi vzdělávacího kurikula, které postupně základní a střední školy realizují. Od roku 2020 bylo možné čerpat finanční prostředky na podporu distanční výuky a od roku 2022 na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami (DUP), avšak tato finanční podpora skončila v uplynulém roce, ale opakovaná finanční intervence u prevence digitální propasti (PDP) pokračuje i letos. Rozděleno bude více než 700 mil. Kč. Příklady dobré praxe, jak naložit s finančními prostředky na prevenci digitální propasti, lze najít v metodické podpoře nebo ve videích z inspirativních škol, které jsou uvedeny na edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti.
V letošním roce 2024 mohou základní a střední školy naposledy čerpat finanční prostředky na prevenci digitální propasti. Finanční intervence na PDP je určena pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem a školy soukromé a církevní. Nejedná se o plošnou finanční intervenci, neboť v tomto roce navazuje na čerpání v předchozích letech 2022 a 2023.
Účelem této finanční podpory je snížení nerovností mezi žáky, kteří jsou znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici mobilní digitální zařízení, které by mohli používat podle svých potřeb pro běžnou výuku (nebo domácí přípravu) a výuku distančním způsobem. Účelem je vytvořit nebo doplnit na škole stávající tzv. mobiliář digitálních zařízení, ze kterého si žáci zapůjčují dle své potřeby dlouhodobě nebo krátkodobě základní digitální technologie, jako jsou například notebooky, ultrabooky, chromebooky, tablety nebo chytré telefony a využívají je v běžné výuce podle svých potřeb nebo ve výuce distančním způsobem nebo v rámci domácí přípravy. Nejedná se tedy o digitální učební pomůcku, kterou přináší do výuky učitel, ale žáci si zapůjčují tato mobilní digitální zařízení dle svých potřeb, pokud učitel podporuje ve výuce využívání vlastních digitálních zařízení žáků (BYOD). Škola je povinna prokazatelně tato zařízení žákům zapůjčovat a je na škole, jaký zvolí způsob evidence a komu tato zařízení zapůjčí s ohledem na potřeby školy a znalost prostředí. Doporučený postup pro evidenci zápůjček, včetně vzorového zápůjčního listu je dostupný na webu edu.cz/digitalizujeme v části prevence digitální propasti.
Změnou, oproti předchozím rokům u prevence digitální propasti, je možnost zakoupení softwaru k právě pořízeným základním mobilním digitálním zařízením z NPO. Software musí být využitelný pro vzdělávání či sloužit jako prostředek ke vzdělávání (např. výukový software, operační systém), a to jako součást nově pořízené mobilní digitální technologie, což znamená, že nelze pořizovat software samostatně, neboť by nebyl splněn stanovený účel těchto finančních prostředků.
O podmínkách, účelu a kritériích využití finančních prostředků byly školy informovány ve Věstníku MŠMT 02/2024 (str. 235-237) a rovněž byly upozorněny dopisem, který jim byl odeslán do datové schránky. Školám zřizovaným krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí byly prostředky automaticky přiděleny na základě ad hoc normativu prostřednictvím místně příslušných krajských úřadů. Soukromé a církevní školy mohou na základě Výzvy podávat žádosti o dotaci do 30. 4. 2024. Žádost musí být doručena na MŠMT (nejlépe datovou schránkou), nedostačující je pouhé vyplnění a uzavření žádosti v systému IS-NPO, který slouží výhradně k vytvoření žádosti. Samotné podávání žádosti musí žadatel uskutečnit přímo na adresu MŠMT jedním ze způsobů uvedeném ve Výzvě.
Své dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO.
Věstník:
VĚSTNÍK MŠMT 02/2024, MŠMT ČR (msmt.cz)
Výzva:
https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/narodni-plan-obnovy-vyzva-na-podporu-prevence-digitalni
Další užitečné odkazy:
www.edu.cz/digitalizujeme/prevence-digitalni-propasti
Metodicka-prirucka-k-prevenci-digitalni-propasti.pdf (edu.cz)
Vzor MŠMT (Formulář zápůjčky) 220221_vzor_vypujcka.docx (live.com)
Prevence digitální propasti I. - Začínám s‑vytvořením mobiliáře zápůjček žákům (youtube.com)
Prevence digitální propasti II. - Pokračujeme s‑využíváním mobiliáře zápůjček žákům (youtube.com)
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
S novou informatikou se nám do škol dostalo mnoho různých robotických hraček, programovatelných stavebnic a mikropočítačů. Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na smysluplné využití těchto učebních pomůcek zábavnou formou v informatice. Vyzkoušíme si tradiční i netradiční aktivity pro rozvoj informatického myšlení žáků tak, aby škola byla stále hrou.
16. dubna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
Přihlášení: https://revize.edu.cz/digiroadshow#prihlaseni
Více informací: https://revize.edu.cz/digiroadshow
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
V dnešním digitalizovaném světě hraje technologie stále významnější roli v každodenním životě. Digitalizace školství se stává nezbytnou součástí modernizace vzdělávacího procesu a zvyšuje efektivitu výuky. Jedním z klíčových kroků k úspěšné integraci technologií do výuky je zajištění kvalitní a bezpečné konektivity ve školách.
MŠMT proto ve spolupráci s odbornou veřejností a školskými techniky zpracovat Standard konektivity škol (https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol/), který poskytuje detailní technické parametry pro zabezpečení moderní a stabilní sítě ve školních prostorách.
Pro lepší vysvětlení této složité tematiky dále MŠMT ve spolupráci s odborníky zpracovalo tři metodické dokumenty, které standard konektivity pro školy doplňují:
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#pruvodce
Jedná se o dokument pro všechny školy/příjemce, které mají prokázat naplnění parametrů uvedených ve Standardu konektivity škol, dostupný na https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#prokazani
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#bezpecna
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
|
Lucie Gregůrková (lucie.gregurkova@msmt.cz) oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
V digitální éře, kde se vzdělávání a technologie se stávají neodmyslitelnými součástmi každodenního života, je důležité, aby školy byly vybaveny nejen moderními nástroji, ale také bezpečnou a funkční digitální infrastrukturou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představuje tři metodické materiály, které slouží jako cenný průvodce pro zlepšení digitální infrastruktury ve školách.
Dokument blíže vysvětluje problematiku digitální infrastruktury školy, proč je potřeba ji kvalitně a funkčně zajistit a jak to udělat. Dokument je určen pro ředitele, ICT koordinátory, správce IT i zřizovatele. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#pruvodce
Jedná se o dokument pro všechny školy/příjemce, které mají prokázat naplnění parametrů uvedených ve Standardu konektivity škol, dostupný na https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#prokazani
Kybernetická bezpečnost je v dnešní digitální době zásadním hlediskem pro každou instituci, včetně škol. Tento dokument představuje základní principy, postupy a doporučení v oblasti bezpečnosti školní digitální infrastruktury. Je určen především pro IT správce a administrátory, kteří mají za úkol zajistit, aby školní sítě a data byly chráněny před různými online hrozbami a útoky. Dostupné na: https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol#bezpecna
Metodiky jsou doplňkem a vysvětlením Standardu konektivity škol, který MŠMT publikovalo na https://www.edu.cz/digitalizujeme/standard-konektivity-skol/ a který definoval základní technická kritéria cílového stavu školní síťové infrastruktury a přijatelnosti aktivit projektů naplňující požadavky na školy v 21. století.
Představené metodické materiály jsou nedílnou součástí snahy MŠMT podporovat a posilovat digitální infrastrukturu ve školách. Pokud se potýkáte s otázkami ohledně digitální infrastruktury na své škole, tyto materiály mohou být cenným průvodcem na cestě k jejímu zdokonalení a zabezpečení.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen školy) mohly v uplynulém roce čerpat finanční prostředky na digitální učební pomůcky pro své žáky a na prevenci digitální propasti. Nyní jsou školy povinny nejpozději do 28. února 2024 odevzdat závěrečnou zprávu o čerpání a využití těchto finančních prostředků v mimořádném sběru dat pomocí Informačního systému Národního plánu obnovy (IS-NPO).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v jejich inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace prostřednictvím Národního plánu obnovy v rámci komponenty 3.1. Zdrojem finančních prostředků je Evropská unie (EU) – Nástroj pro oživení a odolnost, program Next Generation EU. Česká republika si proto stanovila cíle, které se zavázala splnit a propsala je do podmínek, účelu a kritérií čerpání finančních prostředků ve Věstníku (s. 252 účel prevence digitální propasti ÚZ 33088, s. 255 účel digitální učební pomůcky ÚZ 33087). Školy jsou povinny je dodržet, a zároveň poskytnout informaci MŠMT o tom, jak tyto finanční prostředky byly využity. V roce 2023 bylo možné pořizovat digitální učební pomůcky pro žáky a také se zaměřit na prevenci digitální propasti. To záviselo na tom, zda školy čerpaly finanční prostředky přednostně v roce 2022 nebo v roce 2023 na pokročilé digitální učební pomůcky v souvislosti se změnami v Rámcovém vzdělávacím programu, kde byla nově začleněna pro základní školy klíčová digitální kompetence a nový obsah výuky informatiky. Bylo tak zapotřebí vybavit žáky pokročilými digitálními technologiemi pro jejich rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Zároveň v rámci prevence digitální propasti zajistit, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají pro sebe k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení pro běžnou výuku nebo výuku distančním způsobem.
A právě o tom je závěrečná zpráva, resp. povinný sběr dat o využití finančních prostředků na DIGIPOMŮCKY a DIGIPROPAST za rok 2023, které musí školy vyplnit a odevzdat v informačním systému IS-NPO nejpozději do 28. 2. 2024.
Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře školy naleznou přímo v systému IS-NPO v části Metodika nebo na edu.cz/digitalizujeme a je rozdělený podle účelu na digipropast a digipomůcky. Tutoriály jsou součástí metodické podpory, která vysvětluje v jednotlivých kapitolách na konkrétních příkladech, jak odpovídat např. na otázky k realizaci výběru dodavatele digitálních učebních pomůcek, jak dodržovat zásady přiměřenosti, rovného přístupu, nediskriminace a transparentnosti při jeho výběru v rámci výběrových řízení, průzkumu trhu nebo jak předcházet střetu zájmu a co je cílem zjišťování dat.
Školy jsou povinny zároveň dodržovat publicitu, pomocí které informují veřejnost o tom, že využívají tuto finanční intervenci. Webové stránky školy a její informační portály tak musí obsahovat letáky publicity rozdělené podle účelu čerpání finančních prostředků. Vzory jsou k dispozici např. zde: https://www.edu.cz/npo/povinna-publicita-npo nebo na stránkách metodické podpory edu.cz/digitalizujeme. Tyto informační letáky, které jsou veřejně publikované, umožňují v rámci kontrolní činnosti rozlišit, zda škola čerpala i jiné veřejné zdroje na podporu digitalizace např. v rámci Šablon a ověřit, že např. nedocházelo ke dvojímu financování, kdy by jedna stejná technologie či zařízení bylo zaplaceno dvakrát. Je proto vhodné jednoznačně označit tato zařízení či technologie (je-li to zároveň možné), aby bylo zřejmé, ke kterému účetnímu dokladu patří, což lze snadno pomocí sériových čísel dodaných k účetnímu dokladu a vlastního inventárního označení.
Finanční prostředky, které školy obdržely v České republice prostřednictvím Národního plánu obnovy, jejímž zdrojem je EU, jsou významnou podporou. Je proto nezbytné věnovat pozornost splnění stanovených podmínek, účelu a kritérií popsaných ve Věstníku. Dosud bylo vyčerpáno více než 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč stanovené na období roku 2020–2026. Přitom v roce 2020 se původně jednalo o finanční prostředky ze státního rozpočtu, které byly později proplaceny z EU. Pomocí této finanční podpory bylo možné zajistit učitelů a žákům technické vybavení pro realizaci distanční výuky. V letech 2022–2024 pokračovala finanční intervence na prevenci digitální propasti a na vybavení žáků digitálními učebními pomůckami, která souvisí se změnami a reformou ve vzdělávání.
Více informací jsme poskytli již v předchozí aktualitě zveřejněné na edu.cz pro školy soukromé a církevní, které mají stejné podmínky, účel a kritéria s drobnými rozdíly ve způsobu získání finančních prostředků a v termínu odevzdání závěrečné zprávy. Inspiraci a další podrobnosti, na co si dát pozor při vyplňování formuláře vyúčtování naleznete zde.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Soukromé a církevní školy mohly v uplynulém roce nadále pokračovat v inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy z programu Next Generation EU, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy školám přidělilo. Nejpozději do 15. 2. 2024 musí soukromé a církevní školy vyplnit závěrečné vyúčtování finančních prostředků, které využily za účelem vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami nebo na prevenci digitální propasti. Názorný tutoriál pro vyplnění formuláře, který je součást metodické podpory školám, naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) finančně podporuje školy v inovativních přístupech ve vzdělávání v souvislosti s novým obsahem výuky informatiky a novou klíčovou digitální kompetencí v postupně zaváděných změnách a revizích Rámcového vzdělávacího programu. Z Národního plánu obnovy, v rámci komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace, již bylo rozděleno více 3 mld. Kč z celkové částky 4,8 mld. Kč. V letech 2022–2024 se jedná o opakovanou finanční intervenci školám v rámci vyhlášené výzvy na prevenci digitální propasti a v jednorázové finanční intervenci na vybavení žáků pokročilými digitálními učební pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Některé školy využily těchto finančních prostředků již v roce 2022 přednostně, protože deklarovaly výuku podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu nejpozději do září 2022, anebo o tyto prostředky požádaly až v roce 2023. V roce 2024–2025 bude finanční intervence pokračovat, ale zaměří se na rozvoj digitálních kompetencí učitelů podle evropského rámce DigCompEdu s důrazem na využívání umělé inteligence ve vzdělávání a v práci učitele. Přitom naváže na již rozvíjené kompetence učitelů, které realizuje Národní pedagogický institut ČR v souvislosti se zavedením změn v Rámcových vzdělávacích programech.
V roce 2023 mohly školy získat finanční prostředky za účelem prevence digitální propasti, označenou jako podpora A – DIGIPROPAST a na pořízení pokročilých digitálních učebních pomůcek žáků jako oblast podpory B – DIGIPOMŮCKY.
DIGIPROPAST umožnila škole pořizovat základní mobilní zařízení např. notebook, tablet, chromebook a chytrý telefon a vytvořit mobiliář nebo doplnit do již stávajícího mobiliáře tato zařízení a zapůjčovat je žákům, dle jejich potřeb, dlouhodobě nebo krátkodobě.
Cílem DIGIPOMŮCEK bylo vybavení žáků zejména pokročilými digitálními učebními pomůckami, prostřednictvím kterých by si rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence. V odůvodněných případech mohla být pořízena také základní digitální zařízení např. pro jejich nedostatek nebo jako nezbytná součást pokročilých digitálních učebních pomůcek.
Od konce roku 2023 mohou soukromé a církevní školy předkládat ke kontrole svá závěrečná vyúčtování v informačním systému IS-NPO (https://is-npo.msmt.cz). Termín k odevzdání závěrečného vyúčtování za rok 2023 byl ve Výzvě a v Rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoven na 15. 2. 2024. MŠMT učinilo dílčí změny, které by měly přispět ke zjednodušení při vyplňování formuláře. Hlavní změna se týká sjednocení závěrečného vyúčtování obou účelů do jednoho formuláře, který je rozdělen na oblast podpory A – DIGIPROPAST a B – DIGIPOMŮCKY. Školy zvolí možnost, na kterou z oblastí podpory skutečně čerpaly finanční prostředky a pokud na jednu z oblastí nečerpaly, dotčená část formuláře se nevyplňuje.
Školy soukromé i církevní jsou povinny, mj. uvést pořízené kusy a druhy zakoupených zařízení a pomůcek, vyplnit seznam skutečných majitelů podle identifikačního čísla dodavatele nebo podat informaci o způsobu realizace výběrového řízení. Zjednodušení, oproti předchozím ročníkům, nastalo právě u způsobu výběrového řízení, kdy školy již nemusí samy vyplňovat způsob realizace výběrového řízení podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, protože ve formuláři jsou předdefinovány možnosti, např. oslovení tří a více dodavatelů, průzkum trhu apod. Obdobná zaškrtávací pole byla v letošním roce přidána do dalších částí formuláře např. pro splnění stanoveného účelu nebo pro odůvodnění nákupu základních místo pokročilých digitálních učebních pomůcek. Mezi povinné přílohy v letošním roce nepatří samostatná čestná prohlášení, která jsou nyní již přímou součástí formuláře. Kromě přílohy s nahráním účetních dokladů, které musí být označeny číslem rozhodnutí, je nově zavedena povinná příloha s tabulkou pro vyplnění finančního vypořádání se státním rozpočtem. Tuto tabulku musí školy poslat také prostřednictvím datové schránky nejpozději do 15. 2. 2024 (nestačí pouze uložení v systému IS-NPO) a musí být účetně v souladu s údaji uvedenými ve formuláři závěrečného vyúčtování. Formulář pro finanční vypořádání je přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace a je také součástí formuláře pro závěrečné vyúčtování v části sekce 7.2 v IS-NPO.
