Praha 16. listopadu 2023 - První ročník celostátního setkání ředitelů škol k tématu sociálního znevýhodnění se konal 14. listopadu v Praze. Akci s názvem PROPojení ředitelů 2023 zorganizoval Národní pedagogický institut ČR a je bezesporu jedním z největších profesních setkání ředitelů a zástupců vedení škol v České republice. Na setkání dorazili ředitelé téměř všech 400 škol ze sociálně znevýhodněných oblastí, které jsou zapojeny do projektu Podpora rovných příležitostí (PROP).
Samotný projekt Podpora rovných příležitostí (PROP) se primárně zaměřuje na děti se sociálním znevýhodněním. Je financován z Národního plánu obnovy (NPO) a jeho součástí je podpora škol, pedagogů i rodin, a především samotných žáků. Tuto podporu pak zprostředkovává Národní pedagogický institut České republiky.
Hosty úvodního panelu byli zástupci vedení Ministerstva školství a tělovýchovy ČR Martina Běťáková a Jan Mušuta, ředitel NPI ČR Ivo Jupa, dále Tomáš Machalík, který je ředitelem projektu PROP a odborník na tématiku sociálně znevýhodněných škol Zbyněk Němec. V průběhu dne probíhaly moderované diskuzní panely na témata: sociální pedagog, role školy, asistenti pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním (činnosti a požadavky na ně), propojování formálního a neformálního vzdělání, nebo kariérové poradenství a podpora studijní motivace na škole, spolupráce ZŠ a SŠ.
„Naší snahou je upozornit na to, že ne všechny školy to mají stejně těžké a jejich práci silně ovlivňuje i prostředí, kde se nacházejí. Proto vzniklo přesvědčení o potřebě tyto školy podpořit, a postupně toto původně projektové působení přerůstá na působení systémové,“ řekl v úvodu setkání Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství MŠMT.
V rámci projektu Podpora rovných příležitostí jsou peer to peer setkání nástrojem pro vedení škol, který cílí primárně na přenos dobré praxe v oblasti podpory žáků se sociálním znevýhodněním. Peer to peer setkání jsou dělena na regionální a celostátní, kde diskutovaná témata demonstrují potřeby škol.
Z dosavadního průběhu lokálních peer to peer setkání ředitelů zapojených škol je zřejmé, že ředitelé oceňují možnost seznámení s kolegy, možnost prohloubit vzájemné síťování a konkrétní vzájemné nabídky podpory kolegů nebo konstruktivní setkání se skutečně konkrétními výstupy. Na setkání jsou také zváni hosté, ať již zkušení ředitelé nezapojených škol nebo externí odborníci na konkrétní oblast.
Důvody setkání shrnul hlavní manažer projektu Tomáš Machalík slovy: „Myšlenka našich setkávání je jednoduchá a zapadá do širší snahy NPI podporovat síťování jednotlivých aktérů v územích, či celostátně, a podporovat jejich vzájemné učení. Naším cílem je poskytnout bezpečný prostor pro výměnu zkušeností a prostor pro otevřenou diskusi o často nepříliš optimistických tématech, před kterými ale v rámci systémových změn nelze zavírat oči.“
Školy podpořené v rámci Národního plánu obnovy hledají do svých řad školní psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy. Prosíme zájemce, aby kontaktovali dle seznámů níže kontaktní osoby na jednotlivých školách. Seznamy volných pozic včetně úvazků a škol naleznete níže ve 3 tabulkách rozdělených dle hledaných pozic.
Dne 19. září 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další zákony. Novela přináší řadu změn týkajících se i zaměstnanců škol a školských zařízení; některé z nich s účinností již od 1. října 2023, další pak od 1. ledna 2024. MŠMT proto připravilo materiál, který nabízí základní instrukce k aplikaci těchto změn. Jedná se např. o úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), či změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro školy a školská zařízení připravilo materiál, ve kterém Vám chceme poskytnout základní podklad k aplikaci těchto změn ve Vaší organizaci. Informace jsou zaměřené na úpravu podmínek práce na dálku (tzv. „home office“), na změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, na novinky u doručování v pracovněprávních vztazích i dalšími instituty, a to vše v kontextu specifik jednotlivých kategorií pracovníků, které ve svých organizacích zaměstnáváte.
Celý dokument naleznete v příloze.
Ve dvou nových podcastech Zapojme všechny s pracovnicemi obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Michaelou Kučerovou a Terezou Dejmalovou si moderátorka povídá o podpoře dětí, resp. rodin se sociálním znevýhodněním. Co přesně tento pojem znamená? Jaké obtíže tyto děti, rodiny řeší? Co mají za práci dobrovolníci a na jaké překážky nejčastěji při práci s dětmi v těchto rodinách narážejí? Jakým způsobem s rodinami komunikují a jak tuto komunikaci zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí? Čtěte dál, nebo si rovnou oba podcasty k tématu poslechněte :-).
Pojem rodina se sociálním znevýhodněním je poměrně široký, jak se v prvním díle podcastu dozvíte. Zahrnuje rodiny ohrožené nízkým příjmem, nezaměstnaností, nejistotou zaměstnání, rodiny, které mají problémy s bydlením (často se stěhují nebo na malém prostoru bydlí mnoho lidí najednou), ale i rodiny samoživitelek/samoživitelů s jedním příjmem. Zároveň společným rysem těchto rodin bývá nízké vzdělání rodičů (buď základní nebo nedokončené střední), kteří ve vzdělávání nevidí větší smysl, případně nejsou schopni dětem z různých důvodů poskytnout systematickou podporu.