Proč sběr dat tohoto charakteru zjišťujeme? Jde především o prokázání, že finanční prostředky získané z programu Next Generation EU byly vynaloženy efektivně a bylo učiněno vše proto, aby nedošlo ke střetu zájmu při jejich čerpání, aby dodavatelé měli rovný přístup, nebyli diskriminováni a proces nákupu byl transparentní a přiměřený. Zároveň je sledováno splnění účelu např. zda došlo v rámci prevence digitální propasti ke zřízení tzv. mobiliáře a zda jsou zapůjčována potřebným žákům mobilní digitální zařízení např. notebook, tablet, chromebook či chytrý telefon. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že nemají tato zařízení pro sebe k dispozici v rámci domácí přípravy nebo v běžné výuce, kdy používají vlastní mobilní digitální zařízení pro vzdělávací účely (např. forma výuky BYOD). Přitom je porovnáváno, zda v průběhu opakované finanční intervence došlo k nárůstu využívání těchto zařízení. Obdobně sledujeme dotazováním, jaká pokročilá digitální zařízení byla žákům pořízena, aby bylo zřejmé, že se jedná o digitální zařízení určená žákům pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Metodickou podporu, jak správně postupovat při vyplňování závěrečného vyúčtování za rok 2023, naleznete na edu.cz/digitalizujeme. V úvodu jsou odkazy na tutoriály, které mohou názorně pomoci s vyplněním formuláře.
Své případné dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz nebo se dotazovat přes Helpdesk IS-NPO: https://helpdesk.npi.cz/
Užitečné odkazy:
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Pojďme společně najít kancelářský balíček. Z informatiky zmizel, ve škole ale zůstal, nebo ne? Na DIGI roadshow se tentokrát zaměříme na tolik diskutované kancelářské programy. Budeme hledat, kde a jak učit žáky pracovat s texty, tabulkami, grafikou nebo prezentacemi napříč jednotlivými předměty a obory.
30. ledna 2024 od 14 do 18 hodin na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu ČR
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách. Lednové setkání se zaměřuje na využití kancelářských programů v jednotlivých předmětech. Akce je bezplatná.
Se vstupním příspěvkem: „Jak šel čas: od T602 k AI“ vystoupí Ondřej Neumajer.
Přihlášení: https://revize.edu.cz/digiroadshow#prihlaseni
Více informací: https://revize.edu.cz/digiroadshow
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
V rámci metodické podpory, kterou MŠMT každoročně školám poskytuje, proběhne ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) živě streamovaná debata, kterou můžete sledovat online již 29. 11. 2023 od 15 hodin. Motto setkání je: "Pokročilé, nebo základní digitální pomůcky? Rozhodují potřeby žáků".
Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT, shrne základní informace o účelu, podmínkách a kritériích stanovených pro čerpání finančních prostředků na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami. Zaměří se také na prevenci digitální propasti a pořizování mobilních digitálních technologií pro znevýhodněné žáky.
Ředitelé škol, ICT koordinátoři a učitelé se dozvědí, jaké pokročilé digitální technologie jsou považovány za vhodné pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Zazní také příklady dobré praxe pro prevenci digitální propasti. A také, na jaké otázky budou školy odpovídat na počátku roku 2024 v povinném sběru dat v rámci závěrečného vyúčtování k přidělených finančních prostředků školám za rok 2023. Budou představeny také noviny pro rok 2024.
U kulatého stolu se v debatě setkají také Olga Janoušková, ředitelka ZŠ Zdenky Bauerové, Roztoky u Prahy, která se podělí o své zkušenosti s výběrem inspirativních digitálních učebních pomůcek, které pro své žáky pořídili a využívají je ve všech vzdělávacích oblastech. Se svými zkušenostmi k tématu prevence digitální propasti se podělí Jan Pobuda, zástupce ředitelky ZŠ Trmice, Ústí nad Labem. Zástupce za IT guru Petr Nepustil vysvětlí, jakou podporu nabízejí školám po celou dobu jejich rozhodování, a to od zhodnocení školní infrastruktury, správy digitálních zařízení až po vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro žáky přizpůsobený potřebám školy.
Debata bude trvat jednu hodinu, čas bude vyhrazen také na Vaše otázky.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
V rámci metodické podpory, kterou MŠMT každoročně školám poskytuje, proběhne ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) živě streamovaná debata, kterou můžete sledovat online již 29. 11. 2023 od 15 hodin.
Anna Stočesová Martinková, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT, shrne základní informace o účelu, podmínkách a kritériích stanovených pro čerpání finančních prostředků na vybavení žáků pokročilými digitálními učebními pomůckami. Zaměří se také na prevenci digitální propasti a pořizování mobilních digitálních technologií pro znevýhodněné žáky.
Ředitelé škol, ICT koordinátoři a učitelé se dozvědí, jaké pokročilé digitální technologie jsou považovány za vhodné pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Zazní také příklady dobré praxe pro prevenci digitální propasti. A také, na jaké otázky budou školy odpovídat na počátku roku 2024 v povinném sběru dat v rámci závěrečného vyúčtování k přidělených finančních prostředků školám za rok 2023. Budou představeny také noviny pro rok 2024.
U kulatého stolu se v debatě setkají také Olga Janoušková, ředitelka ZŠ Zdenky Bauerové, Roztoky u Prahy, která se podělí o své zkušenosti s výběrem inspirativních digitálních učebních pomůcek, které pro své žáky pořídili a využívají je ve všech vzdělávacích oblastech. Se svými zkušenostmi k tématu prevence digitální propasti se podělí Jan Pobuda, zástupce ředitelky ZŠ Trmice, Ústí nad Labem. Zástupce za IT guru Petr Nepustil vysvětlí, jakou podporu nabízejí školám po celou dobu jejich rozhodování, a to od zhodnocení školní infrastruktury, správy digitálních zařízení až po vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro žáky přizpůsobený potřebám školy.
Moderátor této živé debaty Jan Schönbauer, která bude trvat jednu hodinu, vás provede nejen mezi diskutujícími hosty k tématu inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace z Národního plánu obnovy, ale bude se věnovat také vašim otázkám, na které vám hosté rádi zodpoví.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Digitální technologie jsou v dnešní době nedílnou součástí vzdělávání. Řada významných společností v oblasti IT si tuto skutečnost dobře uvědomuje a aktivně podporuje informatické myšlení a rozvoj digitálních kompetencí žáků a také učitelů. Zaměřují se na umělou inteligenci, robotiku a efektivní správu digitálních zařízení používaných v českých školách. Představují školám možností inovací ve vzdělávání tak, aby učení bylo pro žáky atraktivní, efektivní a účinné používáním pestré škály pokročilých digitálních učebních pomůcek. RoadShow pro školy je právě tou příležitostí setkat se s odborníky a učiteli a propojit jejich společný zájem o moderní vzdělávání a inspirovat se, jak efektivně využít finančních prostředků přidělovaných školám také v rámci Národního plánu obnovy.
Pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byla uspořádána společností Microsoft několikadenní konference pro učitele a ředitele škol, kteří se rádi inspirují a předávají si vzájemně zkušenosti. Zaměřují se na lákavé novinky využívání umělé inteligence ve výuce v libovolné vzdělávací oblasti. Cílem této pravidelné konference je rozšířit téma digitalizace do všech vzdělávacích oblastí s využitím umělé inteligence a dalších pokročilých digitálních technologií mezi všechny druhy škol (mateřské, základní střední, vyšší odborné). Letošní ročník RoadShow pro školy zamířil do 13 krajských měst. Tato digitální cesta byla zahájena počátkem října v Ostravě a zakončena po třech týdnech putování v Českých Budějovicích. A co přinesla?
Rok 2023 s sebou nese pokračování Národního plánu obnovy, který finančně a metodicky podporuje školy v jejich inovacích ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Veřejné i soukromé školy tak mají možnost využít finančních prostředků až do roku 2024, a to na vybavení žáků digitálními technologiemi pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí a na prevenci digitální propasti, která pomáhá znevýhodněným žákům používat vlastní digitální zařízení nejen v běžné výuce, ale také v domácí přípravě a v zájmových aktivitách. Hlavním spouštěčem finanční podpory školám byla revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), díky které se MŠMT rozhodlo začít financovat vybavení škol digitálními technologiemi a podpořit budoucí generace ve vzdělání. Právě revize RVP byla spouštěčem inovací ve vzdělávání, neboť vznesla nejen nový obsah předmětu Informatika, ale zavedla novou klíčovou digitální kompetenci, kterou si žáci mohou rozvíjet napříč všemi vzdělávacími oblastmi.
Finanční podpoře školám z Národního plánu obnovy (NPO) se věnovala v úvodní části celodenní konference vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy paní doktorka Anna Stočesová Martinková. Ve svém projevu se zaměřila na aspekty související s inovacemi ve vzdělání v kontextu digitalizace. V hlavní části příspěvku apelovala na možnosti využití finanční podpory z Národního plánu obnovy na pořízení zejména pokročilých digitálních učebních pomůcek, které slouží k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků. V následující části prezentace inspirovala školy, jak nejlépe využívat prevenci digitální propasti pro znevýhodněné žáky, na níž obdrží školy finanční prostředky opakovaně až do roku 2024 a školám vysvětlila význam této finanční intervence:
“Cílem účelu prevence digitální propasti je vytvoření školního mobiliáře, odkud si mohou znevýhodnění žáci zapůjčovat dle svých potřeb digitální mobilní zařízení pro výuku ve škole nebo pro domácí přípravu, a to krátkodobě či dlouhodobě. Žáci si mohou zapůjčit notebook, chromebook nebo tablet třeba pro domácí přípravu nebo běžnou výuku. Podporujeme školy v tom, aby umožňovaly žákům používat ve výuce vlastní mobilní digitální zařízení a ti, žáci, kteří je nemají pro sebe k dispozici, si je mohli zapůjčit z mobiliáře, který byl zřízen právě z finančních prostředků NPO v rámci prevence digitální propasti.”
Zároveň vysvětlila, že znevýhodněným žákem může být nejen žák ze sociálně slabého prostředí, ale i ten, který nemá pro sebe k dispozici vlastní mobilní digitální zařízení ke vzdělávacím potřebám, protože se o něj dělí s dalšími sourozenci apod. Takový žák by měl mít možnost si mobilní digitální zařízení zapůjčit z mobiliáře, který škola pro tyto účely vytvořila. Inspirativní videoukázky s příklady dobré praxe ze škol jsou k dispozici na edu.cz/digitalizujeme v metodické podpoře.
V navazující části programu pokračoval pořadatel akce pan Karel Klatovský ze společnosti Microsoft, který se zaměřil na inovativní prvky ve vzdělávání. Ve své prezentaci zdůraznil, že stávající klasická výuka začíná postupně ztrácet na důležitosti a nenaplňuje potřeby žáků. Využívání moderních technologií ve vzdělávání je proto nezbytností. Příkladem mohou být cloudové vzdělávací aplikace v balíčku pro školy. Ukázal možnosti využívání Teams nejen pro online komunikaci, ale zejména pro virtuální učebnu s množstvím vzdělávacích materiálů, testovacích nástrojů a pomůcek inovujících výuku, které by přinesly změnu ve výuce. Nejvíce však byla společností Microsoft rozebírána umělá inteligence ve vzdělávání a její potenciální benefity pro výuku. Praktické a inovativní ukázky se týkaly Microsoft 365, hry Minecraft nebo využití AI chatbota. Avšak jednou z nejzajímavějších ukázek se stala nová generace Bing Edge, která podporuje umělou inteligenci a zcela promění vyhledávání na internetu za pomocí promptů.
V odpolední části si mohli učitelé vyzkoušet používání umělé inteligence prakticky. Zaujala je zejména novinka Bing Image Cerator s DALL-3, která umožňuje vkládat text do vygenerovaných obrázků. Učitelé si vyzkoušeli zadat různorodé „prompty“ – příkazy a na jejich základě byly vygenerovány umělou inteligencí zajímavé obrázky. Učitelé s chutí využili téma blížících se Vánoc a vkládali příkazy typu: „Vygeneruj mi prosím 2 obrázky s pozadím smrkového lesa a do popředí vlož perníkovou chaloupku s textem Veselé Vánoce.”
Konference představila řadu dalších inspirativních digitálních nástrojů, aplikací a pokročilých digitálních učebních pomůcek pro vzdělávání, které si učitelé mohli vyzkoušet prakticky používat a inspirovat se. Diskutovalo se o možnostech využití nejen umělé inteligence, ale i o boření jazykových bariér s využitím dostupných aplikací v rámci virtuální třídy, skupiny. Představovaly se náměty pro zlepšení výuky s využitím robotických stavebnic, programovatelných učebních pomůcek, práci ve virtuální laboratoři. Učitelé si vyzkoušeli vstoupit a stát se virtuálními studenty, otestovali si své znalosti ve virtuální chemické laboratoři.
Letošní ročník RoadShow pro školy skončil, ale zanechal mnoho dojmů a inspirací pro inovace ve vzdělávání. Věříme, že všichni zúčastnění s načerpanými digitálními kompetencemi v nejbližší době naloží a využijí a budou inspirovat ostatní učitele.
|
Kontakt: PaedDr. Mgr. Anna Stočesová Martinková, Ph.D anna.stocesova@msmt.cz Vrchní ministerský rada a vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání |
 |
Redakce: Ing. Nikola Svirak nikola.svirak@msmt.cz Ministerský rada Oddělení podpory digitálního vzdělávání |
Proč je důležité rozvíjet digitální kompetence napříč obory? Jak tyto kompetence souvisejí a nesouvisejí s informatikou? Odpovědi na tyto a další otázky dostanete na setkání 26. září v krajských pobočkách NPI ČR.
KDY: v úterý 26. září od 14 hodin
KDE: v krajských pracovištích NPI ČR
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit učitele při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí ve školách.
Setkání se uskuteční současně ve všech krajích, v úvodu akce proběhne centrální vstup a společná zdravice. V každém kraji pak budou následovat praktické workshopy na konkrétní témata jako například umělá inteligence, změny v ŠVP, práce na sociálních sítích, dezinformace nebo čerpání informací z Wikipedie. Zabývat se budeme také prací s fotografiemi nebo chybami, storytellingem a dalšími tématy vhodnými pro rozvoj digitálních kompetencí či pro zavádění nové informatiky.
Zajímá nás, s čím se při výuce setkáváte. V závěru setkání proto bude možné diskutovat o vašich zkušenostech přímo z výuky.
DIGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut České republiky s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Akce i veškerá podpora projektu jsou zdarma.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Od roku 2020 probíhají na školách významné inovace ve vzdělávání v souvislosti s digitalizací, kterou nastartovalo uzavření škol v době opatření COVID-19. Školy již v roce 2020 obdržely finanční prostředky na technické vybavení pro realizaci distančního vzdělávání. Tato finanční intervence pokračovala v roce 2022 a pokračuje dosud s výhledem do následujícího roku, kdy jsou školy finančně podporovány na dva účely, a to na vybavení dětí a žáků digitálními učebními pomůckami a také na prevenci digitální propasti.
Zdrojem finančních prostředků je Evropská unie, resp. se jedná o prostředky z fondu Evropské unie - „Next Generation EU“ - z Nástroje pro oživení a odolnost. Česká republika tyto finanční prostředky rozděluje školám v rámci Národního plánu obnovy. V roce 2022 již bylo školám rozděleno 1,45 mld. Kč na pokročilé digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti a tato finanční intervence pokračuje i v tomto roce, kdy školy obdrží celkem 1,16 mld. Kč a v roce 2024 to bude 785 mil. Kč. Česká republika tyto finanční prostředky rozděluje školám v rámci Národního plánu obnovy od roku 2020 a pokračuje v letech 2022-2024 v rámci implementace komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Mohou je čerpat mateřské, základní a střední školy a konzervatoře, a to jak školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí prostřednictvím ad hoc normativu (§ 161 odst. 7 podle školského zákona, podmínky, účel a kritéria jsou stanovena ve Věstníku) nebo školy soukromé a církevní, kterým jsou finanční prostředky poskytovány na základě vyhlášené Výzvy. Z Národního plánu obnovy bylo již takto dosud podpořeno přes 15 tisíc škol – v roce 2020 to bylo celkem 4 106 základních škol a gymnázií, v roce 2022 v rámci prevence digitální propasti bylo podpořeno 4 970 škol a na pořízení digitálních učebních pomůcek získalo podporu 5 032 mateřských škol a 2 631 základních škol a gymnázií. Podrobný přehled dosavadní podpory škol z Národního plánu obnovy je dostupný v informačním letáku, který je zveřejněn na webu https://www.edu.cz/digitalizujeme/rozpocet-npo/.
Česká republika se čerpáním prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, z fondu “Next Generation EU”, zavázala Evropské unii splněním cílů, tím zásadním jsou inovace ve vzdělávání, které jsou realizovány změnou Rámcového vzdělávacího programu (RVP). K úspěšné implementaci revidovaného RVP je zapotřebí poskytnout škole finanční prostředky na pokročilé digitální učební pomůcky pro žáky tak, aby si mohli rozvíjet informatické myšlení a digitální kompetence v rámci změn a inovací ve vzdělávání v kontextu digitalizace, tzn. s novým obsahem výuky Informatiky a s novou klíčovou digitální kompetencí, která nyní zasahuje do všech vzdělávacích oblastí. Zároveň je věnována pozornost i prevenci digitální propasti, aby žáci mohli zařízení využívat také doma, kdykoliv dle potřeb ve výuce, v zájmových aktivitách a nebyli vyloučeni tím, že zařízení nemají pro sebe k dispozici.
Tou zásadní změnou v souvislosti s inovacemi ve vzdělávání v kontextu digitalizace je zaměření na žáka a na jeho rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí, a to napříč vzdělávacími oblastmi díky nové klíčové digitální kompetenci, která je v RVP začleněna, a to prostřednictvím pokročilých digitálních učebních pomůcek, nikoliv základních. Například se školy mohou vybavit robotickými a programovatelnými učebními pomůckami, zařízeními pro využití rozšířené nebo virtuální reality, 3D tiskárnami a 3D pery, snímacími zařízeními jako jsou skenery pro využití s virtuální/rozšířenou realitou, vizualizéry, fotoaparáty, kamerami, zařízeními, která spadají do kategorie „Internet věcí“ a badatelská technika včetně čidel a mikroskopů, software a také digitální zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami např. pro alternativní ovládání počítače, rozpoznávání hlasu apod. Jedná se o takové pokročilé digitální učební pomůcky, které rozvíjejí informatické myšlení a digitální kompetence žáků.
Školy si však mohou pořídit pro své žáky i základní vybavení (notebooky, tablety, chromebooky), pokud ještě nejsou dostatečně vybaveny. Primárně je ovšem soustředěna pozornost na pokročilé digitální učební pomůcky, které lze využívat nejen v Informatice, ale napříč vzdělávacími oblastmi v různých vyučovacích předmětech.
Finanční intervence (1 000 Kč na žáka) v rámci účelu vybavení žáků digitálními učebními pomůckami je jednorázová a je soustředěna na základní a střední školy a konzervatoře, ale také pro mateřské školy. Přednostně v roce 2022 obdržely finanční prostředky mateřské školy, aby již v předškolním vzdělávání byl zahájen rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí u nejmenších dětí. Dále obdržely v roce 2022 finanční prostředky přednostně ty základní školy a gymnázia, které deklarovaly výuku podle revid. RVP. V roce 2023 pokračujeme s digitalizací pro střední školy a konzervatoře a ty školy, které finanční prostředky neobdržely již v roce 2022. Na co nezapomenout při pořizování pokročilých digitálních učebních pomůcek v roce 2023? Finanční prostředky mohou být využity pouze na neinvestiční výdaje. Jednotková cena pro hardware je omezena částkou 40 tisíc Kč a v případě softwaru se jedná o částku 60 tisíc Kč, pořizovat je možné pouze takové digitální technologie, s nimiž pracuje žák, nejedná se tedy o vybavení učitele. Důležité je dále neslučovat účely při čerpání finančních prostředků na pořízení digitálních učebních pomůcek a na prevenci digitální propasti. Uznatelné náklady jsou za období od 1. 1. do 31. 12. 2023. V souladu se školským zákonem jsou podmínky, účely a kritéria stanoveny ve Věstníku, pro rok 2023 zveřejněno ve Věstníku MŠMT č. 2/2023. Jedná se o závazný dokument pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní se řídí rozhodnutím, které školy obdrží po vyhodnocení žádosti na základě Výzvy, přitom podmínky, účel a kritéria jsou obdobná jako u výše uvedených škol. Tyto žádosti školy podávaly na MŠMT do konce května a nyní probíhá jejich vyhodnocování.
Zároveň mohou školy v opakované intervenci od roku 2022 do roku 2024 získávat finanční prostředky na další účel, a to na prevenci digitální propasti. Cílem je, aby žáci nebyli znevýhodněni tím, že se nemohou zapojit v rámci domácí přípravy, v zájmových kroužcích či v běžné výuce, ve které žáci využívají vlastní mobilní digitální zařízení – notebook, tablet, chromebook, chytrý telefon.
Záměrem v této intervenci není plošná podpora škol stejnou částkou na žáka. Tento účel má podpořit snížení digitální propasti pro znevýhodněné žáky. Částka je vypočítána na základě počtu znevýhodněných žáků ze šetření MŠMT a NPI ČR z roku 2021, počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek (k 30. 9. 2022) a počtu ukrajinských žáků-azylantů (taktéž k 30. 9. 2022). Od toho je odečten počet žáků, kteří podporu získali nebo mohli získat v roce 2022, aby byla co nejvíce zohledněna podpora znevýhodněných žáků, kteří zatím nemohli být podpořeni již v loňském roce.
Školám je poskytována rozsáhlá metodická podpora na webových stránkách MŠMT, resp. informačním portálu www.edu.cz/digitalizujeme/metodicka-podpora/. Na YouTube kanále MŠMT je dále umístěn záznam z Webináře k DIGITALIZACI, který se pro ředitele základních a středních škol uskutečnil dne 30. března 2023, kde vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT Anna Stočesová Martinková vysvětlovala, za jakým konkrétním účelem mohou školy finanční prostředky z Národního plánu obnovy využít. Inspirovat se lze zde také prostřednictvím videí na pořízení digitálních učebních pomůcek a příklady dobré praxe z vybraných škol:
S výběrem vhodných digitálních technologií pro žáky pomáhají školám zdarma konzultanti tzv. IT Guru z Národního pedagogického institutu ČR. Pomohou také s provedením auditu stávající počítačové sítě a digitální infrastruktury na škole a navrhnou doporučení pro další inovace a zlepšení. Zájemci o konzultaci mohou své dotazy posílat přímo na e-mail itguru@npi.cz, oslovit konkrétního IT Guru podle kraje, případně je možné vyplnit vstupní dotazník a IT Guru se sám ozve. Veškeré potřebné kontakty a informace jsou dostupné na www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Národní pedagogický institut ČR také nabízí prostřednictvím Národního plánu obnovy velké množství bezplatných kurzů, workshopů či webinářů. V nabídce najdete vzdělávání pro ředitele a koordinátory změny k nové informatice, pro učitele 1. i 2. stupně základních škol jsou pak určené úvodní webináře ke všem částem informatiky (digitální technologie, informační systémy, práce s daty, základy informatiky, algoritmizace a programování) i praktické kurzy k rozvoji informatického myšlení. Pro učitelé je navíc připravena řada dalších kurzů, aby si učitelé rozvíjeli své informatické myšlení a digitální kompetence a dokázali využívat nové pokročilé digitální učební pomůcky, které si v rámci finanční intervence škola pořídila a dokázali úspěšně realizovat inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. Více informací a konkrétní termíny najdete na revize.edu.cz/nabidka-podpory-a-kurzu#kurzy-a-webinare.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Potřebujete poradit s pořízením digitálních technologií nebo s nastavením digitální infrastruktury ve škole? IT Guru jsou připraveni nadále pomáhat vedení škol, správcům sítí a koordinátorům ICT s jejich problémy a navrhovat možná řešení. Služby jsou školám poskytovány zdarma.
Národní pedagogický institut ČR v rámci metodické podpory školám vytvořil díky finančním prostředkům z Národního plánu obnovy, z Nástroje pro oživení a odolnost EU, tým konzultantů, tzv. IT Guru. Tým konzultantů, který v současné době tvoří 15 členů, může pomoci vedení základních a středních škol, koordinátorům ICT a správcům sítí například s nastavením a zabezpečením vnitřní sítě na školách nebo s přípravou dokumentace a s nákupem digitálních technologií pro výuku v souladu s revidovanými RVP. Oblíbenou službou, kterou v poslední době využívá stále více škol, je také tzv. IT audit, kdy IT Guru projde IT nastavení školy, učiní komplexní souhrn všech důležitých informací o jeho současné úrovni a poskytne škole vhodná komplexní doporučení ke zlepšení. Konkrétní výběr řešení je už pak přímo na rozhodnutí vedení školy a po dohodě s dodavatelem.
Hlavní role IT Guru tedy především spočívá v hledání řešení a poskytování konzultací vedení škol nebo v komunikaci s dodavateli. Jednání jsou vedena diskrétně, ke konzultacím je přistupováno individuálně a s respektem ke svobodné volbě řešení ze strany škol. IT Guru dosud takto uskutečnili přes více než 750 konzultací a podpořili 520 škol v řešení jejich problémů. Na rozdíl od soukromého sektoru jsou všechny služby, které IT Guru nabízí, vč. IT auditu, poskytovány školám zdarma.
Zájemci o konzultaci mohou své dotazy posílat přímo na e-mail itguru@npi.cz, oslovit konkrétního IT Guru podle kraje, případně je možné vyplnit vstupní dotazník a IT Guru se sám ozve. Veškeré potřebné kontakty a informace naleznete na www.edu.cz/digitalizujeme/it-guru/. Na tomto webu jsou umístěny také záznamy z webinářů, nichž se účastnili zástupci oddělení podpory digitálního vzdělávání a IT Guru, kteří zde prezentovali svoji činnost v oblasti digitalizace vzdělávání a odpovídali na nejčastější dotazy.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
V České republice odstartoval projekt Albus, který má dvěma českým školám pomoci při zavádění digitálních technologií do výuky. Za projektem stojí společnost Google a Edugo. Projekt se realizuje za podpory Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Národního pedagogického institutu České republiky.
V rámci projektu budou mít učitelé a žáci na Základní škole Zdenky Braunerové v Roztokách a na Základní škole Trmice možnost naplno využít nástroje Google při zavádění digitálních změn na svých školách. “Prostřednictvím projektu Albus chceme podpořit české školy – učitele, žáky a lektory – ve využívání digitálních nástrojů. Nejen ve výuce, ale i v jejich běžném životě. Skrze projekt také chceme změřit, jaká podpora je pro digitální transformaci škol nejúčinnější,“ říká Pawel Czerwony, zástupce Google for Education pro střední a východní Evropu.
Kromě poskytnutí licencí pro Google for Education, které žákům a učitelům umožní využití všech Google aplikací zdarma, a darování notebooků, které běží na systému Chrome OS, tzv. Chromebooků, budou mít školy navíc možnost využít školení certifikovanými lektory Google for Education. “Pro nás je to příležitost, jak smysluplně podpořit pedagogy v jejich práci a pomoci jim při používání digitálních technologií ve výuce, a to napříč předměty,” říká Karel Moric ze společnosti Edugo, která školení pořádá a celý projekt Albus v České republice zaštiťuje.
Posun jednotlivých škol, konkrétně jejích pedagogů a studentů, při zavádění digitálních změn a používání digitálních technologií budou zkoumat výzkumníci ze Západočeské univerzity v Plzni a Ostravské univerzity. Projekt podpořily i státní instituce. Konkrétně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní pedagogický institut České republiky. „Dnes, více než kdy jindy je důležité zaměřit se na rozvoj digitálních dovedností tak, abychom se všichni uměli lépe orientovat v digitálním prostoru a byli jsme schopni digitální nástroje bezpečně a zdravě využívat. Právě k tomuto rozvoji digitálních dovedností a bezpečnému užívání technologií může Albus přispět,“ říká Martin Úlovec, zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání na MŠMT. Jeho slova doplňuje Anna Stočesová Martinková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT: „Věříme, že projekt Albus přispěje k tomu, aby se na zapojených školách zlepšilo využívání digitálních pomůcek, na které jako ministerstvo přispíváme školám nemalé finanční prostředky z Národního plánu obnovy.”
Projekt přijaly nadšeně i jednotlivé školy, kterým byly v úterý 18., respektive ve středu 19. dubna slavnostně předány Chromebooky a představen širší kontext projektu. Ředitelky obou škol poděkovaly za příležitost se projektu účastnit a těší se na to, co jim projekt přinese.
Projekt byl již v minulosti realizován v Asii. Česká republika je po Polsku v Evropě teprve druhou zemí, kde bude projekt Albus realizován. Projekt poběží od dubna až do října tohoto roku. Výsledky projektu by pak měly být známy koncem tohoto roku.
Kontakty:
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz)
Vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky MŠMT
Zdeněk Smrčka (zdenek.smrcka@npi.cz)Projektový koordinátor projektu Albus, Národní pedagogický institut ČR
Jak na změny výuky nové informatiky a zavádění digitálních kompetencí u vás ve škole na 2. stupni?
Přijďte si o tom popovídat na diskuzní setkání ve vašem kraji.
Setkání proběhnou současně ve všech krajích České republiky. V úvodu a na konci setkání bude příležitost sdílet zkušenosti, problémy a závěry diskuzí.
Přijďte s námi diskutovat, společně řešit problémy, vyprávět a poslechnout si příběhy škol a sdílet své zkušenosti ve vašem kraji i v celé České republice.
Akce se koná v úterý 30. května od 14 hodin a je zdarma.
Na akci ve vašem kraji se přihlašte na https://revize.edu.cz/digiroadshow
DiGI roadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od začátku roku 2023 avizuje finanční podporu základním a středním školám, díky Národnímu plánu obnovy (NPO). Prostřednictvím této finanční podpory, mají školy možnost poskytnout svým žákům, ty správné digitální učebny pomůcky pro kvalitnější a zajímavější vzdělávání.
Chcete se dozvědět, jak můžete čerpat finanční prostředky z NPO? Chcete mít větší přehled o digitálních učebních pomůckách a o prevenci digitální propasti? Zajímá vás také administrativní oblast závěrečného vyúčtování?
Přijďte si poslechnout a zapojit se do online konzultace, která se bude konat na YouTube kanálu MŠMT dne 30.3.2023 od 15:00.
Účastníky seznámíme s tým, na co použít finanční prostředky z NPO určené na digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti v roce 2023. Zároveň provedeme účastníky webináře otázkami, které je budou čekat v následujícím roce při závěrečném vyúčtování – povinném sběru dat o využití těchto finančních prostředků. Konzultaci povede vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, paní Anna Stočesová Martinková (MŠMT), spolu se zástupcem IT guru a ředitelem vybrané školy. Prostor bude také na otázky, které můžete pokládat do online prostoru živého vysílání.
Pokud Vás zajímá toto téma, můžete si z archivu YouTube kanálu Národního pedagogického institutu shlédnout uskutečněnou debatu k tomuto tématu.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Právě byly zveřejněny podmínky, účel a kritéria pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace pro základní školy, střední školy a konzervatoře na náklady vzniklé od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023.
Informace naleznete ve Věstníku MŠMT 02/2023. Školám budou odeslány nejpozději do 5 dnů informace také do datové schránky včetně odkazu na metodickou podporu.
Prevence digitální propasti na stranách 252 - 254.
Digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence na stranách 255 - 259.
Ohlížíme se za rokem 2022 a nabízíme školám pomocnou ruku k vyplnění formuláře pro závěrečné vyúčtování resp. povinný sběr dat, který se zaměřuje na využití a čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy (dále NPO) na digitalizaci. Termín 28. 2. 2023 pro vyplnění formuláře se blíží, a protože jej část škol dosud neodevzdalo v informačním systému NPO (IS-NPO), připravili jsme speciální - mimořádnou, online konzultaci na pondělí 27. 2. 2023 v 17:00 pro všechny příjemce finančních prostředků z NPO na digitální učební pomůcky a na prevenci digitální propasti. Vyplňováním formuláře vás provede Anna Stočesová Martinková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT).
Připojit se můžete 27. 2. v 17:00 přes aplikaci Teams.
Online konzultací, ve které nabízíme školám pomocnou ruku s vyplněním povinného sběru dat, navazujeme na dříve uskutečněný live stream “Pořizujeme z NPO digitální učební pomůcky pro žáky" ze dne 8. 2. 2023. Rádi bychom připomněli její obsah, neboť zazněla řada inspirativních příkladů dobré praxe ze škol, kterých se právě závěrečné vyúčtování - povinný sběr dat za rok 2022 týká a osvětluje stanovené podmínky, účel a kritéria, která byla zveřejněná ve Věstníku 02/2022.
V online živé debatě se u kulatého stolu setkali Anna Stočesová Martinková (za MŠMT vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání), Petr Polívka (za Národní pedagogický institut ČR koordinátor sítě IT guru - nezávislých odborných konzultantů pro školy), Josef Dašek (moderátor, tajemník DigiKoalice) a přímo z praxe byla hostem Markéta Benešová (ředitelka ZŠ Bítovská, Praha 4).
V úvodní prezentaci představila Anna Stočesová Martinková souhrnné informace o čerpání finančních prostředků z NPO na digitalizaci, která je zaměřena na žáka a jeho vybavení pokročilými digitálními učebními pomůckami, které mu umožní rozvíjet si informatické myšlení a digitální kompetence napříč vzdělávacími oblastmi.