Dětem z rodin se sociálním znevýhodněním často hrozí obtíže se zvládáním školních nároků, selhávání ve výuce, nízká motivace k učení, nízká sebedůvěra (dítěti schází kladný postoj k sobě samému, ke svým možnostem a výkonnosti), nechuť chodit do školy, nechuť zabývat se úvahami o dalším studiu a profesi, což v mnoha případech ústí ve vyhýbání se školní docházce (s vědomím rodičů i bez). Proto obecně prospěšná společnost Člověk v tísni nabízí vzdělávací služby, hlavně dlouhodobé individuální doučování v domácím prostředí, které zajišťují dobrovolníci. Dále také nabízí návaznou komunikaci a spolupráci se školou a zejména pak s třídním učitelem dítěte. Tuto službu zajišťují pracovníci podpory vzdělávání. Pro úspěšnou spolupráci je vždy důležité, aby to byli sami rodiče, kteří požádají o podporu – je třeba, aby samostatně projevili zájem. Ti se o této možnosti nejčastěji dozví od učitelů svých dětí. Bohužel se často stává, že časem spolupráce opadá a z pravidelné práce s dítětem se stává nepravidelná, která posléze skončí.
Aby pomoc přinášela ovoce, je třeba zajistit dítěti vhodné podmínky pro učení, ať už doma nebo jinde. Dobrovolníci docházejí obvykle za dítětem domů, a to 1x týdně na dvě hodiny, nejčastěji se soustředí na český jazyk a matematiku. Důležité je zapojit i rodiče, což není úplně jednoduché.
Služba podpory vzdělávání Člověka v tísni není primárně určená k tomu, aby těmto rodinám pomáhala s finanční situací či dalšími problémy, proškolený pracovník jim však může (a často tak činí) poradit, na koho se obrátit a jak svou situaci řešit. Jako třeba možnost kontaktovat nejbližší úřad práce či nejrůznější nadace ohledně materiální pomoci. Stejně tak se může pracovník podpory vzdělávání podílet na řešení konkrétních případů se školou – ta pak může rodičům pomoci například s obědy pro dítě zdarma nebo poskytnout finanční úlevy u mimoškolních aktivit.
Dospělí, kteří se potýkají s problémem sociálního znevýhodnění, mohou často a z různých důvodů prožívat vysokou míru stresu. Ten pak mohou přenášet i na děti, které navíc mohly prožít psychické trauma – odebrání dítěte z rodiny, přechod do pěstounské péče, zkušenost s násilím, zneužíváním, duševními poruchami nebo závislostmi v rodině. S čímž zase souvisí náročná komunikace v rodině. Navíc se děti často bojí do školy, kde zažívají neúspěch. Odráží se to na jejich sebevědomí a sebehodnocení. Pokud do školy docházejí, často odmítají s dospělými komunikovat nebo se na sebe naopak snaží přilákat pozornost za každou cenu, většinou nevhodným způsobem. A tak nastává zacyklený kruh, protože někteří učitelé tento strach často (nevědomky) posilují tím, že dítěti v dostatečné míře neposkytují pozitivní zpětnou vazbu a nedávají mu najevo dostatečný zájem. Přitom pro tyto děti je zcela zásadní pozitivní zpětná vazba a oceňují ze strany učitelů empatii, vstřícnost, zájem o svoji osobu. Cítí se pak kompetentnější a hlavně chtěné.
Nízkou počítačovou gramotnost u rodin se sociálním znevýhodněním odhalily uplynulé školní roky spojené s epidemií covidu. Ukázalo se, že velké množství rodičů vůbec netušilo, jak funguje internet, neumí si hledat informace, nemá patřičné vybavení. Ve spojení s online výukou to byl skutečně velký problém, obzvlášť pokud většina komunikace mezi školou a rodinou probíhá například pomocí online školního systému Bakaláři, nástroje Google Classroom nebo jiných. I v tomto mohou pomoci dobrovolníci: ukázat rodičům, jak dané aplikace fungují, poradit s nainstalováním, přístupem, případně domluvit i jiný komunikační kanál. Také v případě, že dítě vychovávají prarodiče, pro které tento způsob komunikace se školou není proveditelný, je vhodné se domluvit například na pravidelných telefonátech učitele a zákonného zástupce. Vždy záleží na domluvě.
Ve druhé části dvojdílného podcastu se můžete dozvědět, jak efektivně komunikovat s žáky z rodin se sociálním znevýhodněním a jak je pozitivně motivovat. Pomoc dětem z rodin se sociálním znevýhodněním je vždy dlouhodobá záležitost. Základem je fungující komunikace, a to především mezi rodinou a školou. Jakým způsobem komunikaci a spolupráci s rodinou zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí?
Zdroj: Zapojme všechny (web NPI ČR) 2022. Viz odkaz: http://www.inkluzevpraxi.cz/kategorie-pedagog/2247-podpora-deti-z-rodin-se-socialnim-znevyhodnenim-poslechnete-si-nove-podcasty-zapojme-vsechny