Představila příklady dobré praxe ze škol, které vhodné pokročilé digitální učební pomůcky již pořídily, a odkazovala na již sdílená inspirativní videa:
Finanční prostředky z NPO umožňují také školám v rámci prevence digitální propasti vytvořit si tzv. mobiliář se základními digitálními zařízeními např. notebooky, chromebooky, tablety, chytrými telefony, které dle svých potřeb zapůjčují znevýhodněným žákům, kteří nevlastní tato zařízení nebo je nemají pro sebe k dispozici doma nebo v běžné výuce či v zájmových aktivitách.
Představila metodickou podporu ze strany MŠMT, která je poskytovaná v řadě příruček, metodických postupů, inspirativních videí, které jsou dostupné na edu.cz/digitalizujeme a uvedla, že současně s finančními prostředky bylo zapotřebí metodicky podpořit učitele, ICT koordinátory a ředitele škol tak, aby mohli uskutečnit změnu ve způsobu vzdělávání v kontextu digitalizace. K tomu je nezbytné zajistit vzdělávání pedagogických pracovníků a podpořit školy metodicky také ve správném výběru digitálních technologií, které jsou vhodně zvoleny na míru Školních vzdělávacích programů jednotlivých škol a předala slovo zástupci z řad IT guru, kteří školám usilovně pomáhají v jejich procesu digitalizace.
Koordinátor IT guru Petr Polívka objasnil, jak školám pomáhají ve výběru vhodných pokročilých digitálních technologií, které tzv. šijí každé škole na míru podle jejich potřeb.
Ředitelka školy Markéta Benešová popsala, jak proběhl nákup těch správných digitálních pomůcek na jejich škole: „Nejprve se vytvořila skupina s pár pedagogy z celé školy se zaměřením na všechny vyučovací předměty. V této skupině proběhla setkání s návrhy, které digitální učební pomůcky bude vhodné zakoupit. S vhodností výběru pomůcek nám pomohl i IT guru. Výsledkem byly zakoupené pomůcky pro všechny ročníky na ZŠ, ze kterých si je žáci mohou půjčit i na doma“.
Petr Polívka dodal, že se vždy zaměřují při konzultacích se školami na to, jak škola pracuje nyní s digitálními technologiemi, v jakém stavu je jejich počítačová síť, jaké jsou potřeby učitelů a požadavky vedení školy k využívání digitálních technologií ve vzdělávání a podle toho školám poskytují cenné rady, konzultují s nimi jimi vybrané digitální učební pomůcky apod.
Diváci využili možnosti pokládat dotazy přímo v chatu live streamu. Nejvíce zastoupené otázky se týkaly pořizování licence softwaru grafických programů, unplugged aktivit, dobíjecích boxů a příslušenství jako jsou sluchátka a také jejich způsobu vykazování ve formuláři IS-NPO v rámci závěrečného vyúčtování - povinného sběru dat za rok 2022.
Účastníci debaty doporučili školám, aby se nebály zeptat na to, co potřebují vědět k nákupu digitálních pomůcek a využívali konzultací s IT Guru, k tomu stačí vyplnit interaktivní formulář pro dotazy na stránkách edu.cz/digitalizujeme/it-guru. Petr Polívka závěrem vybídnul zástupce škol: “Důležitě je myslet dopředu, to znamená, využívat pomůcky i na jiné předměty, nejen na jeden předmět a jedno téma. Nenechávat nákup na poslední chvíli, kvůli vysoké poptávce na trhu. Anna Stočesová Martinková uvedla, že pro vhodný výběr pokročilých digitálních učebních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků je nezbytné zamyslet se nad potřebami, které vycházejí ze školního vzdělávacího programu každé školy. Na závěrečnou otázku moderátora, co by jako zástupce za ministerstvo školství doporučila školám, odpověděla: “Jako první by si do rukou měly vzít svůj školní vzdělávací program a podívat se, jaké změny v něm udělaly v souvislosti s revizemi Rámcových vzdělávacích programů. Podívat se, proč to potřebujeme a k jakému cíli se chceme dostat a podle toho digitální učební pomůcky vybírat... V neposlední řadě musí mít škola motivované učitele s chutí a zájmem využívat digitální učební pomůcky.“, uzavřela debatu Anna Stočesová Martinková.
Koncem roku 2022 avizovalo MŠMT pokračování v digitalizaci škol i v roce 2023 a to pomocí finančních prostředků z NPO pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy tak budou podpořeny v nákupu digitálních pomůcek pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Podrobnější informace byly zveřejněny v Avízu školám.
Nyní je však zapotřebí nejpozději do 28. 2. 2023 vypořádat se a zhodnotit využití finančních prostředků za rok 2022 a k tomu může školám pomoci metodická podpora zveřejněná na edu.cz/digitalizujeme, která se zaměřuje na vysvětlení podmínek, účelu a kritérií stanovených pro čerpání finančních prostředků z NPO na digitalizaci. V 7. kapitole jsou podrobně popsány cíle zjišťování dat, které jsou uvedeny ve formuláři IS-NPO pro závěrečné vyúčtování a povinný sběr dat.
Dotazy lze podávat zde:
Pokud vás toto téma zaujalo a nestihli jste jej v živém vysílání, můžete ho shlédnout z archivu na YouTube kanálu Národního pedagogického institutu České republiky.
Další online stream u kulatého stolu se uskuteční 23. března na téma – Kyberbezpečnost ve škole.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Jak na změny výuky nové informatiky a zavádění digitálních kompetencí u vás ve škole na 1. stupni?
Přijďte si o tom popovídat na diskuzní setkání ve vašem kraji.
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Setkání proběhnou současně ve všech krajích. V úvodu a na konci bude příležitost sdílet zkušenosti, problémy a závěry diskuzí napříč republikou.
Akce se koná 21. března a je zdarma.
Na akci ve vašem kraji se přihlašte na https://revize.edu.cz/digiroadshow
Učíte už podle nových RVP nebo se na to chystáte a hledáte inspiraci? Potřebujete zpětnou vazbu k přípravě na výuku? Chcete si sami vyzkoušet aktivity do hodin? Nevyznáte se v nabídce podpory při zavádění změn?
Máte zájem probrat změny v digitální oblasti s kolegy a odborníky?
DIGI roadshow vám umožní ověřit si přípravu na výuku podle upraveného ŠVP, účastníci si na vlastní kůži vyzkouší zajímavé aktivity do hodin informatiky i aktivity pro rozvoj digitálních kompetencí žáků. Na setkáních se otevře prostor pro diskuzi s ostatními učiteli 1. stupně v daném kraji, kteří už mají první kroky za sebou, i s našimi krajskými odborníky (lektory, krajským ICT metodikem, IT guru, konzultantem ŠVP).
14:00–14:10 Zahájení DIGI roadshow
14:10–15:00 Vystoupení prof. RNDr. Ivana Kalaše, Ph.D., autora informatiky s Emilem (dotazy účastníků)
15:00–17:00 Společný program - prezentace, sdílení příkladů dobré praxe (diskuze účastníků a odborníků na krajském pracovišti NPI)
17:00–17:45 Společný závěr, diskuze
Pro školy soukromé a církevní jsou od 30. 12. 2022 v systému IS-NPO zpřístupněny dva formuláře pro vyplnění závěrečné zprávy včetně vyúčtování dotace komp. 3.1 z NPO podle článku 19 rozhodnutí o poskytnutí dotace na prevenci digitální propasti a na digitální učební pomůcky s termínem odevzdání nejpozději do 15. 2. 2023.
Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí budou mít tyto formuláře zpřístupněny v systému IS-NPO prostřednictvím odkazu v povinném sběru https://sberdat.uiv.cz nejpozději do konce ledna 2023 a vyplnit je budou povinny do 28. 2. 2023 podle odst. b) kap. IV Věstníku 01/2022.
Zároveň jsme zpřístupnili metodickou podporu k vytvoření této závěrečné zprávy a ke splnění účelu, podmínek a kritérií (pdf ke stažení).
Školy soukromé a církevní jsou povinny odevzdat vyplněnou závěrečnou zprávu včetně vyúčtování v systému IS-NPO nejpozději do 15. 2. 2023 - v systému se zobrazí stav "Závěrečná zpráva odeslána", poté vyčkejte na kontrolu této zprávy ze strany MŠMT, informováni o tom budete v systému IS-NPO, kde se změní stav ze "Závěrečná zpráva odeslána" na stav "Závěrečná zpráva zkontrolována, odešlete MŠMT" jedním ze stanovených způsobů uvedených v úvodu vyúčtování projektu.
Obdobně budou formuláře vyplňovat školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí nejpozději do do 28. 2. 2023, avšak jejich zpřístupnění bude po automatickém zaevidování těchto škol do systému IS-NPO v průběhu ledna 2023. Odkaz obdrží školy prostřednictvím sberdat.uiv.cz. Vyplněním formuláře školy poskytnou MŠMT informace o způsobu využití finančních prostředků. Sběr dat bude kvantitativního i kvalitativního charakteru.
Pro všechny školy je již nyní zveřejněna Metodická podpora k závěrečnému vyúčtování a splnění účelu, podmínek a kritérií Komp. 3.1 NPO 2022.
Tato metodická podpora slouží k vyplnění závěrečné zprávy o vyúčtování (platí pro školy
soukromé a církevní) a zároveň pro povinný sběr dat (platí pro školy zřizované krajem, obcí
nebo dobrovolným svazkem obcí), které jsou školy povinny vyplnit nejpozději v únoru 2023 a
mají poskytnout MŠMT informace o tom, jak byly finanční prostředky z NPO - komponenty 3.1
využity v roce 2022. Podrobně jsou cíle zjišťování dat popsány v kapitole 7 a příklady zjišťování
dat jsou uvedeny v tabulkách 1 - 9 v příloze tohoto dokumentu, v kapitole 10 jsou uvedeny
informace k případným vratkám finančních prostředků, ostatní kapitoly se věnují metodické
podpoře ke splnění účelu, kritérií a podmínek, které byly stanoveny ve Věstníku (školy
zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí) nebo ve Výzvě (pro školy soukromé
a církevní) na základě nejčastěji kladených otázek na digitalizujeme@msmt.cz.
Text metodické podpory je členěn v pořadí podle kapitol zveřejněných ve Věstníku a souhlasí s články vyhlášených výzev pro školy soukromé a církevní k oběma účelům finančních prostředků z NPO, které školy obdržely na prevenci digitální propasti a na pokročilé digitální učební pomůcky. V každé kapitole
jsou uvedena Doporučení s metodickou podporou ke splnění účelu, kritérií a podmínek
čerpání finančních prostředků z NPO.
Případné nejasnosti v interpretaci této metodické podpory lze konzultovat na
digitalizujeme@msmt.cz, avšak rozhodující pro splnění účelu, kritérií a podmínek je text
zveřejněný ve Věstníku /ve Výzvě (resp. v rozhodnutí o přidělení dotace).
Ke stažení je k dispozici také na edu.cz/digitalizujeme/metodicka-podpora.
V případě nejasností s vyplněním formulářů závěrečných zpráv na prevenci digitální propasti a na digitální učební pomůcky nás kontaktujte na: https://is-npo.msmt.cz/napoveda/zeptejte-se/. Připomínky a zasílání zpětné vazby k formuláři a metodice, které by pomohly vylepšit a opravit znění instrukcí, nám zasílejte na digitalizujeme@msmt.cz.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Blíží se spuštění DigiPořadu 12. 12. 2022 zaměřeného na smysluplné využívání digitálních technologií ve výuce, které připravil Národní pedagogický institut ČR a ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy natočil inspirativní videa ze škol, které velmi efektivně využívají digitálních učební pomůcky ve vzdělávání. A právě na některé části pořadu se můžete již nyní podívat prostřednictvím krátkých videí, pokud vás zajímá, jaké pokročilé digitální učební pomůcky používají žáci na školách pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Pokud jste učitelé, ITC koordinátoři a ředitelé škol, pojďte se s námi inspirovat!
Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT vás zve k inspirativním videím s příklady dobré praxe na školách, kde děti a žáci zdařile využívají pokročilé digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Tato krátká videa vznikla pod vedením Anny Stočesové Martinkové, vedoucí Oddělení podpory digitálního vzdělávání MŠMT, ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a jsou součástí DigiPořadu, který bude spuštěn dne 12. 12. 2022 v kanálu NPI na YouTube. Avšak již nyní se můžete podívat na dílčí inspirativní videa.
Proměna obsahu vzdělávání v kontextu digitalizace souvisí s revizí Rámcového vzdělávacího programu, který zavedl nový obsah vzdělávání informatiky a především zavedl novou klíčovou digitální kompetenci a ta se promítá do všech vzdělávacích oblastí. Využívání pokročilých digitálních učebních pomůcek samotnými dětmi a žáky ve vzdělávání je nezbytností.
Inspirativní videa ze škol mateřských, základních a středních vznikla poté, co školy získaly finanční prostředky z Národního plánu obnovy, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přidělilo školám na dva účely, jedním z nich jsou finanční prostředky na vybavení dětí a žáků digitálními učebními pomůckami pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Přednostně tyto finanční prostředky získaly školy, které v roce 2022 deklarovaly výuku podle nového revidovaného vzdělávacího programu, více informací naleznete na edu.cz/digitalizujeme.
Pokud jste učitelé, ITC koordinátoři a ředitelé škol, pojďte se s námi inspirovat, jaké pokročilé digitální učební pomůcky využívají děti a žáci na inspirativních mateřských, základních a středních školách pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
V prvním videu nahlédneme na práci s digitálními pomůckami v mateřských školách a jak na ně navazují na 1. stupni základních škol tak, aby rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí dětí a žáků škol byl co nejúčinnější. Přitom v mateřských školách jsou využívány nejen robotické hračky, ale především unplugged aktivity, které rozvíjejí informatické myšlení a digitální kompetence dětí i bez digitálních pomůcek a připravují je na digitální svět postupně.
Ve druhém videu se zaměříme na využívání pokročilých digitálních učebních pomůcek, které jsou inspirativní pro základní a střední školy ve všech vzdělávacích oblastech, a nejen v hodinách informatiky. Robotické a programovatelné učební pomůcky lze velmi dobře využívat napříč vzdělávacími oblastmi v libovolných předmětem a rozvíjet tak novou klíčovou digitální kompetenci.
Ve třetím videu se podíváme na další pokročilé digitální učební pomůcky, které jsou vhodné pro základní a střední školy a jsou v něm příklady digitálních technologií zaměřených na badatelské aktivity, tzv. „Internet věcí“, čidla, senzory, mikroskopy, termokamery apod. a to v různých vzdělávacích oblastech. Inspirativní jsou i digitální technologie, se kterými se žáci mohou setkat v běžném životě, ale ve škole je lze využívat pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí.
Podrobněji k videím v článku na edu.cz: edu.cz/inspirace-k-nakupu-digitalnich-pomucek
Publikovali jsme také na stránkách MŠMT ČR: Jak na pokročilé digitální učební pomůcky? (msmt.cz)
a na sociálních sítích MŠMT: Jaké digitální učební pomůcky pořídit z Národního plánu obnovy?
a Středního článku MŠMT:
Rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí nejmenších dětí - pro MŠ a 1. stupeň ZŠ
Pokročilé digitální učební pomůcky? Hledáte inspiraci? - inspirace pro ZŠ a SŠ.
Internet věcí! Znáte? Další příklady pokročilých digitálních učebních pomůcek pro žáky ZŠ a SŠ
Jak na ICT revize u vás ve škole? Přijďte si poslechnout příběhy škol, podělit se o své zkušenosti a názory. To vše ve vašem kraji. Akce je zdarma pro všechny školy a zájemce z řad veřejnosti o informace o zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí do škol.
Digiroadshow organizuje Národní pedagogický institut ČR s cílem podpořit školy při zavádění nové informatiky a digitálních kompetencí.
Setkání proběhnou současně ve všech krajích. V úvodu a na konci bude příležitost sdílet zkušenosti, problémy a závěry diskuzí napříč republikou.
Akce se koná 6. prosince a je zdarma.
Na akci ve vašem kraji se přihlašte na https://revize.edu.cz/digiroadshow
14:00–14:20 Zahájení
14:20–14:35 Prezentace: Co jsme se dozvěděli z dotazníků…
14:35–14:55 Co se u vás bude řešit, spojení krajů
15:00–17:00 Společný program – prezentace, sdílení příkladů dobré praxe (diskuze účastníků a odborníků na krajském pracovišti NPI)
17:00–17:45 Společný závěr
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy díky Národnímu plánu obnovy přiděluje školám finanční prostředky na 2 účely: na prevenci digitální propasti a na digitální učební pomůcky (dále také DUP) pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí dětí mateřských škol a žáků základních a středních škol. Přednostně tyto finanční prostředky získaly mateřské školy a zároveň základní školy a gymnázia, které v roce 2022 deklarovaly výuku podle nových revidovaných Rámcových vzdělávacích programů. "Pokud jste ředitelé škol, ICT koordinátoři nebo učitelé, kteří se teprve rozhodujete, právě pro vás jsme připravili inspirativní videa", říká Anna Stočesová Martinková - MŠMT, která se na příklady dobré praxe škol byla podívat. Ty nejlepší příklady využití digitálních pomůcek ve výuce můžete shlédnout v nových třech videích, které s vámi sdílíme.
Odkazy k videím: pro MŠ a první stupeň ZŠ, pokročilé DUP a další pokročilé DUP pro žáky ZŠ a SŠ.
Podrobné informace naleznete na edu.cz/digitalizujeme/.
Toto inovativní velmi zajímavé téma proměny obsahu vzdělávání v kontextu digitalizace, které souvisí s novými revidovanými Rámcovými vzdělávacími programy (dále RVP), se snaží MŠMT přiblížit představením příkladů dobré praxe přímo ze škol, které již zahájily výuky podle nových RVP a získaly tak finanční prostředky na pořízení digitálních učebních pomůcek pro své žáky. Tyto školy nákupy již zrealizovaly a pomůcky ve výuce zdařile využívají.
Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR jsme se byli podívat nejprve do základní školy, která již dříve digitální učební pomůcky využívala a přechod na pokročilé digitální učební pomůcky byl samozřejmostí. Mohli jsme vidět robotické pomůcky, roboty ovládané hlasem, elektronické stavebnice, 3D tiskárny či mikrobity apod.. Poté jsme s natáčecím týmem navštívili mateřskou školu a podívali jsme se, jak s rozvojem informatického myšlení a digitálních kompetencí začínají nejmenší děti v mateřských školách a jak na tyto nově nabyté dovednosti navazují na 1. stupeň základní školy. Natáčení probíhalo ve třech dnech a v tom posledním jsme se zaměřili na gymnázium, které úspěšně využívá celou řadu dalších pokročilých digitálních učebních pomůcek zejména těch badatelských či umělecky rozvíjejících se a to v různých vzdělávacích oblastech.
Ve videu zaměřeném na nejmenší děti a žáky nahlédneme na práci s digitálními pomůckami, které slouží k rozvoji informatického myšlení a digitálních kompetencí, přitom však nemusí jít pouze o digitální technologie. Do mateřských škol můžeme pořídit např. robotické digitální hračky, digitální mikroskopy, programovatelné kartičky ve spojení s tabletem, ale také řadu unplluged aktivit, které pomohou nastartovat rozvoj informatického myšlení a digitální kompetencí dětí mateřských škol. Ty nejmenší děti nepotřebují hned začínat s počítači nebo tablety, ale mohou si hrát a řešit různé logické hry na čtvercové pochozí síti, rozvíjet si matematické představy, řešit logické úlohy a rozvíjet informatické myšlení a svou kreativitu prostřednictvím aktivit, které nejsou "digitální". Poté postupně přecházet na na robotické pomůcky a až později na digitální technologie.
Na 1. stupni základních škol pak lze snáze navázat na zkušenosti z mateřské školy a nabyté dovednosti postupně rozšiřovat, o tom je právě toto inspirativní video.
TIP: Elektronická tužka, robotická myš, robotická liška, roboty, programovatelné kartičky s tabletem, robotická stavebnice.
Revidované Rámcové vzdělávací programy přinášejí změny v souvislosti s využíváním digitálních technologií ve vzdělávání žáků a to nejen díky novému obsahu vzdělávání v Informatice, ale zejména pro novou klíčovou digitální kompetenci, která se dotýká všech vzdělávacích oblastí. Pokročilé digitální učební pomůcky se dají používat napříč všemi vyučovacími předměty. Učitelé se mohou domluvit, které digitální učební pomůcky jsou nejvhodnější a dávají smysl pro rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí žáků a své zkušenosti sdílet s kolegy nebo pomocí různých internetových skupin, návštěvou školení apod. Velmi oblíbenými pokročilými digitálními učebními pomůckami jsou robotické stavebnice, roboti ovládaní hlasem, 3D tiskárny, elektronické stavebnice, mikropočítače apod. Jejich využití je pestré v libovolném vyučovacím předmětu.
Inspirativní video zaměřené na pokročilé digitální učební pomůcky je skvělou inspirací pro základní a střední školy. Využití digitálních pomůcek uvidíte nejen ve výuce nové Informatiky, ale v ostatních vyučovacích předmětech.
TIP: Robotická stavebnice , robotická programovatelná učební pomůcka ovládaná hlasem, 3D tiskárna, elektronické stavebnice, mikropočítače, microbit, robot.
Je celá řada pokročilých pokročilých digitálních učebních pomůcek, které lze využívat pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků. Jejich inspiromat naleznete na edu.cz/digitalizujeme. Velmi zajímavé místo zaujímají pomůcky spadající do kategorie "Internet věcí" a badatelská technika včetně čidel a mikroskopů, různá snímací zařízení, termokamery, skenery apod.
Další pokročilé digitální učební pomůcky jsou hlavním tématem videa natočeného na gymnáziu.
TIP: Digitální teploměr, čidlo pro měření kyslíku, čidlo na měření pH, pohybové čidlo, termočlánkový teploměr, elektromagnetická míchačka, digitální vyšívací stroj, digitální řezací plotr, digitální mikroskop
Finanční prostředky z Národního plánu obnovy je nezbytné čerpat v souladu s podmínkami, účelem a kritérii, které jsou zveřejněné ve Věstníku 01/2022 nebo ve Výzvě.
Výčet příkladů digitálních učebních pomůcek naleznete na s. 120 - 125 ve Věstníku 01/2022 a příklady jsou zveřejněny také v inspiromatu na edu.cz/digitalizujeme/digitalni-ucebni-pomucky
Uvažujete nad tím, jaké technologie zvolit do výuky, aby maximálně přispěly k rozvoji digitálních kompetencí žáků napříč všemi předměty? Jaké parametry zohlednit, když chcete, aby učitelé i žáci zakoupenou technologii efektivně využívali? Víte, jaká je funkce IT guru a v čem vám může podat pomocnou ruku?
Na tyto otázky a mnoho dalších dostanete odpověď v živě streamované debatě, která se koná již 10. 11. 2022 od 15 hodin.
O své zkušenosti se s vámi podělí:
Moderátorem setkání je již tradičně Josef Dašek, tajemník DigiKoalice.
Diváci mohou pokládat otázky prostřednictvím chatu. Sledujte živě ZDE
Dne 8. června proběhla panelová diskuse na téma IT správa na škole, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace zejména pro základní a střední školy. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky (NPI) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
„Je velkou škodou že spolu zřizovatelé a ředitelé málo komunikují ... Do budoucna je pro kraje i obce důležité, aby se pokusily sdílet odborné kapacity v území. Aby se snažili najít ICT specialistu, který by fungoval na větším území a tím pozvedl úroveň ICT správy. Je těžké najít na menších školách odborníka, který by reálně tuto práci vykonával. "
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, a Martina Bětáková, vedoucí oddělení podpory škol. Moderátorem večera byl Josef Dašek, tajemník DigiKoalice z NPI. Přímo školy reprezentoval Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice. Sestavu doplnil Petr Polívka jakožto koordinátor IT guru pro Středočeský kraj. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.
Debata se dotkla témat jako IT správa z pohledu zřizovatele, komunikace mezi ním a školami nebo variantami řešení IT správy na školách. Představena byla Příručky pro ředitele k IT správě a dosatalo se samozřejmě i na příklady dobré praxe. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.
Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy (NPO) právě na vybavení škol IT prostředky. A to v rámci intervence Prevence digitální propasti a Digitální učební pomůcky pro základní školy, střední školy a konzervatoře.
I kvůli těmto novým nákupům a výzvy v podobě distančního vzdělávání se zvyšuje počet digitálních zařízení ve školách, což vede i k vyšším nárokům na IT správu. MŠMT zpracovalo nejlepší praxi v Příručka pro ředitele ke správě ICT doplněnou o rozhovory s řediteli škol s cílem pomoci v orientaci v problematice a inspirovat. Vše najdete na edu.cz/digitalizujeme/it-sprava/.
Přes veškerá pravidla, doporučení a osvědčené modely se i účastníci diskuse shodli na tom, že každá škola je specifická, má jiné podmínky, možnosti zřizovatele atd. "Základní věcí je osvícený ředitel a oscvícený Koordinátor ICT, kteří ví, co chtějí. Mají dobře napsanou vizi nebo strategii ICT," říká otevřeně z praxe jeden z nich - Karel Moric, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice.
Úspěšnou IT správu na konkrétní škole pomohou najít i experti z nově vzniklé síťe IT guru. Ty můžete kontaktovat přímo, kontakty a další informace naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru/.
2. června proběhla panelová diskuse na téma Prevence digitální propasti, která poskytla expertní pohled na dané téma a přinesla informace pro základní školy střední školy a konzervatoře k využití finanční podpory prostřednictvím Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti. Debatu je možno zpětně shlédnout ve video záznamu. Akci organizoval Národní pedagogický institut České republiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
„Digitální propast je velký globální společenský problém. Úloha školy a vzdělávání je vytvářet síť, která pomáhá i dětem, které zázemí nemají, digitální propast překlenovat.“ Rozdíly mezi lidmi způsobuje i tzv. informační chudobu, což „je neschopnost efektivně nakládat s informacemi nejen pro svůj osobní, ale i pracovní a společenský život.“
Organizátory zastupovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT, s moderátorem večera Josefem Daškem, tajemníkem DigiKoalice za NPI. Digitální propast v Česku dlouhodobě řeší také Člověk v tísni, který reprezentovala Zuzana Ramajzlová. Za praxi debatu obohatili Jaroslava Nováková, zástupkyně ředitele na ZŠ Bohumila Hrabala, a Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik na ZŠ Londýnská. Online chat obsluhovala Anna Stočesová Martinková z MŠMT.
Debata se dotkla témat jako měření dopadů intervence, nejvhodnější podpoře žáků a studentů nejen ze strany školy, rozdílů mezi školami, ale i konkrétních praktických témat jako systému půjčování prostředků nebo možnostech jejich pojištění a správy. Večer proběhl v rámci série moderovaných debat, které jsou k dispozici na Youtube kanále NPI.
Ministerstvo školství v současné době poskytuje finanční prostředky díky Národního plánu obnovy právě na prevenci digitální propasti pro základní školy střední školy a konzervatoře. Veřejné školy tyto prostředky již do svých rozpočtů získaly finance automaticky. Soukromé a církevní školy mohly zasílat žádosti.
Finance jsou určeny na mobilní digitální technologie pro vytvoření tzv. mobiliáře, ze kterého bude škola znevýhodněným žákům zapůjčovat základní digitální vybavení se záměrem snížit nerovnosti mezi žáky v přístupu ke kvalitnímu vzdělání, které by byly způsobeny nedostatečným technickým vybavením.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Připojte se k tisícům žáků, studentů a učitelů, kteří již otestovali své digitální dovednosti! Zapojte i vaši školu do IT Fitness Testu a vyhrajte skvělé ceny. IT Fitness test je největší testování IT dovedností v České republice! Zapojte se do IT Fitness testu 2022, ověřte digitální dovednosti vašich žáků a studentů a dokažte, že máte na škole IT experty. IT Fitness Test je ověřený způsob testování digitálních dovedností s dlouholetou tradicí. Motivujte své žáky a studenty, aby se do testování zapojili a vyhrajte skvělé ceny.
Test je bezplatný a najdete ho na www.itfitness.eu.
Zábavnou formou prověří digitální dovednosti vašich studentů a bude bavit vás i celou vaši školu. Navíc:
IT Fitness Test 2022 probíhá za podpory Mezinárodního visegrádského fondu, firmy Microsoft i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice IT Fitness test koordinuje Internetový institut.
Ve středu 8. 6. 2022 proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma IT správy. Jak efektivně řešit IT správu na škole? Jaké jsou příklady dobré praxe? O čem Vás informuje Příručka pro ředitele škol k IT správě? Přijďte se podívat na živě streamovanou debatu na téma IT správa ve škole a dozvíte se více k této problematice. Celou akci můžete sledovat na YouTube pod tímto odkazem: https://youtu.be/RswCJGuhMIg.
Ve středu 8.6. proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma IT správy. Na akci bude představena Příručka pro ředitele škol k IT správě, budou uvedeny příklady vhodného řešení IT správy ve škole. Jak využít síť IT guru? To vše se můžete dozvědět a zároveň se účastnit live chatu.
Mgr. Josef Dašek, tajemník DigiKoalice, moderátor debaty
Josef je tajemníkem DigiKoalice, která propojuje svět digitálního vzdělávání v České republice a na evropské úrovni je součástí sítě Národních digitálních koalic. Vedle toho je i spoluzakladatelem českého Internetového institutu, který zkoumá vliv internetu a nových technologií na náš každodenní život. Josef věří, že digitální svět třeba vnímat multioborově a v širších souvislostech. Kromě toho rád cestuje a je velkým fanouškem anglického fotbalu.
Mgr. Milan Vácha, radní pro oblast vzdělání a sportu Středočeského kraje, starosta obce Psáry
Vystudoval obor veřejná správa na vysoké škole CEVRO Institut, poté pracoval jako projektový manažer výstavby datových center. Třetí volební období je starostou města Psáry. V této funkci od počátku akcentuje efektivní nakládání s obecními prostředky a intenzivně prosazuje otevřenost obecního úřadu občanům. Působil ve Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost Středočeského kraje a je členem školské komise Svazu měst a obcí ČR. Milan Vácha je rozvedený a bezdětný. Zajímá se především o historii, politologii a sport.
Ing. Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT
Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.
Mgr. Martina Běťáková, vedoucí oddělení podpory škol, MŠMT
Vystudovala Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Poté působila jako pedagog na Dívčí katolické střední škole v Praze, jako zástupce ředitele ZŠ a MŠ Psáry a manažer soukromé Základní školy Navis. Vede Rodinné centrum Dolní Jirčany. Od roku 2009 působila jako lektorka kurzů efektivního rodičovství a od roku 2016 přednáší efektivní komunikaci v diplomových kurzech společnosti Montessori. Bohaté zkušenosti má také v roli veřejného zřizovatele. Od roku 2014 je místostarostkou obce Psáry, kde má na starost školství a neformální vzdělávání. Měla příležitost stát u zrodu úplně nové moderní školy pro 21. století. Aby s každodenním životem škol i žáky zůstala v kontaktu, vrátila se od letošního školního roku alespoň na jeden den opět do třídy a vyučuje na druhém stupni výchovu k občanství. V roce 2019 Martina nastoupila na MŠMT, kde se v rámci oddělení strategie a analýz podílela na tvorbě Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+.
Mgr. Karel Moric, MBA, ředitel ZŠ a MŠ Ludgeřovice
Je 6 let ředitelem Základní a mateřské školy v Ludgeřovicích, předtím působil na téže škole jako zástupce ředitele a pedagog. Je finalistou soutěže Ředitel roku 2019 a držitelem ceny Výrazná pedagogická osobnost roku Moravskoslezského kraje 2017 a držitel stříbrné medaile MŠMT 2021. Je členem Stálé konference ředitelů škol - projekt SYPO, vedoucím členem skupiny pro matematickou gramotnost MAS - Hlučínsko, zkušeným projektovým manažerem v oblasti vzdělávacích projektů a zakládajícím členem GEG My jsme Ludgeřovice.
Petr Polívka, IT guru, koordinátor sítě IT guru pro Středočeský kraj
IT a elektronice se věnuji více jak 20 let. Především edukaci, SW řešení a koncepčním řešením. Mou specializací je Apple a jeho produkty. Tyto zkušenosti se snažím předávat dál nejen v business sféře, ale také v školství a neziskových sektorech. Součástí mé práce je pomoc v získávání prostředků pro nasazení a financování ICT produktů ve školství a jejich implementace do výuky.
Celou akci můžete sledovat 8. 6. 2022 od 16:00 na YouTube pod tímto odkazem.
Přijďte s námi strávit kvalitně strávený čas. Budeme se na Vás těšit.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ve čtvrtek 2. 6. 2022 proběhne od 16:00 živě streamovaná panelová diskuze na téma Prevence digitální propasti. Co si pod tímto pojmem představit? Koho se toto téma týká? A jak tuto problematiku řešit na úrovni školy v návaznosti na poskytnuté finanční prostředky z Národního plánu obnovy? To vše se můžete dozvědět a zároveň se účastnit live chatu. Celou akci můžete sledovat na YouTube pod tímto odkazem: https://youtu.be/rnE6duBRqow.
Mgr. Josef Dašek, tajemník DigiKoalice, moderátor debaty
Josef je tajemníkem DigiKoalice, která propojuje svět digitálního vzdělávání v České republice a na evropské úrovni je součástí sítě Národních digitálních koalic. Vedle toho je i spoluzakladatelem českého Internetového institutu, který zkoumá vliv internetu a nových technologií na náš každodenní život. Josef věří, že digitální svět třeba vnímat multioborově a v širších souvislostech. Kromě toho rád cestuje a je velkým fanouškem anglického fotbalu.
PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., konzultant vzdělávání, lektor, didaktik, digitální expert v NPI
Ondřej Neumajer se zabývá inovacemi ve vzdělávání, účelným využíváním digitálních technologií a vzdělávací politikou směřující k celospolečenské změně. Působil jako zástupce ředitele na základní škole v Praze 12, jako náměstek ředitele pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Mezi projekty, na kterých se podílel, patří například Metodický portál RVP.CZ (VÚP) či soutěž o nejlepší školní web sCOOL web (EDUin). V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT vytvořila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, následně se jako konzultant MŠMT podílel na její realizaci. Vyučuje didaktiku ICT na katedře informačních technologií a technické výchovy PedF UK, na částečný úvazek pracuje v neziskové organizaci Učitel naživo. V Národním pedagogickém institutu České republiky má na starost digitální vzdělávání. Napsal několik knih, publikuje v internetových a tištěných médiích.
Ing. Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT
Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.
Mgr. Zuzana Ramajzlová, vedoucí programu SOS Ukrajina, Člověk v tísni
Zuzana Ramajzlová se věnuje od roku 2001 tématům, která se týkají nerovností ve společnosti a zejména ve vzdělávání. Pracuje v organizaci Člověk v tísni, kde v současné době zajišťuje program SOS Ukrajina v České republice. Předtím zde vedla vzdělávací služby pro sociálně znevýhodněné děti, koordinovala projekt pomoci romským obětem druhé světové války, řídila vzdělávací program Varianty a byla metodičkou vzdělávacích kurzů pro učitele. V období pandemie COVID 19 se soustředila na pomoc dětem, které se neúčastnily distanční výuky. V minulosti působila také jako ředitelka Centra pro integraci cizinců a výkonná ředitelka MIDPOINT Institut při AMU. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi. Je členkou Odborné platformy APIV B. Vystudovala sociologii a sociální politiku na FSV UK.
Mgr. Jaroslava Nováková, MBA, zástupkyně ředitele, ZŠ Bohumila Hrabala
Matka dvou dětí, nyní žijící v Říčanech. Vystudovala konzervatoř a Pedagogickou Fakultu v Plzni. V současné době pracuje jako zástupkyně ředitele na Základní škole Bohumila Hrabala v Praze. Absolvovala nespočet kurzů týkající se školského a projektového managementu, které završila studiem MBA. Mimo běžných činností zástupce ředitele se věnuje fundraisingu se zaměřením na projekty z fondů EU, jejichž zpracováním a realizací umožňuje neustále rozvíjet kvalitu výuky. Dále se věnuje počítačové gramotnosti pedagogů a žáků.
Ing. Bc. Václav Nádvorník, zástupce ředitele a ICT metodik, ZŠ Londýnská
Je 15 let zástupcem ředitele Základní školy, Praha 2, Londýnská 34, kde předtím působil jako učitel. Mimo svoji velkou zálibu – práci pro Londýnskou se věnuje v projektu IKAP Ústeckého kraje rozvoji digitálních kompetencí žáků a pedagogů škol. Pracoval ve skupině tvořící jednu z verzí kariérního systému učitelů a nyní se v projektu SYPO účastní tvorby Modelu systému podpory začínajících učitelů a je členem Národního kabinetu informatiky a ICT. Působí též na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Když mu jakožto velkému workoholikovi zbyde trochu času, rád jej věnuje své rodině.
Přijďte s námi strávit kvalitně strávený čas. Budeme se na Vás těšit.
Celou akci můžete sledovat 2. 6. 2022 od 16:00 pod tímto odkazem.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Dnešní informační společnost se musí vypořádat s mnoha sociálními problémy. Jedním z nich je digitální vyloučení či propast. O její překlenutí se snaží MŠMT v rámci jedné z intervencí Národního plánu obnovy. MŠMT poskytne školám finanční prostředky na pořízení mobilních digitálních zařízení za účelem vytvoření mobiliáře, ze kterého budou tato zařízení zapůjčována znevýhodněným žákům. Jak to v rámci školy řešit? MŠMT poskytuje přehled toho, jak k nástroji přistoupit a na co nezapomenout.
Rozdíly v přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií jsou souhrnně nazývány digitální propastí. Ta je úzce navázána na ekonomický a sociální rozvoj každého jedince. Ekonomická a sociální nerovnost, často v kombinaci se speciálními vzdělávacími potřebami na straně žáka či jeho rodinného zázemí, způsobuje prohlubování nerovného přístupu a vede ke stavu jeho vyloučení. To může mít v budoucnu za následek neúspěšnost ve vzdělání a v uplatnitelnosti na trhu práce.
MŠMT řeší problematiku nerovností již ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ v rámci cíle snižování nerovností ve vzdělávání a také v Národním plánu obnovy obsahujícím souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč. Finančním zdrojem této intervence jsou prostředky fondu EU – Next Generation EU. V rámci jedné z intervencí, prevence digitální propasti, půjdou do škol finanční prostředky na pomoc znevýhodněným žákům v přístupu k technologiím. V čem by školám mohla intervence pomoci?
Cílem intervence Národního plánu obnovy na prevenci digitální propasti je zpřístupnění mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Účelem je zajistit, aby nejméně 80 % škol mělo mobilní digitální zařízení k zapůjčení znevýhodněným žákům.
MŠMT s předními experty na sociální nerovnosti vypočítalo koeficient K, který indikuje, kolik sociálně znevýhodněných žáků, kteří by takovou podporu mohli potřebovat, ve škole je. Kolik vaše škola na účel prevence digitální propasti v roce 2022 obdrží, lze zjistit po uvedení REDIZO školy do tabulky, kterou školy obdržely jako přílohu dopisu ze dne 11. 2. 2022.
Opatření je určeno pro základní školy, střední školy a konzervatoře. Školy zřizované krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí získají finanční prostředky automaticky bez nutnosti vyplňovat žádost nebo jiný formulář. Prostředky budou veřejným školám poukázány prostřednictvím tzv. ad hoc normativu na základě vyhlášení ve Věstníku MŠMT, kde je zveřejněn i účel, podmínky a kritéria. Pro školy soukromé a církevní byla v březnu zveřejněna výzva.
Více o účelovosti nákupu naleznete ve Věstníku MŠMT.
Školy si mohou zvolit systém půjčování dle své potřeby a znalosti prostředí. Doporučujeme zohlednit věk žáka (příprava na přijímací zkoušky) či jeho případné zařazení do programů sociální podpory. Výpůjčky mohou být krátkodobé (do družiny, na školní projekt, distanční výuku) či dlouhodobé (na celý školní rok).
Při výběru spolupracujte se svým školním ICT koordinátorem a IT správcem, inspirujte se zde. Ke konzultaci o nákupu zařízení či digitální strategii školy se můžete spojit s novou sítí IT konzultantů, tzv. IT guru. Kontakty na ně naleznete zde.
Kompetentní pracovník školy by měl zajistit, že jsou digitální zařízení zcela funkční.
Zaměřte se na žáky s nedostatečným ICT vybavením pro připojení se do výuky či pro přípravu. Zohledněte poznatky z období distanční výuky.
Vzor výpůjčky, jakožto inspiraci, naleznete zde.
Doporučujeme žáka a/nebo zákonného zástupce seznámit se zásadami používání (z pohledu ochrany zařízení - konzumace jídla, pití, obecně i zásady psychohygieny). Dále je vhodné předat žákovi telefonní čísla na technickou a metodickou pomoc.
Průběžná kontrola: Je zařízení využíváno podle účelu zápůjčky? Ovládá žák zařízení technicky dobře, i při domácí přípravě?
Průběžně získávejte zpětnou vazbu o využívání techniky od žáka či zákonného zástupce.
|
Anna Stočesová Martinková (anna.stocesova@msmt.cz) vedoucí oddělení podpory digitální vzdělávání, odbor vzdělávací politiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje rozdělit skoro tři miliardy letos a poté v příštích dvou letech. Aktuálně vyhlášený dotační program čerpá peníze z Národního plánu obnovy, financovaného Evropskou unií. Výzva by mohla přispět k připojení socio-ekonomických aktérů, tedy i škol, k vysokorychlostnímu internetu, a to zejména v těžce dostupných oblastech. Jedná se o výzvu pro podnikatelské subjekty. Mezi cílovou skupinu se rovněž řadí školy, které dosud nemají možnost využívat přístup k internetu s parametry VHCN.
Jedná se o výzvu pro podnikatelské subjekty, které splní podmínky uvedené ve výzvě, jejíž cílem je vybudování sítí s velmi vysokou kapacitou („vysokokapacitních sítí“ či „VHCN"), jež umožní spolehlivý přístup k službám elektronických komunikací pro přístup k internetu koncovým uživatelům se zvláštním zaměřením na venkovské oblasti, kde tržní řešení nejsou rentabilní a kde existuje jen malá komerční motivace k zavádění takových sítí.
Mezi cílovou skupinu se rovněž řadí školy, které dosud nemají možnost využívat přístup k internetu s parametry VHCN.
Předmětem podpory je zavádění pevných sítí VHCN s cílovou rychlost služby (download/upload) alespoň v hodnotách uvedených níže, a to v níže uvedených oblastech do adresních míst dosud nepokrytých sítěmi s těmito prahovými rychlostmi:
| Prahová rychlost | v oblasti | Cílová rychlost služby u přípojek v domácnosti | Cílová rychlost služby u přípojek SE-A |
| < 30 Mb/s | kategorie A (bílá na úrovni do 30 Mb/s) | 1Gb/s / 200 Mb/s | 1Gb/s / 200 Mb/s |
| < 100 Mb/s | kategorie B (bílá na úrovni 30 až 100 Mb/s) | 1 Gb/s / 200 Mb/s | 1/1 Gb/s |
| < 300 Mb/s | kategorie C (šedá na úrovni 100 až 300 Mb/s) | není podporováno | 1/1 Gb/s |
Výzva je sice určena jen pro podnikatelské subjekty, nicméně může významně přispět k lepšímu internetovému připojení Vaší školy, nachází-li se v oblasti nepokrytých výše uvedenými prahovými rychlostmi.
Pokud je tomu tak, kontaktujte svého zřizovatele, aby o výzvě věděl a spojil se s místním dodavatelem internetového připojení.
Veškeré informace k výzvě jsou k dispozici na https://www.mpo.cz/cz/podnikani/narodni-plan-obnovy/vyzvy/i--vyzva-digitalni-vysokokapacitni-site-z-komponenty-1-3-narodniho-planu-obnovy--267008/
Datum ukončení příjmu žádostí o podporu: 31. 8. 2022 (12:00:00)
Následující informace jsou určeny pro vedení ZŠ a SŠ, pedagogickým pracovníkům, IT metodikům a IT správcům. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy posílá finanční prostředky na digitalizaci škol, a to konkrétně na digitální učební pomůcky pro rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence žáků a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky v rámci prevence digitální propasti. Jak si však se vším poradit? V návaznosti na tyto intervence vznikla metodická podpora v podobě sítě konzultantů, tzv. IT guru, kteří Vám zdarma pomohou s efektivní digitalizací Vaší školy, a to s ohledem na individuální potřeby školy. Pomozte tak nastartovat či vylepšit Vaše strategické plánování v oblasti IT správy a rozvoje digitální infrastruktury školy!
S navyšováním počtu digitálních zařízení školy poptávají rady v oblasti jejich správy, nastavení vnitřní sítě a jejího zabezpečení. Úroveň digitalizace škol je velmi rozdílná – každá škola k tomuto úkolu přistupuje jinak.
Aktivita vzniku IT guru rovněž navazuje na reformu financování, která proběhla v roce 2020 a která implementovala role správce sítě v rámci nového systému financování nepedagogické práce. V roce 2021 MŠMT také navýšilo alokaci pro nepedagogické zaměstnance školy s cílem pomoci školám zajistit IT správu, a to o 500 mil. Kč. Dále MŠMT zveřejnilo Příručku pro ředitele k IT správě a Standard konektivity a bezpečnosti školy v 21. století, které se také zabývají výše zmíněnou problematikou.
V návaznosti na tyto aktivity byla Národním pedagogickým institutem a MŠMT vytvořena síť IT guru, kteří budou školám radit nejen s nákupem digitálních technologiích, ale i s jejich procesem digitalizace a celkovým nastavením digitální infrastruktury. Veškeré informace k těmto konzultantům naleznete na edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Cílem je, nejen aby byly prostředky z Národního plánu obnovy na ICT vybavení vynaloženy co nejefektivněji a aby z nich měly školy co největší užitek, ale i motivace vedení škol řešit svou digitální infrastrukturu komplexně a strategicky.
Pozice IT guru je vytvořena na úrovni kraje. Tito konzultanti budou intenzivně spolupracovat s již vytvořenými pozicemi, jakými jsou krajští ICT metodici, tzv. KIMové (projekt SYPO) a územní koordinátoři BCO (Broadband Competence Office, projekt MPO).
Jak se tyto pozice liší? Krajští ICT metodici se zaměřují na pedagogické aspekty zapojování digitálních technologií do výuky a jsou především nápomocni zejména školním ICT koordinátorům/metodikům a vedení školy. KIMové Vám zdarma a diskrétně doporučí, jak nejen začlenit digitální technologie, ale i vzdělávací programy a aplikace do všech oblastí vzdělávání. BCO zase fungují jako metodická podpora rozšíření vysokorychlostního internetu pro územní samosprávné celky.
K této činnosti a dalším aktualitám sledujte stránky edu.cz/digitalizujeme/it-guru.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ pro získání komplexních informací a jako pedagogickým pracovníkům škol inspirace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v rámci implementace Národního plánu obnovy (NPO) představují ve svém Věstníku podmínky pro poskytnutí finančních prostředků základním školám a gymnázií na pořízení digitálních učebních pomůcek. Finančním zdrojem pro tyto finanční prostředky fondu Evropské unie - Next Generation EU a cílí na rozvoj informatickho myšlení a digitální kompetence. jak finance obdržet a jaké digitální učební pomůcky nakoupit?
Finanční prostředky jsou poskytovány na neinvestiční náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Jsou určeny pro základní školy a gymnázia, gymnázia se sportovní přípravou a dvojjazyčná gymnázia, zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazem obcí. Aby školy obdržely finanční prostředky letos, musí vyplnit dotazník do https://sberdat.uiv.cz deklarovat svůj záměr zahájit výuku dle školního vzdělávacího programu upraveného dle revidovaného RVP od 1. 9. 2022, nebo výuku od 1. 9. 2021 již zahájili. Uzávěrka pro vyplňování dotazníku a deklarace je 31.3. 2022.
Školy, které vyplnit dotazník nestihnou nebo se rozhodnou s úpravou svého ŠVP počkat, o peníze nepřijdou, obdrží je v roce 2023.
Normativ ostatních neinvestičních výdajů na 1 žáka se stanovuje ve výši 1 000,- Kč. Počet žáků na jednotlivých školách se určí z vykázaného stavu ke dni 30. 9. 2021.
Účelem těchto finančních prostředků je pořízení digitálních učebních pomůcek – pokročilých digitálních technologií využitelných pro rozvoj informatického myšlení žáků a jejich digitálních kompetencí. Mezi takové digitální učební pomůcky patří zejména:
Více informací i s tipy do výuky naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
V odůvodněných případech mohou školy použít finanční prostředky za účelem pořízení základních digitálních zařízení, např. notebooků, tabletů, mobilních telefonů apod., včetně příslušenství. Hlavním kritériem je však dodržení účelnosti čerpání finanční podpory tak, aby bylo umožněno vzdělávání podle revidovaného RVP.
Školy budou prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT povinny do 28. 2. 2023 informovat o způsobu využití finančních prostředků.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je zveřejněna na webových stránkách: https://www.edu.cz/digitalizujeme, kde také naleznete zmíněný inspiromat digitálních učebních pomůcek a kde budou zveřejněny i informace ke konzultantům, IT guru.
V případě dotazů se můžete obracet na emailovou adresu digitalizujeme@msmt.cz.
Následující informace jsou určeny pro vedení MŠ, ZŠ a SŠ. Modernizace obsahu vzdělávání v digitální oblasti probíhá takovým způsobem, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Strategie 2030+ zdůrazňuje potřebu rozvíjet digitální kompetence a snižovat nerovnosti ve vzdělávání. V rámci revizí RVP pro základní vzdělávání a gymnázia dochází k začlenění nové klíčové kompetence, digitální, a nového vzdělávacího oboru Informatika. MŠMT díky Národnímu plánu obnovy využije finanční prostředky na digitalizaci škol a poskytne jim finance na digitální učební pomůcky a pořízení mobilních digitálních zařízení pro znevýhodněné žáky. Co udělat pro získání financí na digitální učební pomůcky již letos? Stačí vyplnit dotazník na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022!
Strategie 2030+ je strategickým dokumentem v oblasti vzdělávací politiky. Její vizí je rozvoj otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi, tedy i digitálními, vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě.
V rámci Strategie 2030+ by mělo být digitální vzdělávání pojímáno jako vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií napříč vzdělávacími oblastmi. Je proto nutné zajistit rozvoj informatického myšlení a digitální kompetence všech žáků, podpořit digitální kompetence všech pedagogů a dále snižovat nerovnosti a podporovat prevenci digitální propasti.
Byly schváleny nové RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia, která budou rozvíjet informatické myšlení a digitální gramotnost žáků. Na to dále navazuje aktualizace RVP pro gymnázia, které pokračuje v modernizaci kurikula v digitální oblasti.
Díky projektu SYPO se vybudovaly sítě metodických kabinetů informatiky a ICT a také se vytvořila krajská síť ICT metodiků, kteří pomáhají se zaváděním digitálních technologií do výuky. Síť těchto metodiků i kabinety jsou školám nápomocny při zavádění nové informatiky a digitální kompetence do ŠVP a do výuky. Veškeré informace jsou k dispozici na revize.edu.cz.
Národní plán obnovy obsahuje souhrn reforem, které mají napomoci oživení a podpoře odolnosti státních ekonomik. Celou společnost, a tedy i český vzdělávací systém čekají velké výzvy i příležitosti nejen v reakci na COVID-19, ale ve spojitosti s tzv. dvojitou - digitální a zelenou transformací. Evropská komise proto přišla s finančním nástrojem, díky kterému bude do školství směřovat cca 20 mld. Kč. V rámci komponenty 3.1. Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace půjde do škol na digitalizaci cca 5 mld. Kč.
Finančním zdrojem této intervence jsou právě prostředky fondu Evropské unie – Next Generation EU, které bude Česká republika rozdělovat v letech 2021 – 2026 z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. V obrázku níže naleznete přehled intervencí napříč časovými obdobími.
Školy obdrží v roce 2022 finanční prostředky současně na dva účely spojené s digitalizací:
a) na digitální učební pomůcky určené pro rozvoj informatického myšlení dětí a žáků
a jejich digitálních kompetencí, více informací naleznete v Inspiromatu digitálních učebních pomůcek.
Základní školy a gymnázia obdrží 1 000 Kč násobeno počtem žáků (v ZŠ či G v denní formě studia) za podmínky, že deklarují zájem zahájit výuku podle revidovaného RVP ZV, RVP G, RVP GSP či RVP DG od 1. 9. 2022 (nebo již učinily od 1. 9. 2021). Tuto deklaraci je nutné uvést v dotazníku na sberdat.uiv.cz do 31.3. 2022.
V roce 2022 obdrží mateřské školy 8 000 Kč násobeno počtem učitelů v MŠ přepočtených na plně zaměstnané, a to automaticky, bez nutnosti vyplňovat dotazník zmíněný níže.
V roce 2023 budou dále podpořeny střední školy a konzervatoře (a zároveň ta gymnázia a základní školy, které nedeklarovaly výuku podle revidovaného RVP od 1. 9. 2021 či 1. 9. 2022, ale později).
b) na mobilní digitální zařízení pro znevýhodněné žáky za účelem prevence digitální propasti. Více informací k této intervenci naleznete zde.
Datovou schránkou přišla školám tabulka v MS Excel, kde je možné částku po zadání REDIZO zjistit.
Kompletní informace, kritéria a účel použití finančních prostředků pro školy zřizované obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí jsou zveřejněny ve Věstníku MŠMT. Školy soukromé a církevní získají finanční prostředky formou dotační výzvy. O jejich podmínkách budou informovány v průběhu 1. čtvrtletí roku 2022.
Metodická podpora, která Vám může pomoci s procesem digitalizace ve škole, je k dispozici na webových stránkách https://www.edu.cz/digitalizujeme. V případě nejasností bude možné vkládat dotazy prostřednictvím formuláře zde nebo přímo na e-mail digitalizujeme@msmt.cz.
Národní pedagogický institut zároveň připravuje síť tzv. IT guru, kteří školám pomohou s nákupem digitálních učebních pomůcek a s nastavením vnitřní infrastruktury. Tato síť by měla být funkční v průběhu prvního pololetí 2022. Informace o této metodické podpoře sledujte na https://www.edu.cz/digitalizujeme. Dále také připravují metodickou podporu pro pedagogy ve formě webinářů.
Zároveň byly MŠMT a NPI uskutečněny dvě moderované debaty pro MŠ a dále pro ZŠ a SŠ, kde se dozvíte další tipy a informace.
Jak na nákup digitálních učebních pomůcek a mobilních digitálních zařízení? Ve dnech 7. a 8.3. 2022 se v čase 16:00 – 17:00 uskuteční živě vysílané debaty na YouTube na téma Národního plánu obnovy a jeho finančních intervencí do mateřských, základních a středních škol. Prostor pro dotazy, kde se nemusíte bát zeptat…
V pondělí 7.3. to celé odstartuje živá debata pro mateřské školy, která bude zaměřena na:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázek níže:
Následující živá debata bude věnována základním a středním školám a jejím obsahem bude:
Jako hosté vystoupí:
Celou akcí Vás bude provázet Josef Dašek (DigiKoalice, NPI).
✅ Účast je zdarma, bez nutnosti registrace. Živou debatu můžete sledovat na youtube:
Pro více informací o dané finanční intervenci naleznete klikněte na obrázky níže:
Jsme tu pro vás! V případě nejasností nám můžete sdělit svůj dotaz nejlépe prostřednictvím formuláře na edu.cz/digitalizujeme nebo případně přímo napsat na digitalizujeme@msmt.cz
MŠMT si uvědomuje obsáhlost a důležitost tématiky kyberprevence a podniká v této věci několik činností, na kterých spolupracuje se stakeholdery zabývajícími se tématem kyberprevence jak ve veřejné, tak v soukromé sféře. V rámci Dne bezpečnějšího internetu vydáváme tento souhrn aktivit MŠMT v oblasti kyberprevence.
#Denbezpečnějšíhointernetu2022
Natáčí Vás žáci v hodině? Dochází u Vás k narušování on-line výuky? Máte obavu, abyste se kvůli digitálním nástrojům ve výuce nedostali do potíží? Všimli jste si něčeho netypického ve třídním kolektivu, co může souviset s internetem? V reakci na výše uvedené otázky pro Vás MŠMT ve spolupráci s NÚKIB a odborníky z praxe připravilo aktualizovanou verzi kurzu Dávej kyber pro pedagogy.
Aktualizace on-line kurzu „Dávej kyber“ pro učitele jako společný výsledek činnosti MŠMT a NÚKIB. Primárně je kurz určen pedagogickým pracovníkům, může být ale přínosný také pro ostatní zaměstnance škol, tedy nepedagogické pracovníky.
Kurz si klade za cíl zvýšit osobní zodpovědnost uživatelů digitálních technologií a internetu a je kontextuálně zasazený do školního prostředí, do on-line výuky a digitálního života žáků. On-line kurz se soustředí na hlavní problémy spojené s kyberprostorem, se kterými se učitelé ve školách setkávají. Seznámí Vás s nežádoucími jevy, které se ve výuce nebo třídním kolektivu objevují a poradí Vám, jak jim předcházet nebo jak je řešit. Obsah se tedy zaměřuje na přímou pedagogickou praxi a obsahuje návodné příběhy doporučení a tipy, které probíraná témata spojují se školní realitou.
V kurzu můžete nalézt témata přímo pro učitele a témata určená pro třídu, viz náhled oblastí níže.
Ke kurzu je možné se opakovaně vracet a jeho strukturovanost by Vám měla napomoci v nabytí nových znalostí. Kurz navazuje na další aktivity umístěné na webových stránkách osveta.nukib.cz. Veřejnosti bude zpřístupněn v úterý 1. 2. 2022 na webu NÚKIB.
Kontaktní osoba v případě dotazů: Veronika Němcová (veronika.nemcova@msmt.cz).
Integrovaný regionální operační program (IROP) byl dne 5. 11. 2021 schválen vládou ČR. Strategický dokument na období 2021-2027 je podporován z evropských fondů a je určen na rozvoj obcí, měst a regionů. Jaká jsou prioritní témata podpory? Jaké možnosti v oblasti územního rozvoje přinese?
Integrovaný regionální operační program (IROP) probíhal v prvním programovém období do roku 2021. Dne 5.11. 2021 byl schválen vládou ČR strategický dokument na další období 2021 – 2027. Podpora z evropských fondů v celkové výši 124 mld. Kč půjde na rozvoj obcí, měst i regionů s cílem zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. IROP usiluje o vyvážený rozvoj území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech.
Kdy můžeme očekávat vypsání prvních výzev? Nyní probíhá formální vyjednávání s Evropskou komisí a vyhlášení prvních výzev se předpokládá na jaře roku 2022. IROP má i provazby na jiné programy, a to na Národní plán obnovy a OP Jan Amos Komenský, který bude zaměřen na měkké aktivity financované z Evropského sociálního fondu Plus v regionálním školství (včetně nákupu vybavení) pro potřeby škol a školských zařízení.
Jedná se o školské právnické osoby, obce, dobrovolné svazky obcí, kraje, organizace zřizované nebo zakládané obcemi/kraji, nestátní neziskové organizace, které min. 2 roky před podáním žádosti nepřetržitě působí v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb, církve, církevní organizace, organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu a ostatní právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, zapsané v Rejstříku škol a školských zařízení (např. akciové společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti).
V rámci pěti priorit IROP je oblast vzdělávání začleněna pod prioritu 4, konkrétně pod specifický cíl 4.1: Zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu.
Cílovou skupinu podpory tvoří: děti od 2 let v předškolním vzdělávání, rodiče, žáci, studenti, osoby se speciálními vzdělávacími potřebami, pedagogičtí pracovníci, nepedagogičtí pracovníci ZŠ, SŠ a SŠ/VOŠ, zaměstnanci školských poradenských zařízení, pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže, dospělí v dalším vzdělávání a národnostní skupiny.
V souvislosti se vzděláváním byly identifikovány na národní úrovni tyto problémové oblasti jako prioritní témata podpory:
V doprovodné části projektu byly zmíněny aktivity směřující k budování a modernizaci:
Informace k zásadám pro výběr operací k jednotlivým aktivitám naleznete zde.
Pro případné dotazy či potřebné konzultace je možné využít konzultační servis a podporu, kterou zajišťuje Centrum pro regionální rozvoj ČR, konkrétně zde.
Ve dnech 3. – 4. prosince 2021 se konala konference SCHOOLINK. Konference se zaměřovala na mezinárodní vzdělávání a byla realizována Domem zahraniční spolupráce. Na konferenci byly diskutovány témata jako je budoucnost vzdělávání, wellbeing, využívání cizích jazyků napříč předměty, mediální gramotnost a mnoho dalších.
Konference SCHOOLINK se konala 3. – 4. prosince 2021, kterou již podruhé organizoval Dům zahraniční spolupráce. Letošním tématem bylo mezinárodní vzdělávání – cesta ke kompetencím pro život. Konferenci zahájil Jan Mareš, náměstek sekce vzdělávání a mládeže MŠMT. Zdůraznil, že jedním z cílů této konference je pomoci školám a učitelům v digitalizaci. Podle Jana Mareše „by učitelé měli být mostem přes který žáci přecházejí vpřed“.
Lenka Henebergová, vedoucí sekce školního, odborného vzdělávání a mládeže Domu zahraniční spolupráce, představila tuto organizaci. Dům zahraniční spolupráce se snaží zvýšit zájem o zahraniční spolupráci a propaguje české školství v zahraničí. Česká republika byla v projektech Erasmus+ úspěšná.Bylo vypsáno 1 500 projektů Erasmus + a do zahraničí vycestovalo přes 4 000 účastníků z řad učitelů i žáků. Jako výjiměčný se ukázal projekt eTwinning, který spojuje a vytváří komunitu evropských škol, které se mohou zapojit do různých programů. Do této platformy se v Česku zapojilo již 12 000 učitelů a 4 500 škol.
Dana Pražáková, vedoucí kanceláře ústředního školního inspektora České školní inspekce, mluvila ve svém vystoupení o nerovnosti škol a žáků a o tom, proč se zabývat pojmem wellbeing. Velká část českých žáků se setkala s šikanou (1/3), trvale se cítí smutně (7 %) a ze šetření TIMSS vyplývá, že čeští čtvrťáci mají opakovaně nejnižší míru sounáležitosti se školou.
Již zmíněný wellbeing patří ke kritériím, které ČŠI zkoumá. Tímto pojmem se myslí stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.
Dále doporučila několik způsobů, jak zvyšovat kvalitu vzdělání: podporovat sebehodnocení žáků, vytvořit metodickou podporu pro začínající učitele, podporovat žáky v růstovém myšlení, naučit žáky pracovat s chybou, usilovat o využívání formativního hodnocení a do výuky zařadit gradované úlohy.
Součástí konference bylo i představení škol, které jsou příkladem dobré praxe. Jejich jednotlivé prezentace můžete nalézt zde: MenSI – ZŠ Most, Základní škola a Praktická škola U Trojice a Základní škola a mateřská škola Luková. Tyto školy spojuje moderní přístup ke vzdělávání a zapojení se do mezinárodních platforem jakou je právě eTwinning.
Petra Vallin ve svém vystoupení mluvila o využití cizích jazyků napříč předměty neboli Content and Language Integrated Learning (CLIL). Cílem je výuka obsahu nejazykového předmětu prostřednictvím cizího jazyka. V literatuře se rozlišuje hard CLIL (vyučuje učitel nejazykového předmětu) a soft CLIL (vyučuje učitel cizího jazyka). CLIL přináší zbavení strachu mluvit cizím jazykem, větší kontakt s cizím jazykem, zlepšování jazykových dovedností, spontánnost a plynulost v mluveném projevu, motivace se učit další jazyky a zlepšení jazykových dovedností u učitelů. V CLIL hodinách nevadí gramatické chyby, cílem není bezchybnost ale dorozumění a komunikace.
Kornélia Lohyňová, ambasadorka eTwinningové skupiny Entrepreneurship in Education, zahájila druhý den konference prezentací na téma Rozvoj kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce. S rozvojem moderní doby se mění kompetence, které potřebujeme pro naše uplatnění. Tyto kompetence a dovednosti by měli žáci získávat ve škole, někdy však vzdělávání vypadá jako „výrobní linka“ a to se musí změnit. Žáky musíme motivovat prostřednictvím projektů, aby se mohli ve škole realizovat a cítit se v ní dobře.
Miroslava Filipi a Zita Havranová, ambasadorky aktivity eTwinning v ČR, hovořily o důležitosti mediální gramotnosti v dnešní době. Ve své prezentaci se zabývaly pojmy jako jsou misinformace, malinformace, hoax, fake news, manipulace fotografií a kyberšikana.
Dále byly prezentovány projekty jako je Jeden svět na školách, který napomáhá s výukou mediální gramotnosti, Rating médií, který hodnotí důvěryhodnost zpravodajských webů nebo projekty věnující se e-bezpečnosti. Mezi tyto weby patří Bezpečný internet, E-Bezpečí, Bezpečně online.
Konference byla zakončena panelovou diskuzí na téma digitální wellbeing. Mezi panelisty byli Petra Prošková, ředitelka neziskové organizace Elixír do škol, Vladimíra Kyselková z DZS, která se zabývá projekty o Programování a Třídě budoucnosti, Lukáš Kohoutek, který je ředitelem Základní školy Mukařov, Jan Kršňák, zakladatel Digiděti, Jaroslav Mašek, vedoucí portálu Spomocník. Diskuzi moderovala Lucie Gregůrková, vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání na MŠMT. V diskuzi se debatovalo o důležitosti pojmu digitální wellbeing, jak digitální wellbeing aplikovat, jak motivovat školy, aby se tímto pojmem zabývaly a jaké jsou nedostatky na systémové úrovni.
Lukáš Kohoutek řekl, že největší prioritou pro školy je v současnosti zajištění prezenční výuky a až poté se může škola zabývat pojmy jako je wellbeing, a proto bude komplikované toto téma do fungování škol začlenit. Jan Kršňák mluvil o nutnosti změny hodnocení a podpory sebedůvěry: „rolí učitele by mělo být vedení dětí mořem informací“. A podle Vladimíry Kyselkové je důležité, aby se digitalizaci vzdělávání přizpůsobilo i uspořádání školní třídy.
Jaroslav Mašek poradil, jak zavést digitální wellbeing do škol. Radil na škole vytvořit kurátorský tým z řad studentů a v nich najít „experty“ na digitální problematiku. Petra Prošková doporučila, aby učitelé nezapomínali na sebe a na svůj čas. Na systémové úrovni by byla ráda, aby byla ředitelům dána volnost při využívání finančních prostředků bez přílišné administrativy. Lucie Gregůrková upozornila na projekty jako je podcast Máma a táta na síti a aktivity Replug.me, které mohou pomoci s aplikací wellbeingu do vzdělávání i výchovy doma.
Synergie, praktičnost, aktuálnost, motivace žáků - to jsou hesla, kterými se řídila akce CZECH CYBERTRON 2021. Střední průmyslová škola a Střední odborná škola Dvůr Králové nad Labem dokázala, že to jde. Ve dnech 5. - 6. 10. 2021 se na škole odehrálo setkání mezi žáky středních škol a zároveň konference na téma výuky kybernetické a informační bezpečnosti na středních školách. Na setkání žáků středních škol v podobě cvičení kybernetického útoku mohl každý kraj vyslat zástupce jedné školy. Cílem akce bylo nejen zlepšení úrovně výuky informační a kybernetické bezpečnosti v ČR, ale taktéž apel na instituce, v jejichž působnosti tato problematika je, aby zajistily vyšší míru tolik potřebné systémové koordinace a podpory.
Žáci se na základě praktického cvičení seznámili s tím, jak vypadá opravdový kybernetický útok. Na reálné průmyslové lince (plně funkční model výrobního procesu řízeného SCADA systémem) žáci viděli, jak se dá samotný systém napadnout a jak se dá naopak bránit. V předem připravené třídě byl umístěn výrobník na popcorn, který byl řízen systémem, jenž určoval jeho množství, chuť a jeho kompletní výrobu. Žáci museli zachytit včasnou detekci útoku a přijít na správnou strategii, která by výrobu popcornu vrátila zpět k běžnému chodu. Zároveň museli zúčastnění prokázat i komunikační dovednosti v podobě informování majitele společnosti, který vlastní výrobník popcornu. Samotné cvičení bylo bráno jako setkání nadšenců a budoucích případných absolventů středních škol. Všem byla udělena „čestná pochvala“ za skvělou práci.
Samotnou konferencí, která probíhala 6. 10. 2021 souběžně s praktickým cvičením pro žáky, provázel Ing. Jiří Sedláček, autor Koncepce středoškolských junior center excelence informační bezpečnosti (JCE IB) v ČR. Autorem JCE IB je Národní klastrová organizace. Cílem aktivity je vybudovat v každém kraji jedno excelentní centrum, které bude nejen vyučovat informační bezpečnost podle NSMC osnov, ale bude také využívat špičkové technologie ve vybudovaných laboratořích. JCE centra budou znalosti a zkušenosti sdílet mezi sebou a poskytovat je, včetně technologií v laboratořích, i ostatním školám v rámci svého regionu. Mezi dalšími účastníky konference byli zástupci veřejné správy (MŠMT, NÚKIB, zástupci KÚ KHK a Ústeckého kraje), akademické sféry (ČVÚT, MUNI, Univerzita Hradec Králové), zástupci odborné pedagogické veřejnosti (zakladatelé oboru Kybernetická bezpečnost a pedagogové na SPŠ Smíchovské a také Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno). Dále vystoupili zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, společnosti AFCEA a Kybernetického operačního centra Jihomoravského kraje. Ti všichni představili v dopolední části programu své činnosti v oblasti kyberprevence. Bylo zde zmíněno spoustu podnětných aktivit. Sdílená laboratoř na škole jako cesta k rozvoji využívání pokročilých digitálních technologií žáky, vznikající kyberpohádky (AFCEA) pro MŠ a také například úskalí a začátky výuky kybernetické bezpečnosti, jakožto oboru na SŠ.
V odpolední části proběhly praktické ukázky aktivit středních a vysokých škol s ukázkami dobré praxe a jejich vzdělávacích produktů v informační a kybernetické bezpečnosti. ČVÚT byl představen hardware IT Sharkie. Dále také dostupné virtuální laboratoře a webináře v prostředí CYLAB od SŠ informatiky poštovnictví a informatiky Brno.
Setkání to bylo vskutku podnětné a přínosné, i pro samotné žáky, kteří byli zcela nadšeni aktivitou v rámci kybernetického cvičení. Škola sama svojí nabídkou oborů ukazuje, že sleduje trendy moderní doby a snaží se nabídkou oborů podpořit absolventy v následném uplatnění na pracovním trhu. Nyní jsou nabízeny obory jako například Informační technologie (Kybernetická bezpečnost) a Aplikovaná chemie (Forenzní analýza). Na škole byla zřízena sdílená laboratoř plná pokročilých digitálních technologií (pokročilé analytické přístroje k výuce chemie, 3D tiskárny a další), která je přístupná i ostatním školám v okolí. Hojně ji navštěvují i žáci blízkých základních škol.
Veškeré informace i samotný záznam konference můžete najít na webu https://www.czechcybertron.cz/.
Digitální gramotnost a informatické myšlení mohou být rozvíjeny různými způsoby. Příjemci výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání nám svými projekty ukázali mnohé cesty.
V úterý 12.10. 2021 se v odpoledních hodinách uskutečnilo setkání příjemců výzvy v rámci Implementace strategie digitálního vzdělávání II (dále jen ISDV II). Jedná se o výzvu financovanou z OP VVV (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Tato výzva si kladla za cíl zkvalitnit školní výuku v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení; podpořit inovace výuky; zajistit metodickou i technickou podporu pro využití digitálních technologií ve výuce prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků a také propagovat inovativní metody výuky za pomoci digitálních technologií a šířit příklady dobré praxe ve školách. Projekty měli povinně stanovenou aktivitu, a to řízení projektu (KA1). Mezi povinně volitelnými aktivitami patřily: Podpora vzniku digitálních vzdělávacích zdrojů (KA 2), Propojování formálního a neformálního vzdělávání ve spolupráci s dalšími institucemi (KA3), Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků škol (KA4), Šíření příkladů dobré praxe škol (KA5).
Na setkání byly představeny zajímavé projekty, které nabízely různorodá propojení s již fungujícími aktivitami. Mezi prvními z humanitně zaměřených projektů byl představen projekt “Humanitní vědy dokořán“ Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který si klade za cíl využít digitalizované kulturní dědictví. K tomuto cíli byly vytvořeny digitální vzdělávací zdroje i nástroje na jejich tvorbu. Tvůrci spolupracují s Moravskou zemskou knihovnou a pěti gymnázii (probíhající ověřování digitálních zdrojů), zařazují aktivity z projektu do vzdělávání pomocí vytvořených metodik, skrze které dochází k ověřování aktivit projektu na školách.
Mezi dalšími humanitně orientovanými projekty byl prezentován projekt “Československo v paměti žen“ od Gender Studies, který poukazuje na životy žen za totality. K tomuto účelu vznikla platforma, kde jsou uloženy příběhy o ženské práci a každodennosti života daných žen. Nalezneme zde i videa. Při přípravě vzniklo 500 rozhovorů dokumentujících období 1945-1989, z nichž bylo zpracováno 10 příběhů kompletních životů různých žen. Nyní je platforma v přípravě a v roce 2022 bude pilotována na školách.
Multikulturní centrum (MKC) Praha představilo aktivitu “Dějiny, společnost a kultura 20. století v digitálních zdrojích knihovny MKC Praha“, která cílí na etnickou pestrost. Vzniklo 42 vyučovacích hodin na 7 témat pro dějepis, občanskou výchovu, český jazyk (cílová skupina: 8. - 9. ročník). Na jejich webových stránkách naleznete metodiky do výuky, galerii žákovských prací, do které si mohou žáci vkládat materiály sami, a také online aktivity, které lze stáhnout i v pdf verzi a lze tedy na nich pracovat offline.
Na přírodní vědy se zaměřila Vyšší odborná škola informačních studií a Střední škola elektrotechniky, multimédií a informatiky s projektem “Virtuální Realita - Orbis pictus 21. století“, kde nám byla ukázána výuková videa k virtuální realitě. Na ně se můžete podívat zde. Muzeum hlavního města Prahy představilo výukové aktivity k Langweilovu modelu Prahy. V rámci projektu se model digitalizoval a vznikly 4 aplikace, mezi kterými je například Langweilova VR dílna. Model byl také vytvořen v 5D modelu. Vše je dostupné školám i online. Techmania Science Centre nám se svým projektem “Techmania Digital Series“ ukázalo, jak interaktivně popularizovat a přiblížit témata, kterými jsou kosmonautika, geologie a sluneční soustava. Na tuto podporu vzniklo 139 videí, která demonstrují různé přírodní jevy. Videa jsou doplněna interaktivními texty s cvičením pro žáky. Na stránkách je také zveřejněna encyklopedie fyziky. Gymnázium Matyáše Lercha si dalo tu práci a dalo vzniknout elektronické učebnici fyziky pro gymnázia (ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou MUNI). Verze učebnice je online a ve free verzi. Má 27 kapitol na 3 školní roky. Obsahuje i praktická cvičení.
Jak naučit studenty SOŠ a SŠ cizí jazyk tak, aby byla jeho znalost aplikovatelná v praxi budoucího zaměstnání, byl cíl Západočeské univerzity v rámci projektu “Odborný cizí jazyk pro stavební obory a truhláře s implementací digitálního vzdělávání. Stavaři, let´s go!“. K tomuto tématu vznikla webová stránka pro výuku odborného jazyka (angličtiny, němčiny a ruštiny) pro truhláře, zedníky, instalatéry a stavaře. Vše funguje na úrovni modulů pro prezenční i kombinované studium. Stránka také slouží jako trvalé uložiště. Do projektu je zapojeno 5 SOŠ a SŠ.
Jako synergické projekty se ukázaly “Projekt rozvoje digitálních kompetencí SŠ učitelů v Plzeňském kraji“ od UPOL a také projekt “DigiUčitel“, který se stal e-learningovým portálem pro pedagogy ZŠ a SŠ. Vychází z šesti hlavních úrovní DigCompEdu. Pedagog si tam může vytvořit vlastní profil, využívat fórum a odkazy na akce. Dále si může udělat test a získat certifikát. Tvůrce projektu nabídl ostatním příjemcům umístění na svém portále.
Bezpečná a kvalitní ICT infrastruktura se stává v souvislosti s rychlým a rostoucím přílivem technologií do škol zásadní a klíčovou oblastí. Statisticky se blížíme k poměru jednoho zařízení (např. počítač či tablet) na jednoho studenta. Školy začínají v současnosti stále častěji využívat digitální zdroje (digitální obsah, digitální nástroje, digitální hodnocení, administrativní aplikace apod.). To způsobuje, že se ve školských institucích, respektive v jejich datových a cloudových úložištích začíná shromažďovat mnohem více dat a informací než v předchozích letech. Další výzvou pro objem dat ve školách bylo více než roční distanční vzdělávání, během kterého většina učitelů zdigitalizovala své vzdělávací zdroje. Další velké množství nových digitálních zdrojů a dat vytvořili samotní žáci a studenti. Z tohoto důvodu byla vytvořena edukační videa, díky kterým si mohou ředitelé a učitelé lépe uvědomit možná rizika digitálních technologií a virtuálního prostředí a mohou tak efektivněji identifikovat kritická místa své či školní digitální infrastruktury a pomocí jednotlivých bezpečnostních a preventivních kroků tato rizika a hrozby minimalizovat.
Protože je potřebné z důvodu prevence i bezpečného procesu digitalizace ve školách, aby se této oblasti věnovala náležitá pozornost, přišel tým ve složení Národního pedagogické institutu, Ministerstva vnitra a projektu E-bezpečí za podpory MŠMT, NÚKIB a Policie ČR se sérií videí o zajištění kybernetické bezpečnosti ve školách. Videa jsou určena jako nástroj k doplnění prezentace lektorů a ve zkrácené verzi k promítání na digipointech (audiovizuálních tabulích/projektorech) ve školách. Jednotlivá videa se zaměřují krok po kroku na kvalitní zabezpečení školní ICT infrastruktury a plánování i udržitelnost kyberbezpečnostní politiky, která také slouží i jako prevence a ochrana před kybernetickou kriminalitou.
Cílem edukačních videí jako celku je dosáhnout minimálních bezpečnostních standardů v zajištění školních infrastruktur, tak aby byli ochráněni všichni zřizovatelé, ředitelé, učitelé a tím pádem i žáci a studenti - všichni uživatelé školních sítí.
(klikni na odkazy níže pro přehrání)
Případně si videa můžete přehrát níže.
Materiály k BEZIT ve školách budou také kolektivem autorů aktualizovány i doplněny.
Kolektiv autorů: Tomáš Hamberger, Lucie Kosová, Kamil Kopecký.
OrgPad se ve školách využívá jako digitální nástroj pro tvorbu myšlenkových map. Nabízí širokou škálu možných výstupů, může také sloužit jako pomocník při brainstormingu nebo v rámci projektové výuky jako nástroj pro pochopení uvažování žáků a následnou individualizaci výuky. V rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) v současnosti vzniká příručka, která pomůže při rozvoji digitálních kompetencí bezpečností na školách. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021. První část pro mateřské škola a 1. stupeň základních škol si již můžete pro prohlédnout níže.
Tým Národního kabinetu pro Předškolní a Prvostupňové vzdělávání v čele s doc. PaedDr. Martinou Maněnovou, Ph.D. vytvořil 1. část metodické příručky k digitálním kompetencím vztahujícím se k bezpečnosti pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, která vzniká v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR. Finální verze příručky bude k dispozici na konci roku 2021.
Základním myšlenkovým kamenem bezpečnosti v rámci digitální kompetence je eliminace negativních vlivů na tělesné a duševní zdraví uživatele i ostatních. Uživatel by měl předcházet situacím, které by mohly mít negativní dopad na zařízení. Při komunikaci a sdílení je akcentováno etické jednání.
Digitální kompetence bezpečnosti je v mateřské škole osvojována skrze pravidla her a chování, kdy dítě dodržuje pravidla her s důrazem na fair play. Co se týče chování, je zdůrazňována nutná základní představa o pravidlech chování a společenských normách a její následné využívání v běžném jednání. Jako náměty jsou zmíněny články: Pravidla chování v MŠ, Bezpečná školka v praxi a článek Hrajeme si.
Pokud se dítě chová přiměřeně a bezpečně, umí také odmítnout a umí se bránit proti nežádoucímu chování. Je seznámeno se svými hranicemi v rámci využívání digitálních technologií. Inspiraci lze najít v projektu Ahoj kotě, v publikaci ON-LINE ZOO, ve videích ovce.sk, v tvorbě komiksu online a v článku bezpečnost na internetu pro předškoláky.
Pro 1. – 3. ročník byly rozděleny činnosti k finálnímu osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence do třech oblastí:
Osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence pro 4. – 5. ročník jsou členěny takto:
a digitální identity; náměty: příručka V digitálním světě slušně a odpovědně, pexeso bezpečného užívání internetu, video Internet a bezpečnost v digitálním světě
Je zřejmé, že uvedená metodická příručka by měla být nosným textem pro reflexi úrovně digitálních kompetencí žáků, výuky pedagogů a také vedení školy směrem k cílům navazujícím na strategické dokumenty MŠMT směrem ke kyberprevenci. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021.
OrgPad se ve školách využívá jako digitální nástroj pro tvorbu myšlenkových map. Nabízí širokou škálu možných výstupů, může také sloužit jako pomocník při brainstormingu nebo v rámci projektové výuky jako nástroj pro pochopení uvažování žáků a následnou individualizaci výuky. V rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) v současnosti vzniká příručka, která pomůže při rozvoji digitálních kompetencí bezpečností na školách. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021. První část pro mateřské škola a 1. stupeň základních škol si již můžete pro prohlédnout níže.
Tým Národního kabinetu pro Předškolní a Prvostupňové vzdělávání v čele s doc. PaedDr. Martinou Maněnovou, Ph.D. vytvořil 1. část metodické příručky k digitálním kompetencím vztahujícím se k bezpečnosti pro mateřské školy a 1. stupeň základních škol, která vzniká v rámci projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO), realizovaného Národním pedagogickým institutem ČR. Finální verze příručky bude k dispozici na konci roku 2021.
Základním myšlenkovým kamenem bezpečnosti v rámci digitální kompetence je eliminace negativních vlivů na tělesné a duševní zdraví uživatele i ostatních. Uživatel by měl předcházet situacím, které by mohly mít negativní dopad na zařízení. Při komunikaci a sdílení je akcentováno etické jednání.
Digitální kompetence bezpečnosti je v mateřské škole osvojována skrze pravidla her a chování, kdy dítě dodržuje pravidla her s důrazem na fair play. Co se týče chování, je zdůrazňována nutná základní představa o pravidlech chování a společenských normách a její následné využívání v běžném jednání. Jako náměty jsou zmíněny články: Pravidla chování v MŠ, Bezpečná školka v praxi a článek Hrajeme si.
Pokud se dítě chová přiměřeně a bezpečně, umí také odmítnout a umí se bránit proti nežádoucímu chování. Je seznámeno se svými hranicemi v rámci využívání digitálních technologií. Inspiraci lze najít v projektu Ahoj kotě, v publikaci ON-LINE ZOO, ve videích ovce.sk, v tvorbě komiksu online a v článku bezpečnost na internetu pro předškoláky.
Pro 1. – 3. ročník byly rozděleny činnosti k finálnímu osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence do třech oblastí:
Osvojení bezpečnosti v oblasti digitální kompetence pro 4. – 5. ročník jsou členěny takto:
a digitální identity; náměty: příručka V digitálním světě slušně a odpovědně, pexeso bezpečného užívání internetu, video Internet a bezpečnost v digitálním světě
Je zřejmé, že uvedená metodická příručka by měla být nosným textem pro reflexi úrovně digitálních kompetencí žáků, výuky pedagogů a také vedení školy směrem k cílům navazujícím na strategické dokumenty MŠMT směrem ke kyberprevenci. Celá příručka bude zveřejněna na konci roku 2021.
